Bartoš: Chci být lídrem koalice se STAN a příštím premiérem

Chystáte předvolební koalici s hnutím STAN a dohromady máte podle preferencí zhruba 24 až 29 procent, což by vás mohlo vynést na pozici, jakou má dnes ve Sněmovně ANO. Jste připraven být premiérem?

Budu-li lídrem a výrazně uspějeme, tuto výzvu přijmu.

Podpoříte vládu v jejích opatřeních proti covidu, když je s jejich dodržováním problém?

Už 29. září jsem měl apelační projev zejména na dodržování opatření, ale hlavně na mezilidskou solidaritu, protože na tom byl podle mě hlavně postaven český jarní úspěch.

Pořád ale nemám ta data, na základě kterých by se dal řešit problém elegantněji. Například CERGE-EI přišel v květnu s modelem, který řešil rizikové situace na úrovni města. Ve 21. století, když dobře sbíráte data od lidí, kteří jsou pozitivně testovaní, dokážete říct, že je takto starý, s takovými dispozicemi a nakazil se pravděpodobně v MHD. A podle toho uzpůsobit opatření.

Ale vláda to bere strašně kvantitativně. Do školy chodí milion dětí a třeba 300 tisíc učitelů. Tak to vypnem’ a nebudou se šest hodin denně potkávat. Stát ale není buldozer, ale velmi jemný mechanismus. Měl byste být schopen říct, že když budou nějaká pravidla platit pro restaurační zařízení, tak taky proč to tak musí být a čeho tím dosáhnete.

Takto platila švédská povinná i dobrovolná opatření. Každý věděl, že když budu dělat tohle, tak bude zachován status quo. A když se to zhorší, tak přijdu o tyto svobody a pohodlí, což nechtějí. Naše vláda do této úrovně managementu nedošla. To vidím jako zásadní problém.

Podpořil byste ODS v jejím záměru vyslovit vládě nedůvěru?

Jsem rozčarován z chování ODS po krajských volbách. Předseda Petr Fiala 11. října říkal, jak by to bylo nemoudré, a 13. října jeho hlavní sdělení bylo, že po skončení nouzového stavu by měla vláda odstoupit. Asi musel reagovat na vyjádření nové senátorky Němcové, která to řekla v ČT.

Ale teď je třeba co nejrychleji zajistit ekonomickou pomoc. Kdo bude v tuto chvíli vyvolávat nedůvěru vládě, politikaří na úkor dané situace. Návrhy máme a předkládáme.

Po vládě chceme, aby do Vánoc udělala všechny věci, které měly být dodělány před pěti měsíci, tedy chytrou karanténu, trasování. Stačí vzít náš plán, který jsme předložili vládě v dubnu, jenom změnit data a nehovořit o druhé vlně, ale o třetí vlně. Vyvolávat nedůvěru vládě v této situaci není zodpovědné. Vláda musí mít sněmovní většinu.

Představili jste analýzu předvolební koalice se STAN. Jak se k projektu postaví členská základna, která o tom bude v referendu rozhodovat? První ohlasy jsou spíš odtažité.

Na pirátském fóru probíhá živá diskuse se zhruba třemi až čtyřmi tisíci diskusními vlákny a je tam spousta různých anket. Nicméně o věcech se rozhoduje jednáním patřičných orgánů krajského fóra nebo celostátního fóra.

Naše analýza popisuje slabé i silné stránky takovéto spolupráce, zda by existovala společná vize. Od 15. října je ve vnitrostranické diskusi tak, jak nám bylo původně zadáno. Celostátní fórum má od předsednictva hlasovatelné stanovisko, které vychází z této analýzy a má i parametry pro vyjednávání o koalici se STAN.

Pokud se celostátní fórum pro tuto možnost rozhodne, úkolem pro republikové předsednictvo by bylo vstoupit do jednání s hnutím STAN o možnosti koalice.

