Hlavní obsah

Babiš: Podmínkou zrušení karence je fungující e-neschopenka

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu po jednání vlády zopakoval, že pokud má být zrušena karenční doba, jak požaduje ČSSD, musí fungovat projekt elektronické neschopenky. Jednání vlády tak podle Babiše v některých okamžicích připomínalo spíše koaliční jednání, na němž si strany vyjasňovaly postoje i k otázkám problematiky insolvencí či podobě zákona o státní službě.

Foto: Petr Horník, Právo

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) a naslouchající předseda vlády Andrej Babiš (ANO)

Článek

Babiš zopakoval, že zrušení karenční doby spojuje s e-neschopenkami. „Domluvili jsme se, že alespoň ta první část, kdy lékař vystaví neschopenku, by měla být elektronicky, aby se to zaměstnavatel dozvěděl,” uvedl Babiš. Debata se podle něj vede i o kompenzacích pro zaměstnavatele, které by mohly mít podobu slevy 0,2 procenta na zdravotním pojištění, což by znamenalo zhruba 3,5 miliardy korun.

Premiér připomněl, že poslanci ANO se podepsali pod koaliční smlouvu s ČSSD. „Byla to podmínka vzniku vlády, pokud bychom měli asi jiného partnera, tak bychom to nepodepsali. My to podepsali a plnit to budeme,” řekl.

Poslanci ANO v hospodářském výboru, kteří minulý týden zrušení karenční doby nepodpořili, podle Babiše vyjádřili svůj názor, své slovo budou držet, ale je třeba se domluvit na detailech.

Zrušení karenční doby
ČSSD prosazuje, aby se obnovilo proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci ve výši 60 procent základu příjmu.

E-neschopenky nejdříve v roce 2020

Elektronické neschopenky měly původně v Česku fungovat od příštího roku, jejich vystavování mělo být ale dobrovolné. První Babišova vláda tento závazek v červnu zrušila. Kabinet rozhodl, že se vytvoří nová norma, která by platila od roku 2021.

„E-neschopenka jako projekt je zásadně zpožděn mou předchůdkyní za ANO. Jsou to dvě věci, které spolu nesouvisí,” uvedla před jednáním kabinetu ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Dovede si představit, že e-neschopenka by mohla být na základě předpisů, které má projednávat Sněmovna, připravena k 1. lednu 2020.

Sjednocení poplatků za ubytování

Vláda vedle toho měla na programu i standardní body. Schválila tak například návrh, který upravuje poplatky z ubytovacích kapacit. Nově by se vztahovaly i na ubytovatele v soukromí typu Airbnb. Výše poplatků by byla zastropována. Od ledna 2020 by šlo o 21 korun, od roku 2121 by sazba stoupla až na 50 korun.

V současné době může většina obcí vybírat jen poplatek z ubytovací kapacity, který činí šest korun na lůžko a den. Existují však i poplatky rekreační a lázeňský, které mají zavedeny jen ty obce, které jsou lázeňským místem nebo atraktivním turistickým cílem. Lázeňský a rekreační poplatek je 15 korun na osobu a den.

Nový poplatek z pobytu bude moci vybírat jakákoliv obec bez ohledu na to, zda jde o pobyt v lázeňských místech nebo v místech velkého turistického ruchu. Poplatek si může každá obec bez rozdílu nastavit podle svých potřeb, nejvýše však na úroveň maximální sazby.

Kabinet podpořil i jmenování Marka Šimandla šéfem civilní rozvědky. [celá zpráva]

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám