Bartoš a Rakušan: Zvyšování daní je až poslední možnost

Bartoš: Způsob řízení téhle země. Myslím, že propad České republiky, čtyřiceti procent lidí do chudoby, je důsledek dlouhodobého špatného vedení této země. Poslední vlády na tom mají lví podíl.

Rakušan: Určitě ano. Jako příklad bych uvedl dvacet let staré kamarády, kteří jsou většinou vzdělaní a úspěšní, a pokud začnou takoví lidé uvažovat o tom, že své děti v této zemi nechtějí vychovávat, tak je to pro mě jasný ukazatel toho, že v ní nevidí budoucnost. A je potřeba ji lidem vrátit, aby tady chtěli žít a měli z toho radost. A jestli nám ji někdo ukradl? Určitě ty minulé vlády. Covid byl pouze umocněním všech těch tendencí, které tady byly.

Bartoš: A doplnil bych, že česká společnost v covidu ukázala, že má v sobě obrovský potenciál. Lidé byli ochotní si pomoci, firmy byly ochotny omezit svoji standardní produkci, ale pak to ochablo, protože společnost nemá ve vládní reprezentaci partnera, s kterým by věci mohly dělat spolu.

Bartoš: Ano a nezaznamenal jsem, že by strany deklarovaly konkrétní personální kandidáty do vlády, která se bude sestavovat nejdříve za pět měsíců. Když jsem vstupoval s Pirátskou stranou, neexistovalo hnutí ANO ani TOP 09, ale třeba Andrej Babiš s politikami předchozích vlád vesele obchodoval a budoval své impérium…

Bartoš: Nemyslím si, že každý ministr byl špatný. Záleží na tom, jaké to jsou osoby, zda nejsou ve střetu zájmů, zda nemají přišité nějaké kauzy. Doufám, že budoucí vláda nebude brát lidi typu pan Arenberger (ministr zdravotnictví Petr Arenberger za ANO – pozn.red.).

Vím o lidech, u kterých bych nechtěl, aby na ministerstvech byli. Politiku jsem dělal v době, kdy na ministerstvu průmyslu a obchodu seděl pan Kuba (Jihočeský hejtman a člen ODS Martin Kuba – pozn.red). Z té doby pochází třeba Kapsch nebo celý mýtný systém. Byla tam spousta podivností. Takže ano, jsou lidi, u kterých vím, že bych s nimi v případné vládní spolupráci sedět nechtěl.

Rakušan: Nechceme se vracet do světa před Andrejem Babišem a nebudeme tvrdit, že ten svět byl krásný a optimální. Sám jsem z občanské iniciativy, která vstoupila na lokální úrovni do politiky právě kvůli tomu, aby vystřílela dlouholetou vládu ODS a ČSSD. Mimochodem ODS u mě ve městě měla soudně prokázanou korupční kauzu, kde poslanec ODS a tehdejší místostarosta Kolína Roman Pekárek byl odsouzen na šest let nepodmíněně, z čehož si tři odseděl. Vstoupil jsem do politiky, aby tam tito lidé nebyli.

Bartoš: Nároky na lidi, kteří budou případné účastni na vládě, jsou předmět vyjednávání. Máte kritéria, kdy je pro vás někdo akceptovatelný více, anebo méně. Trochu mě mrzí, že i v dnešní době je rozmícháván i dost umělý spor mezi koalicemi. Když se podívám na rok v covidu, jestli mi něco vadí, tak hlasování, kdy si stát podsekl příjmovou stránku o 100 miliard korun. Byli jsme pro zrušení superhrubé mzdy, ale nikoli v krizi. Tam jsem z postupu ODS zklamán, ale jinak jsme spolupracovali.

Bartoš: Když to řeknu za sebe, mám poslanecký plat, ačkoli jsem v civilním zaměstnání měl více, skutečně jsem nechtěl po vládě v době krize, aby mi tu naskočilo zhruba sedmdesát tisíc ročně navíc. Myslím, že jsou skupiny lidí, kterým by ty peníze pomohly více.

Bartoš: To jsem neřekl, je to oblíbený narativ.