Na základě toho vznikne sada dokumentů, které včetně návrhu koaliční smlouvy musí následně schválit celostátní fórum. A teprve v ten moment bude jasné, že do sněmovních voleb by Piráti se STAN šli. Ostatně stejně to má i hnutí STAN. To už má ale odhlasováno celostátním výborem, že vedení má do jednání vstoupit.

Předpokládám, že pokud bude v rámci vyjednávání se STAN dodrženo vše, co tam je dáno, že by to ke spolupráci mohlo spět. Podmínkou je souhlas 60 procent hlasujících.

Co vám z analýzy vyšlo? Co vám řekly průzkumy?

Názory voličů vycházejí velmi pozitivně. Pro voličské jádro Pirátů je spolupráce žádoucí z asi 95 procent.

Ale vaše jádro není moc silné. Co ostatní?

Myslím, že tam máme pevnou podporu asi sedmi procent. Z pohledu našich voličů, prvovoličů nebo voličů, kteří zvažují Piráty, taky není problém jít do takové spolupráce. To je závěr, který vnímám pozitivně zejména s tím, že když se nám podaří aktivizovat lidi, kteří váhají, ambice podobné spolupráce jsou nad 30 procent potenciálního zisku.

Není ta spolupráce postavena hlavně na tom, že není obava, že by vám STAN omezoval program, když oni nejsou úplně ideologická strana, ale je to spíš skupina mikromanažerů?

Když se podíváte na synergii hlasování, tak kromě detailů, kde třeba narážíme na limity ukotvené v komunální politice, jsou shodná. Ať už je to směřování ČR liberálně demokratickým směrem, ať je to vztah k zahraniční politice, k EU, ale i celosvětové, ať jsou to otázky transparentnosti. A předseda Vít Rakušan je například spolunavrhovatelem manželství pro všechny. Samozřejmě skladba programu je velkou otázkou, ale úroveň shody je nad 70 procenty.

Témata, na kterých se neshodnete, musíte vyřešit kompromisně. Představa kvalitního programu pro volby, který je pak závazný pro celé volební období, popřípadě pro vládní účast, vyjde na tisíce hodin práce několika lidí. Ale nebojíme se toho. I v analýze hovoříme o tom, jaká jsou rizika v oblasti společného programu.

Nemůžete vzít DNA Pirátů a chtít po nějaké straně, aby jednala plně v souladu. Důležité je, aby ta politika byla navenek srozumitelná, měla jasnou vizi, aby byla předvídatelná a dobrá. Ohledně transparentnosti i způsobu komunikace jsou Piráti na české politické scéně inspirativní. Ač nejsem žádný Mirek Dušín, tak v úrovni komunikace, komentování nasazujeme poměrně vysoký standard a na celkové kultivaci politického prostředí mají Piráti podíl.

Taky bude záležet na osobních zkušenostech, jež mají členové se Starosty v komunálu, nebo ne?

Jedna část analýzy byla zaměřena na krajskou spolupráci, kde jsme šli do detailu v jednotlivých otázkách a problémech, a to třeba i personálních. Další část řeší spolupráci na evropské úrovni, kde není valná. Tam jsme ve dvou různých klubech a jediný europoslanec STAN pan Polčák není v osobních vyjádřeních k Pirátům zrovna přátelský.

A v rámci komunálu máme na 300 zastupitelů, kteří někde spolupracuji se STAN, někde jsou v koalici. A pokud tam byly problémy, nevyhýbáme se tomu, a pokud mandát dostaneme, tak budeme navrhovat jejich řešení.

Jak budou vypadat primárky?

V první řadě se bude volit celostátní lídr. Budu kandidovat a uvidím, jestli dostanu podporu. Pak proběhnou primárky na úrovni krajů, které určí pořadí lidí na úrovni kraje. Poté jednotlivé kandidátky schvaluje republikový výbor.

Stejný proces na takovém grilování probíhá i v hnutí STAN, kdy kraje mají své primárky, a na centrální úrovni je pak možná nějaká korektura.

U nás republikový výbor zasahoval do kandidátek snad dvakrát kvůli nějakým objektivním problémům, které vznikly při nominaci.

