Babišovy čistky: Vláda v demisi odvolala už desítky šéfů a náměstků

Personální změny Babišovy vlády v demisi kritizují především ODS, Piráti, TOP 09 a lidovci. Nelíbí se ale ani části ČSSD. Poslanci kvůli čistkám ve vedení státních a polostátních firem i na ministerstvech už svolali i mimořádnou schůzi Sněmovny. [celá zpráva]

Ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) v úterý 29. května oznámil, že k 31. květnu skončí ve funkci šéf Cermatu Jiří Zíka. Odvolal ho po sérii chyb, které se objevily u přijímacích zkoušek či státních maturit.

Jedním ze zatím posledních končících je i ředitel civilní rozvědky Jiří Šašek. Ten byl podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (za ANO) dočasně postaven mimo službu 16. května. Důvodem podle něj bylo zahájení trestního řízení kvůli pochybnostem v hospodaření civilní rozvědky z let 2015 až 2017. Šašek byl ve vedení rozvědky, která se zabývá zahraničními informacemi, od roku 2014, kdy ho do úřadu dosadil tehdejší ministr Milan Chovanec (ČSSD). Rozvědku nyní dočasně vede náměstek ředitele Radek Musílek. [celá zpráva]

Současný premiér v demisi Andrej Babiš úřad pod vedením Šaška v minulosti kritizoval v souvislosti s únikem nahrávek jeho rozhovoru s novinářem Markem Přibilem, které se objevily na twitterovém účtu Julius Šuman. [celá zpráva]

Šafář byl odvolán 14. května ministryní obrany Karlou Šlechtovou (ANO) poté, co reagoval na slova prezidenta Miloše Zemana v kauze novičok. Zeman uvedl, že se v Česku vyráběl a testoval novičok, a odkázal se právě na Šafářova slova z března, který hovořil o laboratorní přípravě v malém množství. Šlechtová však jeho konec v úřadu zdůvodnila mnoha interními důvody, o novičok podle ní nešlo. Šafář byl ve vedení úřadu od roku 2012. [celá zpráva]

Szóráda odvolal ministr zemědělství v demisi Robert Milek (ANO) 11. května. Jako důvod uvedl nezvládnutí kůrovcové kalamity a podcenění situace. Podle Babiše stát zaspal. Szórád odvolání respektuje, ale za kůrovce podle něj mohou extrémní výkyvy počasí, nikoli jeden člověk v čele státního podniku. Ředitelem byl od dubna 2014, kdy ho jmenoval tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). [celá zpráva]

Trojánek podle informací policie požádal v květnu policejního prezidenta Tomáše Tuhého o přeložení na Vysočinu. V minulosti se opakovaně zastal svého podřízeného, vyšetřovatele kauzy Čapí hnízdo Pavla Nevtípila, proti zpochybňování jeho práce ze strany politiků včetně premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO), který je v souvislosti s kauzou stále vyšetřován. Trojánek také odmítl politické zásahy do vyšetřování a spekulace o tom, že by policie postupovala nezákonně. Ve vedení pražské policie byl od prosince 2015. [celá zpráva]

Kolem odvolání šéfa Generální inspekce bezpečostních sborů (GIBS) Michala Murína se strhla zatím asi největší mediální přestřelka. Ten svůj konec oznámil definitivně 17. dubna, ale již od února vedl spor s premiérem Andrejem Babišem. Murín v únoru řekl, že Babiš ho vyzval, aby na post šéfa GIBS rezignoval, a komentoval to ztrátou důvěry. Murín původně rezignaci odmítal, svůj odchod v dubnu zdůvodnil tak, že nechce zavdávat důvody k útokům na práci GIBS. Ředitelem byl od prosince 2015. [celá zpráva]

Dne 26. března dozorčí rada státní České exportní banky odvolala generálního ředitele a předsedu představenstva Karla Bureše. V obou funkcích ho má nahradit dosavadní místopředseda představenstva a náměstek ředitele Jaroslav Výborný.

Ministerstvo financí od změny očekává především personální stabilizaci instituce, zlepšení přístupu k vybraným úvěrovým případům a přípravu banky na uvažované změny v systému podpory exportu. Babiš v minulosti kritizoval hospodaření exportní banky.