Bartoš: Dlouhodobě jsme pro snižování zdanění práce, které je v České republice jedno z nejvyšších. Na tohle sahat nechceme, ani v programu nic takového není.

Rakušan: Nemyslím to politicky škodolibě, ale tahle otázka by přece měla mířit primárně na koalici Spolu. Oni se musí rozhodnout vnitřně, kdy nejsilnější strana ODS hlasovala pro zrušení superhrubé mzdy, TOP 09 a KDU-ČSL ne.

Rakušan: Není to náš návrh. Rozhodně nepřijdeme na vládu se zavedením superhrubé mzdy.

Rakušan: A čí by byl? TOP 09? Ne, není to náš program.

Bartoš: Na začátek bych řekl, že ten program má nějakou strukturu. Identifikovali jsme pět oblastí, kde se dají peníze ušetřit i vydělat. Otázka navýšení daní je formulována tak, že pokud by všechna opatření tzv. Marshallova plánu selhala, pojďme se bavit o možnosti rušení daňových výjimek, či zavedení daní.

A pokud jde o daň z komerčních nemovitostí, je to často v médiích vykládáno, že to odnesou nějaké dílny. To se netýká podnikatelů a malých a středních firem, které covid těžce zasáhl. Poměrně rostoucí byznys v ČR, který přináší hodně HDP, jsou průmyslové zóny a stavění hal.

V momentě, kdy vaše firma roste, potřebuje umístit kanceláře, výrobu a zajistit sklady a logistické zázemí firmy. Obce to často odmítají, protože z toho nemají příjem, a zdanění takové sazby je na úrovni platu jednoho zaměstnance v objektu.

Bartoš: Nevím, jaká má být.

Rakušan: Samozřejmě, protože jde v představené logice až o poslední krok.

A tohle je taková akademická debata. Devět let jsem starostoval městu (Kolínu), které má jednu z největších průmyslových zón v České republice. Pro město to znamená investovat do infrastruktury, zeleně, úklidu, městské hromadné dopravy či zastávek, což jde všechno z městského rozpočtu. V této chvíli si umím představit, že pokud by se tyto peníze vracely do měst a obcí, které jsou zatíženy existencí průmyslových zón ve svém katastru, tak je to něco, za co vám všichni starostové i lidé zatleskají. Najednou bude více peněz na všechno, čím lidé žijí, a my budeme mít více peněz na to, abychom se starali o ty zóny, které přináší více prospěchu hospodářství ČR, nikoli lidem.

Rakušan: V současné době je šest zájemců o pozemky v průmyslové zóně Kolín-Ovčáry, za což tleskám vedení města. Zájemci budou přibývat dál, protože ty pozemky jsou stále ještě velmi levné a konkurenceschopné v rámci ČR. Záleží také na cenové politice majitelů pozemků čili v tomto případě města Kolín.

Rakušan: Netvrdíme ale, že nastavíme likvidační daně, které odlákají to, aby do ČR přicházely investice. A teď řeknu jednu rouhačskou myšlenku, pokud by se jednalo o prostou montovnu, která přijde za městem, a bude mít o pozemek zájem, tak ji jako zodpovědný lokální politik chtít nebudu, pouze firmu s přidanou hodnotou.

Bartoš: My to nemáme v programu. Pokud takovéto rozhodnutí je, tak je to vždycky na úrovni samosprávy, anebo obce.

Když to vezmu ze svého pohledu, bydlím v pronájmu, ale mám malý byt v Michli, za který byl roční poplatek ve formě daně z nemovitosti asi 380 korun, nyní je to zhruba 700 korun. Moje otázka zní, zda dokáže městská část za mých čtyři sta korun obhospodařovat všechno, co tam je. Jde o hezké okolí, které zatraktivňuje lokalitu a zvyšuje moji investici, ač mám stále hypotéku. Jde o otázku samospráv, a přijde mi úsměvné, že je to stále házeno na úroveň vyšší politiky.

Rakušan: Právo obce s touto daní zacházet je absolutně v pořádku. (...) V našem programu jsme se bavili pouze o komerčních nemovitostech. Sám ale přiznávám, že jako starosta nejzadluženějšího města v České republice jsem v době svého starostování, mimochodem po konzultaci s ministerstvem financí, a tehdy osobně s panem ministrem Kalouskem,  tehdy daň z nemovitosti zvýšil, protože tím stát podmiňoval další pomoc.

Daň z nemovitosti není trest za to, že něco vlastníte, naopak na lokální úrovni funguje jako záruka toho, že okolí a služby ve městě, kde daň platíte, budou lepší. Pokud se tak nestane, máte právo, a snad i povinnost, vyměnit lokální samosprávu, že nenakládají správně s vašimi finančními prostředky

Bartoš: Jsou běžné daně, u kterých se nedivíte, že tam jsou, a to daně z dividend ve výši 15 procent, či zmiňované daně z nemovitosti, a pak jsou obchody kapitálové, které jsou naprosto oproštěny od daně. A když se podíváte na západní státy, je tam poměrně běžná.

Bartoš: I majitel akciové společnosti si může v programu zaklikat svůj status a uvidí, co přináší naše stabilita…

Bartoš: Když se podíváte na začátek našeho programu, tak píšeme, že chceme umožnit například odpisy pro chytré investice v rámci rozvoje firmy. Vždycky hledáte nějaký konsenzus nad tím, kde můžete v podnikání pomoci a udělat prostřední stabilní.

Nemyslím si, že je problematické platit daně. Vycházím ze zkušenosti mých známých z byznysu a dělal jsem v korporátním režimu předtím, než jsem šel do Poslanecké sněmovny. Prostě není problém platit daně, když za to máte stabilní prostředí, můžete růst a investovat.

Bartoš: Nevím, že to (Kalousek) neřekl tenkrát. Čtete časopis Reflex? Mně například Zelený Raul přišel vždy hodně za hranou, právě proto, že pracoval s explicitními výrazy a body shamingem, sexuálními motivy…

Bartoš: Na tom autobuse seděli lidé v civilu! Pan Rath, který už není v politice... Pan Babiš, tak Čapí hnízdo snad někdy doběhne… A sledoval jsem velkou kauzu pana Kalouska kolem S karet, což jsem mu tam zapomněl napsat, kdy obsluhoval veškeré výplaty sociálních dávek v České republice. Šlo o 140 miliard korun. Měla být přiklepnuta jediné nejmenované bance. To jsou věci, které mi v politice vadily.

A nevím, že jste zrovna vzala pana Kalouska, který třeba zfackoval studenta u Sněmovny. Myslím, že náš autobus byl zábavný. Lidé se s ním fotili. A to je klišé „kážou vodu, pijou víno“. Ten autobus byl nějaká forma prezentace. A byly tam nějaké pokusy o žaloby ze strany paní Nagyové, která si tam jenom vodila svého partnera jako loutku v danou chvíli…

Bartoš: Jestli to srovnáte s tím, že vám někdo vyhrožuje, že vám uřeže hlavu, a vaším cílem je, aby vaši přátelé vraždili v Evropě, tak jsem asi ve špatném pořadu, to nelze srovnávat.

Bartoš: Vedlo to k tomu?

Bartoš: Tak já se nechci bavit o Kalouskovi. Nejsem si vědom, že by to překročilo jakoukoliv mez vkusu karikatury a někdo se tím cítil ublížen natolik, že by si z toho nesl nějaké trauma.

Rakušan: Ježkovy oči, já vůbec nevím.

Rakušan: Ale vy po mně chcete nějakou vzpomínku před čtyřmi lety. Vnímal jsem konkurenční kampaň. Soustředil jsem se na to, aby Starostové, kterým jste vy novináři a průzkumníci veřejného mínění nedávali šanci se do Sněmovny samostatně dostat, abychom v kampani zabojovali...

Rakušan: Opravdu jsme se soustředili na sebe. Byli jsme na tom dobře, protože jsme nebyli žádným terčem. A pokud někdo z konkurence použil v kampani nějaký humor, nějaký vtip, lehkost, tak jsem byl schopen to vždycky ocenit. Ale opravdu si nepamatuji, jestli jsem měl nějakou silnou emoci s tím, co měli Piráti na svém autobuse.