Lídr Pirátů bude i lídrem předvolební koalice se STAN, pokud vznikne, a tedy kandidátem na premiéra?

Jako silnější strana vstoupíme do případného jednání s tím, že celostátní lídr koalice bude z pirátské strany. Ostatně si myslím, že to vnímá STAN stejně.

V případě, že by došlo k dohodě o koaliční spolupráci, předmětem toho by bylo i pořadí kandidátů. V každém kraji by to muselo být různé, protože ty strany jsou tam různě silné. Jelikož spolupráce musí být oboustranně výhodná, musíme se bavit i o potenciálním zisku mandátů. V tom případě podle klíče, který by byl pro každý kraj zvlášť určen, by se seřadily kandidátky do sebe. Byly by mixem podle předem dohodnutých pozic.

Kolik by tam mělo být vašich kandidátů?

Když se podíváme na současné průzkumy relevantních agentur, tak se u Pirátů bavíme o 15 procentech a u hnutí STAN je to 5,5. Před volbami se uplatňuje jistá korekce, tedy kolik procent strany získají reálně oproti předchozímu průměru.

U STAN činil nárůst v průměru o 47 procent v roce 2017 a u nás 57 procent. V tuto chvíli je to téměř tři ku jedné pro Piráty.

Budou mít Starostové i své lídry?

I tento poměr musí být nastaven. Předpokládaný poměr míst na kandidátkách, s jakým bych šel do vyjednávání, je 3 ku 1, výchozí poměr lídrů je 11 ku 3.

Co kroužkování?

To není žádný zásadní fenomén, je relevantní asi ve třech krajích. Dá se ošetřit třeba tím, že strany nedělají kroužkovací kampaně. V analýze jsme šli i na úroveň krajů, abychom zjistili, kolik kroužků kandidát potřebuje v rámci silné kandidátky. Není to úplně lehké vyskákat na kandidátce, která má mít 26 až 30 procent.

A kolik mandátů navíc byste měli získat?

Pokud bychom získali třeba 26 procent celkově, tak se

bavíme o 59 mandátech, což, pokud se nepletu, je asi o 18 mandátů víc, než kdyby kandidovala každá strana zvlášť. V tu chvíli totiž už nepropadají hlasy a vznikají mandáty navíc. (Piráti nyní mají ve Sněmovně 22 poslanců a STAN šest.)

Někdy za půl roku byste měli mít primárky na obsazení stínové vlády. Už víte o jménech, která by se tam měla objevit?

Já bych to nenazýval stínová vláda. My samozřejmě každý rok aktualizujeme a zveřejňujeme strategii pirátské strany s výhledem na čtyři roky dopředu a naší ambicí ve volbách je uspět, tedy vyhrát a sestavovat vládu.

Zatím jsme představili a celostátní fórum schválilo koncept vládního týmu, kdy resortní týmy představí jména potenciálních ministrů a zazní třeba i sestava nejbližšího kabinetu, o koho by se ten člověk odborně opíral. A pak o tom bude hlasovat celostátní fórum. Zatím se tyto debaty a konkretizace vedou na úrovni resortních týmů a není to žádná veřejná informace.

Ale už teď je třeba se ptát, se kterými osobnostmi se dá počítat.

Když se podívám na to, jakým způsobem fungujeme ve Sněmovně, tak Olga Richterová může vést ministerstvo práce a sociálních věcí. Jsou tam lidi typu Jakub Michálek směrem k justici.

Nejvýznamnější je asi ministr financí. Máte představu, kteří lidé by to mohli být?

Představu mám, ale chlup nepustím.

Ještě jinak. Máte odborníka, který by takovou funkci mohl zastávat?

Ano, mám lidi a nemusí být ani z pirátské strany. Bavíme se s lidmi, kteří, myslím, odvedou dobrou práci.

Jestliže se nabízejí jména senátora Lukáše Wagenknechta nebo místopředsedy rozpočtového výboru Mikuláše Ferjenčíka, jsem blízko?

