Babiš: Naočkovali jsme zatím asi 40 tisíc lidí

Své „best in covid“ jsem pronesl v srpnu. V rámci první vlny jsme byli skutečně jedni z nejlepších v Evropě. První jsme zrušili lety do Itálie či Koreje, biatlon v Novém Městě. První jsme zavedli povinné roušky, vyhlásili stav nouze. Bohužel, i na jaře umírali lidé. Přesto jsme byli mezi nejlepšími.

Nebylo to o Babišovi, ale o tom, že 68 procent občanů situaci respektovalo. Všichni jsme měli strach, byla mezigenerační solidarita. Faktem je i to, že první vlna, jejíž dopady jsme finančně řešili až do konce října, nás stála asi 240 miliard. Druhá vlna je úplně jiný příběh.

Na to jsou různé názory. Třeba, že jsme brzy rozvolnili a byli přes léto benevolentní. Vyrojili se popírači roušek i dopadů koronaviru za přispění některých médií. Lidé se přestali bát a nebrali epidemii tak vážně. Celé léto jsme dělali na trasování. Ale průběh viru je těžké predikovat. Pan Řehák, hrdina první vlny, vzal tehdy čísla italská, udělal matematický model na ČR a vyšly z toho katastrofální predikce. My rychle reagovali. Ani on koncem srpna nepředpovídal tak dramatický vývoj. Ale hlavně tohle nebyla jeho role.

Pomáhal nám a dobře se mi s ním spolupracovalo. Ti, jejichž role to byla, tedy ministerstvo zdravotnictví, včas nepřišli.

Ano, dneska zpětně můžeme říkat, že jsme 1. července neměli zrušit povinné roušky, měli zavést povinné testování lidí, kteří se vraceli z Chorvatska atd. Nebo třeba jsme podcenili Techtle Mechtle a měli zavřít bary. Po bitvě je každý generál, ale předvídatelnost, po které se volá, je těžká.

Teď neumíme předvídat chování lidí. Jsou otrávení, frustrovaní, mají deprese a nedá se tomu divit. Ministr zdravotnictví Blatný tvrdí, že to, co se děje nyní, je důsledek setkávání o svátcích. Jiní to vidí jako důsledek rozvolnění.

Podle resortu zdravotnictví je největší výskyt přenosu viru v práci a doma. Vůle respektovat opatření je podstatně nižší než na jaře. A taky přibylo protestů, restaurace nerespektovaly uzavření, měli jsme tu tajné párty atd.

To je nesmysl. Naše opatření, i když si lidé stěžují, nejsou v porovnání s jinými státy nejdrastičtější. Třeba v některých částech Německa se lidé nesmějí vzdalovat více než patnáct kilometrů od bydliště, zákaz vycházení v noci je v mnoha zemích Evropy.

Část společnosti nechce dodržovat opatření, nevěří tomu, že tato pandemie je vlastně přírodní katastrofa. Je jasné, že vakcína je jediná naděje, a my teď musíme udělat všechno pro to, abychom naočkovali co nejrychleji 60 procent dospělého obyvatelstva, což je zhruba pět milionů lidí. Pak by měl skončit komunitní přenos a pandemie.

Je to obrovská výzva. Je to o krizovém managementu. Takovou logistickou akci nemůže řídit epidemiolog nebo lékař. Nechci se přeceňovat, mám ale za sebou x krizových situací. Člověk v byznysu získá jiné instinkty, jiný tah na branku, jiné myšlenky a zkušenosti. To lidé ve státní správě nemají.

Původní myšlenka byla, že tu bude nějaký koordinátor, který je nakonec na ministerstvu zdravotnictví. Svoji roli vidím hlavně v tom, abychom byli schopni očkovat rychle a aby se nestalo, že vakcína bude čekat na lidi, ale v počáteční fázi, kdy je jí nedostatek, to bylo naopak. A snažím se i v rámci EU tlačit na to, aby se vše zrychlilo.

Jsem rád, že z mé iniciativy ministerstvo rozhodlo o možnosti použití 6. dávky z jedné lahvičky od 30. prosince. Když nám nemocnice řekly, že mohou očkovat až šest dávek, jako v USA a v Izraeli, hned jsme reagovali a povolili jsme to jako první v EU.

Vakcíny zatím není dost a jedna dávka k dobru je 20 procent očkovaných navíc. Evropa objednala 300 milionů vakcín od Pfizeru a pětina navíc je 60 milionů. U nás je to z osmi milionů až 1,6 milionu víc. Chtěl bych, aby byla EU nejrychlejší, abychom předhonili Británii. Proto jsme se ptali již 10. prosince na Evropské radě, proč ještě nejsou vakcíny schváleny, když už Britové začali o dva dny dřív očkovat. To není proti EU, jsme rádi, že EU nakoupila centrálně. Ale je-li krize, a i když uznávám, že jde o bezpečnost vakcín, tak jsem přesvědčen, že byrokratická mašinerie musí zrychlit.

