Článek
Soudkyně Otílie Hrehová uvedla, že soud podstatu sporu považuje za neoprávněnou. „Žalobci tvrdí, že je potřeba postupovat podle obecného občanského zákoníku z 1. června 1811,” řekla Hrehová a podotkla, že ten byl nahrazen zákoníkem z roku 1964, který platil až do konce roku 2013.
Hrehová také uvedla, že se žalobci pokusili obejít zákon. „Soud má za to, že žaloba je pokusem o obcházení zákona,” prohlásila Hrehová s tím, že restituční zákony se týkají majetku zabaveného až od 25. února 1948. Baťa byl odsouzen o rok dříve.
Soud má za to, že žaloba je pokusem o obcházení zákona
O náhradu bojuje Baťova dcera Jena Baťová Mitrovich, dva vnuci Stewart Bata Nash a John G. Nash a dvě vnučky Alexandra Nash Cotton a Diana Nash Verrall už od roku 2010. Částku 56 miliónů požadují za Baťovu zlínskou funkcionalistickou vilu s pozemkem, na kterém stojí.
Baťova funkcionalistická vila v centru Zlína.
„Je evidentní, že ta újma, kterou pan J. A. Baťa utrpěl, je mnohem většího rozsahu než uplatňovaný nárok. Uplatnili jsme nárok pouze na věci, které lze dědit. Nakonec se nárok zúžil na Baťovu vilu ve Zlíně a pozemky s ní spojené,“ řekl advokát Filip Hejl zastupující rodinu.
Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových žalobu odmítá s tím, že je koncipovaná na základě dávno neplatného občanského zákoníku.
Rehabilitace po šedesáti letech
J. A. Baťa byl nevlastním bratrem legendárního krále obuvi a zlínského podnikatele Tomáše Bati. Po jeho smrti při leteckém neštěstí převzal J. A. Baťa akcie rodinné firmy.
Baťu v roce 1947 označil Národní soud v Československu kvůli údajné spolupráci s nacisty za zrádce a kolaboranta a zabavil mu majetek. Až v roce 2007, tedy po dlouhých 60 letech, byl Baťa českými soudy rehabilitován.
„Odsoudili jste mne za podivnou vinu. Podle zpráv mých obhájců rozsudek říká toto: J. A. Baťa se odsuzuje, že se veřejně neprohlásil stoupencem zahraniční vlády za války. Kdo z vás, vážení soudcové z povolání i z lidu, se za války veřejně prohlásil za stoupence zahraniční vlády?“ napsal Baťa z Brazílie, kam se v roce 1941 přestěhoval a kde také v roce 1965 zemřel.