Já myslím, že Mikuláš tyto ambice nemá. Lukáš Wagenknecht by kompetence řešit finance jako ministr měl. Ale jestli on bude chtít, nebo jestli je ta osoba, kterou celostátní fórum nebo resortní tým bude navrhovat, to v tuto chvíli nevím. (L. Wagenknecht byl v letech 2014–15 prvním náměstkem ministra financí Andreje Babiše.)

Máte stovku krajských zastupitelů, čímž jste si splnili cíl. Ale není celkový zisk 12 procent nízký proti celostátním průzkumům?

Vždycky si dáváme nějaké cíle, kterých dosahujeme, byť byly často před vstupem do Sněmovny bagatelizovány. Řekli jsme, že míříme na sto krajských zastupitelů. Sami jich máme 99, stejně jako ODS, se kterou se musíme srovnávat.

Pro nás je to lepší, protože my jsme šli ve 12 krajích samostatně. A v Praze máme dalších 13 zastupitelů.

Cílem bylo být ve všech zastupitelstvech, předtím jsme byli ve třech. A v řadě krajů usedneme do jejich vedení. A když si vezmu typologii krajských voleb a průzkumy týkající se celostátní politiky, tak i na procentuální zisk v jednotlivých krajích to do jisté míry dopadlo i lépe, než jsem si myslel.

Nyní máte v krajích skoro jistých 16 radních, ale žádného hejtmana. Jste spokojen s povolebním vyjednáváním?

Naše priorita není mít hejtmana, ale prosadit program s někým, s kým se v danou chvíli dohodneme na koaliční smlouvě, a představit vizi na další čtyři roky. Máme povolební strategii, která byla schválena v každém kraji zvlášť.

Ukázali jsme, že se nedáme koupit. Naší ambicí bylo mít zastoupení ve všech krajích a mít co největší zastoupení v exekutivě – a to se povedlo.

K tomu, že umíme dělat analýzy, patří ještě naše autenticita. Kromě toho, že tady máme výpočty, strategii, máme 1500 dobrovolníků, které politika baví. Proto taky máme levné kampaně. Nejsou to jen matematické vzorečky ajťáků – ani u nás nejsou nějak masivně zastoupeni –, ale je to ta vize, spirit a program.

Většinou jste se v krajích vyhnuli koalici s vládními stranami. Výjimkou je Zlín…

Tam bylo stěžejní téma nové nemocnice. A pokud se podíváte, že dosluhující hejtman Čunek udělal akvizici pozemků, tak ten jeho sen stavitele pyramid pokračuje ještě ekonomickými převody. Zlínští Piráti postupovali podle povolební strategie a v souladu se svým programem. Ten je stejně důležitý jako předsevzetí, s kým do koalice a s kým ne.

Když se podíváme na největší města, tak Piráti jsou v Praze se čtyřmi dalšími stranami, v Brně s ODS a v Ostravě s Macurou, který je tam za ANO. I ti Zlíňáci volili v souladu s programem a čas ukáže, zda ta volba byla správná.

Spíš jsem se chtěl zeptat, jak se sněmovní politika promítá do té krajské.

Když jsme vstupovali do politiky, tak Andrej Babiš s politiky kšeftoval. Pak se rozhodl, že už to dělat nebude. My jsme vznikli kvůli ODS, ČSSD, VV a podobným stranám. Neděláme politiku Antibabiš, my chceme férové prostředí, otevřenost. To dokážeme prosazovat v koalicích jako parametry spolupráce.

Nehledě na to, jaká strana v tuto chvíli vládne, děláme protikorupční politiku. Je jedno, jestli je to Andrej, nebo někdo jiný na úrovni kraje. A nehledě na to, kdo zrovna vládne, děláme politiku, která je reálná, racionální. V opozici jsme konstruktivní a staráme se o to, aby to fungovalo a dodávali jsme lidem to, co jsme jim slíbili. Tato politika nevymezování je to, co ČR potřebuje.