V podstatě to není možné, protože jsme se v EU dohodli, že budeme nakupovat společně. Můžeme kupovat jen to, co je schválené Evropskou lékovou agenturou. Jednotlivé členské agentury, jako náš SÚKL, by mohly nakupovat jiné vakcíny, ale znamenalo by to měsíce zkoušek, a to je nereálné.

Ti, o kterých mluvíte, nemají žádnou odpovědnost a jenom kritizují. Rozhoduje vláda a ministr. Já na to dohlížím, a chcete-li, řídím to. Když něco nefunguje, tak mi to dávají za vinu. Vždycky nesu odpovědnost a už jsem se k tomu přihlásil.

Stále jsme si neuvědomili, co to je za katastrofu. Španělská chřipka zabila 50 milionů lidí. Tenhle vir téměř dva mi­liony, ale ekonomické důsledky jsou obrovské. Očkování je operace, jaká tu ještě nikdy nebyla. Je to velice náročné, a musíme proto spolupracovat s kraji.

Ano, spolupracujeme a máme společný zájem vir porazit. Je pravda, že strategii očkování mělo ministerstvo zdravotnictví připravit dřív, ještě před příchodem první vakcíny. Tvrdí, že to nestíhali kvůli jiným povinnostem.

Je pracovitý, nemá ale zkušenosti ze státní správy, jejíž řízení je úplně jiné než v nemocnici.

Je to odborník, má bohaté zkušenosti, dělá mi poradce. K minulosti se už vracet nechci.

Je dobrá zpráva, že další várka vakcíny od Pfizeru dorazila dříve, než jsme plánovali. Pfizer během prosince a ledna dodal do ČR 98 475 vakcín při pěti dávkách v jedné lahvičce. V lednu by mělo přibýt ještě i 20 tisíc vakcín Moderna.

Snahou je, aby všechny vakcíny byly naočkovány co nejdřív. Zatím bylo očkováno přibližně 40 tisíc lidí. Žádáme od všech 31 očkovacích center, aby spotřebovala vše, co obdrží, vždy během týdne. Cílem je, aby hned po příjezdu vakcín do ČR byly nejohroženější skupiny připraveny na očkování.

Hledáme, jak odlehčit nemocnicím. Chceme zapojit praktiky, ambulantní specialisty, ale i zubaře, pediatry, a skvělá distribuční síť by byly lékárny, kterých je údajně 2800.

Protože je kolem toho strašně moc dezinformací. Protože stát v minulosti nereagoval na všechny popírače očkování a málo propagoval i třeba očkování proti chřipce.

Kampaň začneme postupně. Dnes jsme v situaci, kdy počet lidí, kteří mají zájem nechat se očkovat, je větší než počet vakcín, které máme k dispozici.

Je důležité, aby komunikace byla jednoduchá. Snažil jsem se vysvětlit, že důchodci, kteří nemají počítač, mají mít možnost se obrátit na svého praktika, který jim pomůže s přihlášením, nebo zavolat na linku 1221, kam nadiktují své údaje a operátor za ně přihlášku vyplní.

K prokázání bude stačit jakákoli lékařská zpráva, z níž je diagnóza zřejmá. Má-li někdo diabetes, tak má určitě o tom doma fůru papírů. Podvodům, že by chtěl někdo předběhnout, lze předejít jen tak, že ten papír přinesou. Kšeftovat s pořadím nebude možné, protože všechno bude vyhodnocovat počítač.

Nevím, kdo o tom mluví. Teď to není na pořadu dne, teď musíme lidi přesvědčit, aby se očkovat nechali, protože jde o jejich zdraví. Protože když onemocní, tak ten průběh bude lehčí. Tady není žádná negativní motivace. V této chvíli je to zbytečná debata.

To je záležitost na úrovni EU nebo jiných zemí, které mohou takovou věc zavést. Mohou s tím přijít třeba aerolinky. Ale to budou pravidla soukromých společností. Nikoli státu.

Byly různé návrhy a nápady, že by bylo dobré mít nějaký očkovací průkaz. Každý nějaký dokument dostane. O formách se jedná.

Požadavek chápu. Je třeba vidět, že bohužel umírá více lidí denně, průměrný věk zemřelých je 79 let. Mě mrzí, že jsou školy zavřené, ale prioritu musí mít lékaři, zdravotníci, lidé v první linii, senioři nad 80 let a nemocní. Tedy ti, kteří jsou ohroženi na životě. Podle mě je správné nejdříve naočkovat ty nejrizikovější skupiny a až pak ty ostatní.