Během března došlo i k odvolání šéfa dozorčí rady Vojenského opravárenského podniku VOP CZ, kterým byl ekonomický náměstek ministryně obrany Karly Šlechtové Pavel Beran. Ten byl ministryní v demisi odvolán poté, co se podnik loni opět propadl do ztráty v desítkách miliónů korun. Ve vedení firmy byl od roku 2015. Z dozorčí rady odešel i další náměstek Tomáš Kuchta, který se stal velvyslancem v Bělehradě. [celá zpráva]

Rezignaci na funkci Státního pozemkového úřadu oznámila ředitelka 20. března s tím, že se na tom domluvila s ministrem zemědělství v demisi Jiřím Milkem (ANO). Ten zároveň nařídil audit úřadu, aby získal reálný obraz o jeho fungování. Maradová, která byla v čele úřadu od června 2014, k odchodu poznamenala, že její odchod „určitou měrou přispěje k úspěšným koaličním vyjednáváním o podobě a podpoře nové vlády“. Milek politickou motivaci jejího konce odmítl. [celá zpráva]

Došlo i ke změně v čele armády. Ministryně Karla Šlechtová 1. března oznámila, že novým náčelníkem generálního štábu bude Aleš Opata. Do funkce nastoupil 1. května a vystřídal Josefa Bečváře, který byl na pozici od května 2015. [celá zpráva]

Pavel Surý rezignoval na post šéfa Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) z osobních důvodů 28. února. Generálním ředitelem byl od května 2014 a po rezignaci odešel na post šéfa oblastního podniku SŽDC v Plzni. Novým ředitelem je na doporučení ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) dosavadní náměstek Jiří Svoboda. [celá zpráva]

Neexistence smysluplné vize fungování České pošty. Z těchto důvodů byl ministrem vnitra Lubomírem Metnarem 22. února odvolán Martin Elkán a na jeho pozici bylo vypsáno výběrové řízení, v němž zvítězil Roman Knap. Firma byla podle vyjádření premiéra Babiše „vždy netransparentní“. „Nikdy jsem se nedozvěděl, jak vybírá IT zakázky, a pan ředitel měl plat celkově až osm miliónů ročně,” uvedl ke konci Elkána Babiš. V pozici šéfa pošty byl od června 2014. [celá zpráva]

Rezignaci ředitelky oznámilo ministerstvo zdravotnictví 20. února. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své zprávě uvedl, že kontrola zaměřená na léta 2014 až 2016 v ústavu odhalila porušení rozpočtové kázně za 67 miliónů korun či chyby v zadávání veřejných zakázek. Problémem byly také nízké ceny pronájmů bytů pro zaměstnance. NKÚ chystá kvůli výsledkům kontroly i trestní oznámení. Podle Sosnovcové vzniklo pochybení kvůli změně legislativních požadavků a od roku 2015 se postupovalo podle zákona. [celá zpráva]

Němeček byl trnem v oku Babišovi už jako první ministr zdravotnictví Sobotkovy vlády. Po nástupu jeho kabinetu tak Němeček ve vedení nemocnice skončil 9. února, když ho odvolal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Důvodem bylo podle něj manažerské selhání vedoucí k destabilizaci nemocnice, umělé navyšování hospodářského výsledku a střet zájmů, protože Němeček jako exministr zdravotnictví za ČSSD působil i ve vedení nemocnice v Bohumíně. Němeček byl ředitelem ostravské nemocnice v letech 2005 až 2014 a pak po konci na ministerstvu od roku 2016 dosud. [celá zpráva]

Vrbovská byla odvolána 26. ledna. Jako důvod ministr zdravotnictví Vojtěch uvedl, že má závažná zjištění ve špatném řízení nemocnice, která se jí a řízení nemocnice týkala, dále pak ztrátu důvěry. Později naznačil, že za odvoláním je podezření na přílišný vliv lobbistických skupin. Novým šéfem se od 1. května stal František Novák. [celá zpráva]

Zdeněk Blahut se podle vlastních slov rozhodl rezignovat po nástupu Babiše do funkce k 15. lednu. Náměstkem civilní rozvědky byl od září 2014, do funkce ho jmenoval tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). V květnu byl ministrem Metnarem odvolán šéf rozvědky, kvůli čemuž se na půdě Sněmovny sešla i komise pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace.

Kučera byl ministrem průmyslu a obchodu Tomášem Hünerem odvolán 9. ledna. Důvodem podle něj byla destabilizace chodu agentury. Kučera byl v čele agentury od října 2014, kdy ho do funkce jmenoval tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). [celá zpráva]

Blahuta rezignoval na post ředitel z osobních důvodů 18. prosince. Státní zdravotní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) zodpovídá například za kritizovaný systém elektronických receptů eReceptů. Ministr Vojtěch se dříve vyjádřil, že systém je nepřipravený, a nebude proto lékaře za jeho nevyužívání pokutovat. Blahuta naopak tvrdil, že systém připraven je. V úřadu byl od roku 2014. [celá zpráva]

Na ministerstvech skončilo už i 26 politických i odborných náměstků. Ne všichni se však se svým odchodem hodlají smířit, a někteří vládu dokonce žalují.

