Článek
Hlasovat se o tom bude už ve čtvrtek. „Poslanec, který se bez řádné omluvy nezúčastní dvou jednacích dnů, ztratí nárok na polovinu platu a polovinu paušálních náhrad,“ vysvětlil šéf pirátských poslanců Jakub Michálek. V případě, že se poslanec neomluví ze čtyř jednacích dnů, přijde dokonce o celý plat.
Zákon o platech představitelů státní moci, který to stanoví, byl přijat už v roce 1995. K takovým sankcím se ale nikdy nepřistoupilo, protože poslanci nezřídili žádný orgán, který by o omluvenkách rozhodoval.
Chyběla vůle, míní Vondráček
„Dvacet let to v tom zákoně bylo, ale nikdy se to nepoužilo. Navrhoval to kdysi Miloš Zeman, navrhovala to Miroslava Němcová (ODS),“ připomněl Michálek. „Konečně se po 20 letech od účinnosti zákona aktivuje toto ustanovení,” podotkl.
„Asi chyběla vůle,“ komentoval to šéf Sněmovny Radek Vondráček. Dodal, že návrh Pirátů podporuje celé ANO.
Podle aktuální domluvy z grémia by nově absence posuzoval organizační výbor. „Je tam celé vedení Sněmovny, jsme připraveni se tímto návrhem zabývat,“ řekl předseda ODS Petr Fiala.
Základní plat 82 tisíc
Základní měsíční plat poslance je 82 400 korun. Tuto částku ale bere pouhá dvacítka z dvou set poslanců. Poslanci k tomu pobírají ještě paušální náhrady a většina z nich i funkční příplatky, které dosahují několik desítek tisíc korun hrubého měsíčně.
Podle serveru iRozhlas, který absence poslanců mapoval vloni v červnu, ve Sněmovně nejvíc chyběl čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, premiér Andrej Babiš (ANO) či někdejší ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Účastnili se zhruba 40 procent hlasování.
Co stojí v zákoně |
---|
Poslanec, který se v období jednoho kalendářního měsíce bez řádné omluvy neúčastnil dvou jednacích dnů komory Parlamentu nebo jejího orgánu, do něhož byl zvolen, ztrácí nárok na polovinu platu a polovinu paušálních náhrad, které by mu jinak náležely za měsíc následující. Při neomluvené neúčasti na nejméně čtyřech jednacích dnech ztrácí poslanec nárok na náležitosti uvedené ve větě prvé v plné výši. O důvodech ztráty nároku rozhoduje orgán komory Parlamentu pověřený komorou. |