Babiš mění očkovací strategii. Bez praktiků to ale nejde, zní od odborníků

Jak se zdá, premiér Andrej Babiš (ANO) začal měnit strategii očkování. Na svých profilech propaguje a zve občany z celého Česka do nedávno otevřeného velkokapacitního očkovacího centra v pražské hale O2 Universum. Prim by přitom měli hrát praktičtí lékaři, ti ale dostávají minimum vakcín a zhruba pět stovek z těch, kteří se do očkování zapojili, stále nedostali ani jedinou dávku pro své pacienty.

„Je to strategie, která by byla skvělá v počátcích. Teď je už očkování rozjeté a musíme to řešit udržitelně. V tuto chvíli je udržitelná strategie zaměřit se na zdravotnická zařízení, tedy nemocnice, polikliniky, ambulatní specialisty a praktiky,” prohlásil v ČT šéf českých vakcinologů a vedoucí epidemiologické skupiny při resortu zdravotnictví Roman Chlíbek s tím, že změna strategie a ústup od infrastruktury praktiků mu nyní nedává smysl.

„Pokud chceme proočkovat masy lidí, musíme jim to zpřístupnit, a ne, že budou jezdit desítky kilometrů. Bez praktiků to není možné. Jakákoliv strategie vynechávající praktiky v očkování je nereálná. Musíme touto cestou jít, pokud chceme naočkovat velké množství lidí,” doplnil.

S tím souhlasí i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, který si opakovaně stěžuje na špatnou a nerovnoměrnou distribuci očkovacích látek praktikům. Zvěsti o změně očkovací strategie ho překvapily. V této souvislosti také upozornil na to, že kvůli již zmíněným problémům klesá ochota a nadšení praktiků se do očkování zapojit.

„Počáteční nadšení praktických lékařů očkovat se postupně vytrácí s tím, jak nechodily dodávky nebo se kvůli tomu dostávali do nedůstojných pozic vůči svým pacientům,” osvětlil Šonka.

Oba se navíc shodují v tom, že vlastně netuší, kdo nyní očkování v Česku řídí. Na starosti to měla mít národní koordinátorka Kateřina Baťhová, která ale ke konci dubna plánovala rezignovat v souvislosti s odvoláním tehdejšího ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) z funkce. Následně jeho nástupce Petr Arenberger (také za ANO) oznámil, že Baťhová zůstane, ale pouze do konce června.

Praktici v současnosti očkují hlavně látkou od AstraZeneky, o jejíž bezpečnosti a účinnosti se dlouho diskutovalo a její špatná mediální obraz podle Šonky způsobuje i to, že někteří pacienti ji odmítají.

Šonka zároveň navrhl, že by se opět mohl zkrátit interval mezi první a druhou dávkou, který je nyní 12 týdnů. „Určitým hendikepem je i dlouhá doba přeočkování, ti lidé chtějí odjet na dovolenou a chtějí to mít už ukončené. Měli bychom začít mluvit i o tom, jestli ten interval nezkrátit, což by přístup možná i zlepšilo,” nadnesl Šonka.

Podle Chlíbka toto rozmezí ale má svůj smysl, protože v tomto schématu má AstraZeneca účinnost přes 80 procent, přičemž před prodloužením intervalu to bylo jen zhruba 60. „Každý bychom měli chtít, abychom z té vakcíny dostali maximum,” prohlásil.

Další možností, jak více zapojit praktiky, by podle Chlíbka mohlo být i dodání Pfizeru. Ačkoliv má vysoké skladovací nároky, kdy je potřeba jej uchovávat v teplotách hluboko pod nulou, při běžné ledničkové teplotě může pár dní vydržet. „Je třeba si uvědomit, že tato vakcína vydrží 5 dní v chladničkové teplotě. I sám výrobce připravuje studie, kdy věřím, že potvrdí, že vakcína Pfizer vydrží v ledničce čtrnáct dní, možná i čtyři týdny,” přiblížil rozšíření možností navýšení dodávek vakcín praktikům Chlíbek.

Nyní se mluví o tom, že by praktici mohli dostávat do ordinací také Modernu.