Článek
Baxa to řekl na jednání sněmovního podvýboru pro justici, který si jej i Mynáře pozval kvůli údajnému ovlivňování soudů Hradem.
Zeman Baxovi podle jeho slov při soukromých hovorech opakovaně naznačoval, že by se mohl stát předsedou Ústavního soudu. "Spíš připomínala (prezidentova vyjádření) výměnný obchod: 'Já vám dám funkci, vy mně rozhodnutí'," řekl k prezidentovým vyjádřením Baxa. Nabídkou prý byl zaskočen. Zemanova slova neoznačil za nátlak. V čele Ústavního soudu je nyní Pavel Rychetský.
Baxa podle České televize také uvedl, že se prezidentovi snažil vysvětlit nezávislost soudu a nemožnost zasahovat do běžících případů. „Následovalo z jeho strany jasné sdělení, že jsem šéf soudu a že mám všechno zařídit a že soud nemá nadále takto rozhodovat.”
Prezidentův kancléř Vratislav Mynář namítl, že Zeman pouze seznamoval Baxu se stanovisky a že Baxova tvrzení nejsou zcela pravdivá. Namítl, že vedení ÚS nemohl prezident nabízet. "Ústavní soud je plně obsazen, nechápu, jak by to pan prezident mohl nabízet," řekl kancléř. Podle něj prezident pouze seznamuje soudce se svými stanovisky, která čerpá od občanů a odborníků.
Jmenování profesorů
Baxa byl v čele Nejvyššího správního soudu do loňska. K tomuto soudu podal Zeman prostřednictvím právníka kasační stížnost proti rozhodnutí pražského městského soudu, který mu nařídil znovu rozhodnout o jmenování profesorů Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala.
Pražský soud konstatoval, že rozhodnout, zda někdo splňuje podmínky pro jmenování profesorem, mohou pouze vysoké školy. Soud o kauze nakonec nerozhodoval, odmítl pouze dát verdiktu odkladný účinek. Hrad kasační stížnost posléze stáhl. Zeman v lednu uvedl, že ani Fajta ani Ošťádala profesorem stejně nejmenuje. [celá zpráva]
Mynář ve středu při jednání výboru také přiznal, že se sešel s ústavními soudci včetně Vojtěcha Šimíčka. Tlumočil prezidentovy výhrady vůči služebnímu zákonu. Šimíček, který se jednání výboru taktéž účastnil, řekl, že si Zeman přál zrušení služebního zákona, nebo alespoň jednoho libovolného ustanovení. „Byla to jednání velmi nevhodná,” řekl Šimíček.
Podvýbor se znovu sejde příští úterý a rozhodne, jak s kauzou naloží. "Můžeme si pozvat jiné soudní funkcionáře kvůli zjištění, jestli těch ovlivňování bylo více. Můžeme si říci, že se nebudeme schopni dál nikam pohnout. Můžeme navrhovat nějaká opatření," uvedl předseda podvýboru, někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). "Věc je natolik závažná, že nějaký postup by stanoven být měl," dodal.