Situace opravdu není dobrá, na tom se asi všichni shodujeme. Stav nouze jako legislativní nástroj nám umožňuje vyhlašovat i opatření, která by bez něj nebyla možná.

I když chápu, že to lidi štve, ani my z toho nemáme žádnou radost, přesto se v příštích týdnech bez něj neobejdeme. Myslím ale, že by ministerstvo zdravotnictví mělo hledat způsoby, jak dělat některá opatření i bez nouzového stavu. A doufám, že podporu získáme.

Tak to může znamenat ohrožení našeho robustního zdravotního systému, který nebude schopen postarat se o nemocné spoluobčany, kteří potřebují hospitalizaci.

Co udělám? To vám řeknu, pokud se to stane. Jediné, co mohu v tuto chvíli říct, je, že by bylo dobré, kdybychom obhájili vítězství, protože by to znamenalo kontinuitu. Změna vždycky vyžaduje po těch, kteří zasednou ve vládě, nějaký čas, než se rozkoukají, tak proto říkám, že kontinuita je v současné době krize, kdy musíme řešit i ekonomické a sociální dopady, důležitá.

Není to ale jen o kontinuitě. Rozhodně nebudeme zvyšovat daně, rozhodně nechceme podnikatelům brát jejich výdělky a perzekvovat je za jejich úspěch tak, jak o tom přemýšlejí piráti.

Rád bych také realizoval národní plán boje s rakovinou, na kterou ročně umře až 27 tisíc lidí, a vybudoval špičkové onkologické centrum v Praze, které se bude jmenovat Český onkologický institut. V centrech prevencí vidím obrovský potenciál pro snížení onemocnění našich obyvatel. První takové moderní centrum má v plánu vytvořit Masarykův onkologický ústav. U nás by mělo vzniknout takových center víc.

Nemusíte se bát, že pokud bych neobhájil premiérský post, že bych se ztratil.

Klidně se ptejte, ale nechte to na mně. Třeba budu sedět v opozičních lavicích a budu interpelovat premiéra a ministry, jak to dělají teď poslanci opozice. Rozhodně budu respektovat výsledek voleb.

Musím se smát a vlastně to ukazuje na omezenost, nenávist a hloupost těch lidí, kteří teď tvrdí, že se nebudu chtít vzdát premiérského křesla nebo že bych naše voliče vyzýval k nerespektování výsledků voleb. Tohle určitě není můj styl. Vždy budu respektovat výsledek svobodných a plně demokratických voleb.

To je pořád dokola, všichni se mě na to ptají. Pro mě to teď není téma. Jsem premiér, který má konkrétní výsledky, a chci vyhrát říjnové volby a dál pracovat pro lidi.

Když si vezmete jiné premiéry nebo ministry financí před námi a budete se ptát na jejich výsledky, tak na moc si toho asi nevzpomenete. Moje výhoda je v tom, že od ledna 2014 jsem všechno, co jsem udělal, sepisoval. Každý se o tom může přesvědčit, stačí sledovat moje nedělní hlášení.

Přiznám se, že takto jsem neuvažoval. Umíte si představit, kdybych to neudělal, jak se tady zase někteří budou pouštět do Babiše, že tady vyvolává spory?

Takže ano, překvapilo mě to, ale jak říkají někteří legislativci, prezidentovo rozhodnutí je sice neobvyklé, ale není protiústavní. No a Václav Havel se v roce 1995 zachoval podobně jako teď prezident Zeman, také vyhlásil termín voleb s ročním předstihem.

Až přijde čas, tak to budeme řešit. Teď řešíme covid. Jsme koaliční vláda, takže to je věc celé vlády. Já vůči práci pana Koudelky nemám žádné zásadní výhrady.

Víte dobře, že na takové otázky nebudu odpovídat, protože jde o utajované informace.

Máte pravdu, ale v zákoně jsou bohužel nastavená tak přísná kritéria, že my ty lidi nedokážeme sehnat. Mluvili jsme o tom i s poslanci, takže pokud vím, ve Sněmovně leží návrh, podle kterého by vláda nemusela do pětičlenného orgánu nezávislé kontroly nominovat deset členů a adepti by nemuseli mít vysokoškolské právní vzdělání a prověrku na přísně tajné.

Jsem přesvědčen, že ano.

Určitě to bude ještě tenhle měsíc. Jasně jsme řekli, že ty peníze dostanou v průběhu ledna, a to platí. Už jsem rovněž zaznamenal spekulace o tom, že to neuděláme. Je to nesmysl.

Armáda si ty prostředky zaslouží a hlavně je potřebuje pro vojáky, pro náklady, které má v rámci boje s pandemií. V nemocnicích, v domovech seniorů a na odběrových místech pomáhá denně 900 vojáků. Bez armády bychom boj s pandemií těžko zvládali.