Článek
„Andrej Babiš si to prostě vycucal z prstu a následně ministerstvo zapracovalo na tom, aby čísla seděla na to, co jim pan šéf řekl, že má vyjít,” kritizoval čísla ministerstva financí o přínosu EET na českou ekonomiku Ferjenčík.
Vláda podle něj informace o přínosu evidence účelově nadhodnocuje. „Ministerstvo financí ČR vychází z teze, že zavedení EET má pozitivní vliv na výběr DPH. Tuto tezi ministerstvo dále nerozvádí, nedokazuje ani neodůvodňuje,” dodává.
„Určitě jsem nic neurčil ani na vládě ani jinde. Vůbec nevím, o čem Piráti mluví,” reagoval krátce v sms Novinkám Babiš na dotaz, zda ministerstvo financí zpracovalo čísla o výnosu z EET tak, jak si na vládě Babiš určil.
Výnos prý mínus dvě miliardy
Resort financí podle Pirátů počítá výnos EET tak, že státní příjmy z DPH v sektorech, kde je evidence zavedena, očistí o hospodářský růst a rozdíl označí za přínos EET.
„Ministerstvo počítá výnos z růstu spotřeby ve stálých cenách, ale pokud by byl výpočet odvozený z nárůstu HDP, tak by byl výnos EET pro rok 2017 mínus dvě miliardy korun, a ne 5,7 miliardy, jak ministerstvo uvádí, ” upřesnil Novinkám Ferjenčík.
Ministerstvo si tak podle něj účelově vybralo data statistického úřadu, podle nichž by byl výnos EET nejvyšší, tedy čistě nominální růst inkasa DPH neočištěný o inflaci.
Finance odmítají, že by účelově manipulovaly s daty. „Tvrzení, že ministerstvo financí si vybírá statistické veličiny, které nadhodnocují vliv EET, se nezakládá na pravdě. V případě DPH je nutné používat nominální veličiny a běžné ceny, které v sobě už obsahují vliv inflace. Princip fungování DPH je totiž na nominálních cenách přímo založen. Cena zboží a služeb pro výpočet DPH už v sobě vliv inflace obsahuje a použití stálých cen, tj. bez inflace, by pro jakékoliv meziroční porovnání DPH nedávalo vůbec smysl,“ reagoval mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
Podle Ferjenčíka špatně nastavenou metodiku ministerstva financí dokládá i to, že podle těchto výpočtů měla EET přínosy i v sektorech, kde zavedena není.
„Při rozšíření vládou používané metodiky na výběr DPH v celé ekonomice se vliv EET ‚projevuje‘ i v odvětvích, ve kterých nebyla EET zavedena, a to jako nárůst 5,9 miliardy korun, což je samozřejmě nemožné. Vláda vliv EET a kontrolních hlášení účelově nadhodnocuje, aby vyhověla číslům, která si předem chybně stanovila,” doplnil na základě připravené analýzy Ferjenčík.
EET už déle než dva roky
EET začala v Česku platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
Stát v roce 2018 na daních podle ministryně Aleny Schillerové díky EET vybral navíc 9,5 miliardy korun, zatímco v roce 2017 to bylo 5,7 miliardy korun. Kromě DPH a daně z příjmu fyzických a právnických osob má EET pode Schillerové pozitivní vliv i na výběr daní z mezd, protože se narovnaly podmínky a ubylo vyplácení nezdaněných odměn za práci.
Vláda usiluje o rozšíření elektronické evidence i na další obory - plánovaná třetí vlna by se měla týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Čtvrté vlně by pak měli podléhat vybraní řemeslníci. Kabinet při snaze rozšířit EET argumentuje přínosem evidence pro ekonomiku.