Článek
„Žádný nemám, neexistuje,“ řekl Právu Babiš. „Připravuje ho pan ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Až ho předloží, očekávám, že kolem toho bude velká debata,“ dodal premiér.
Co by podle něho mělo být obsahem desatera? „Určitě by tam mělo být, že všichni máme pracovat pro stát, pro daňové poplatníky, nemáme zaměstnávat rodinné příslušníky, kámoše, kolegy ze svých politických stran a hnutí,“ popsal Babiš svou představu.
Vláda má pracovat pro poplatníky, a ne zaměstnávat rodinu, kámoše, kolegy
V budoucnu by se etického kodexu mohli dočkat i soudci a žalobci a také poslanci a senátoři. Uvádí to vládní koncepce boje s korupcí pro léta 2018 až 2022, kterou předkládá vládě právě ministr a šéf legislativní rady vlády Kněžínek (za ANO).
Před lety šel k ledu
Jak řekl Právu, jeho znění by chtěl mít do konce roku. Co v něm bude, ještě ale neví, protože je vše ve fázi konzultací. „Jde o přihlášení se k pravidlům etického fungování,“ řekl Kněžínek. „Vycházíme z u nás běžných kodexů, což bývají desatera nebo dvanáctera slušného nebo etického chování,“ dodal.
Když se návrh takového kodexu pro členy parlamentu objevil před pěti lety, poslali ho zákonodárci rychle k ledu.
Někteří se nechali slyšet, že ve zkalených vodách české politiky bude kodex zbytečný a nikdo ho nebude brát vážně. Tehdy se řešila kauza uplácení unionisty Zdeňka Kořistky. Volalo se proto po limitech, kam až politici mohou jít, aby nebyli v podezření z korupce.
„Budeme zdvořilí“
Nakonec zůstalo jen u zpřísnění zákona o střetu zájmů z loňského ledna, kdy vznikl takzvaný lex Babiš. Přibyl k němu ještě zákon o majetkových přiznáních. Poslanci tehdy také kritizovali, že v kodexu se zapisují věci, které již jsou v jiných zákonech. Podle Kněžínka to ani tentokrát nemůže být úplně jinak.
„Bude to vyjádření nějakých základních zásad chování. Tedy zásada legality, zásada nestrannosti rozhodování, zásada zdvořilosti při vystupování, zásada vyvarování se střetu zájmů, preferování osobních zájmů. Tedy principy, na kterých stojí etické kodexy jinde v Evropě,“ řekl. Podotkl, že návrh bude „spíš obecnější za cenu toho, že by se v něm zopakovalo i to, co již v zákonech je“.
Podle šéfa ústavně-právního výboru Marka Bendy (ODS) je právě proto kodex zbytečný. „My poslanci o sobě již prozrazujeme dost – střet zájmů, podnikání, majetek. Mám pocit, že se mě někdo snaží tahat za nos, když máme trestně stíhaného premiéra a ministři vesele podnikají, i když po dobu funkce své aktivity pozastavili,“ řekl Právu.
„Bylo by zajímavé zjistit, zda v kodexu členů vlády bude to, že nikdo nesmí být trestně stíhaný nebo nesmí být vlastníkem majetku, na který pobírá dotace,“ dodal Benda s narážkou na Babiše. Dodal, že je to „ústřední téma lidí, kteří nevědí, jak mají spravovat zemi“.
Také podle šéfa hnutí STAN Petra Gazdíka bude mít s kodexem asi největší problém Babiš. „Ta myšlenka mě baví, protože přinejmenším premiér Babiš bude etický kodex v mnoha věcech porušovat,“ poznamenal ironicky. Podle šéfa imunitního výboru Stanislava Grospiče (KSČM) jsou etické kodexy módní vlnou.
„Sice s nimi nemám problém, ale jejich úloha se přeceňuje. Nemohou nikdy nahradit právo jako takové,“ namítl.
Skeptický k etickým kodexům je i předseda zahraničního výboru Lubomír Zaorálek (ČSSD), který sám před pěti lety etický kodex vypracoval. „Nechci je dopředu zpochybňovat, ale každý veřejný závazek musí být spojen s vůlí ho dodržovat. Politici se zvlášť před volbami hlásí k lecčemu, ale pak z toho moc nezůstává,“ řekl Právu.
Klade si otázku, co je dnes motivací. „Pravděpodobně teď vzniká proto, že tu nejistota kolem chování ministrů nebo poslanců či senátorů existuje. Že někde selhávají,“ dodal.
Domnívá se, že určitá forma kontroly politiků existuje prostřednictvím zákonů. Spíše by se podle něho mělo mířit na odpovědnost politiků i úředníků za jejich rozhodnutí, která způsobují státu miliardové škody.