Závodský na ministerstvu skončil ke konci roku 2017. Oficiálním důvodem podle ministryně Aleny Schillerové bylo zrušení sekce majetku státu. To však náměstek odmítl a kvůli svému odvolání vládu žaluje. Podle něj bylo důvodem to, že nařídil prověřování holdingu Agrofert a služebního bytu ministryně Schillerové.

Žalobu podali i odvolaní náměstci Jiří Jirsa (KDU-ČSL) z ministerstva zemědělství a Petr Hejduk z práce a sociálních věcí.

Na ministerstvu zdravotnictví skončila už v prosinci 2017 i pravá ruka bývalého ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) Lenka Teska Arnoštová, která stála například za přípravou protikuřáckého zákona, který nyní hájí i současný ministr v demisi Vojtěch.

Druhým politickým náměstkem, který v resortu skončil, byl Kamal Farhan (ANO), který byl zvolen poslancem. Ke konci roku skončili také odborní náměstci Tom Phillipp a Petr Landa, jejichž sekce se sloučily.

Změny proběhly i na ministerstvu vnitra, kde ke konci roku skončil náměstek za ČSSD Petr Hulínský i náměstkyně za lidovce Monika Pálková. Důvodem odchodu náměstků je podle ministra vnitra zefektivnění chodu úřadu.

Změny potkalo i ministerstvo práce a sociálních věcí, které bylo v minulých čtyřech letech stejně jako předchozí dvě pod kontrolou ČSSD. Skončila zde Gabriela Nekolová, která působila také jako regionální zástupkyně zmocněnce vlády pro Moravskoslezský a Ústecký kraj, na starost měla kraj Ústecký. Mimo jiné byla jednou z možných kandidátek na ministerské křeslo v případě, že se ANO a ČSSD domluví na společné vládě, ale odmítla to.

Druhým končícím náměstkem je Tomáš Petříček, který půl roku v roce 2007 vedl zahraniční oddělení ČSSD, pak působil například na pražském magistrátu jako asistent. Náměstkem bývalé ministryně Michaely Marksové (ČSSD) se stal letos v květnu.

Kvůli údajně zrušení místa byl mimo jiné z funkce náměstka odvolán i bývalý ministr průmyslu a obchodu v Sobotkově vládě Jiří Havlíček (ČSSD). Později se na základě výběrového řízení do funkce náměstka vrátil Eduard Muřický.

Bývalý náměstek Petr Pavlík, který je současně předsedou pražské ČSSD, skončil na ministerstvu také z důvodu zrušení jeho místa. Pavlíka na ministerstvo v roce 2015 přivedla ještě tehdejší ministryně Kateřina Valachová. Ze stejného důvodu v resortu skončil i druhý politický náměstek za lidovce Jaroslav Fidrmuc.

Lukáš Kaucký, který je mimo jiné i pražským zastupitelem na magistrátu za ČSSD, skončil na ministerstvu údajně také kvůli zrušení místa. Do resortu si ho v roce 2014 přivedl tehdejší ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD), který je dnes jedním z největších kritiků vlády ČSSD s hnutím ANO. Na ministerstvu vnitra skončil i náměstek Václav Kolaja.

Dalšími ministry, kteří od prosince v resortech skončili, jsou Zuzana J. Stöcklová, Martin Kučera a Robert Baxa z ministerstva práce a sociálních věcí, Jiří Šír z ministerstva zemědělství, Petr Košický z ministerstva kultury, Kamil Rudolecký (ČSSD) z ministerstva dopravy, Zdeněk Adamec z ministerstva zemědělství, Lenka Kovačovská z ministerstva průmyslu a obchodu a Tomáš Novotný (ČSSD)  a Jiří Koliba z ministerstva průmyslu a obchodu.

Andrej Babiš dlouhodobě říká, že on i jeho ministři dělají jen ty nejnutnější změny, které souvisejí se zlepšením chodu úřadů a státních podniků. „Tato vláda odvolala pouze ředitele, kteří se chovali nehospodárně, nezodpovědně a někdy i na hraně zákona. Měli jsme pro to vždy vážné důvody,” řekl Novinkám v dubnu premiér Babiš. [celá zpráva]

Podle Transparency International vláda nemluví pravdu o tom, kolik míst zrušila. Podle informací oslovených ministerstev a Úřadu vlády přestalo pozici zastávat 37 lidí od úrovně řediteků odborů výš. Vláda tvrdí, že takto zrušila 23 míst.