Článek
„Pan ředitel se zatím rozhodl tak, že zůstává ve funkci,“ řekl v úterý Právu k možnému odchodu Murína mluvčí GIBS Ivo Mitáček.
A podle něj pak nelze ředitele inspekce odvolat jen tak jednoduše. Zatímco u dosazení do funkce vše funguje tak, že šéfa GIBS jmenuje na návrh vlády a po projednání v bezpečnostním výboru Sněmovny přímo premiér, jeho odchod má jiná pravidla, pokud ředitel sám odmítne rezignovat, což je tedy i nynější případ Murína.
Musel by spáchat trestný čin
„Odvolat ředitele lze pouze po spáchání trestného činu, což je neslučitelné s výkonem funkce, případně po uplynutí pětiletého funkčního období,“ řekl Právu Mitáček s tím, že je to kvůli zajištění nezávislosti.
Doplnil, že ředitele GIBS by v případě spáchání trestného činu odvolával přímo předseda vlády, kterému se jako nadřízenému zodpovídá, a záleželo by pak na premiérovi, zda tak učiní hned po obvinění šéfa GIBS anebo až po jeho pravomocném odsouzení.
„Stíhání ředitele je neslučitelné s jeho funkcí, jak tomu je u všech příslušníků bezpečnostních sborů. A z minulosti je patrné, že v případě vedoucích činitelů došlo k odvolání hned po jejich obvinění,“ doplnil mluvčí GIBS.
Ministerstvo financí prý neuvedlo důvod, proč právě nyní rozjelo rozsáhlou kontrolu v centrále GIBS. „Všeobecná kontrola,“ uvedl k tomu bez dalšího Mitáček.
Údajná ztráta důvěry
GIBS vyšetřuje trestnou činnost policistů, celníků nebo dozorců. Ředitele inspekce jmenuje a odvolává podle zákona premiér na návrh vlády a po projednání v bezpečnostním výboru.
„V únoru jsem byl dvakrát pozván na úřad vlády, kde mě premiér vyzval k rezignaci,“ řekl serveru Murín. Podle něj Babiš svůj požadavek odůvodnil ztrátou důvěry. „Když se dohodneme, tak to prý bude bez skandálu. Řekl, že by bylo nejlepší, abych skončil do konce února,“ dodal šéf inspekce.
Problémy s vedením GIBS měla podle svých slov i poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). „Dlouhodobě jsme s ním nebyli spokojení. Rozhodně to ale zasloužilo analýzu a vyhodnocení,“ řekla na fungování GIBS Válková, která údajně již v minulém volebním období byla za bývalým premiérem Bohuslavem Sobotkou a na problémy GIBS ho upozorňovala.
Murín vede GIBS od prosince 2016, kdy ve funkci vystřídal Ivana Bílka. Ten rezignoval po vypuknutí olomoucké korupční kauzy Vidkun, která se týkala podezřelých vazeb mezi podnikateli, policisty a politiky.
Babiše i jeho rodinu stíhá policie
Server připomíná, že policie nyní stíhá Babiše, jeho nejbližšího spolupracovníka Jaroslava Faltýnka a členy premiérovy rodiny kvůli údajnému dotačnímu podvodu v kauze Čapí hnízdo. Případ vyšetřuje pražský detektiv Pavel Nevtípil, kterého Babiš opakovaně obvinil z toho, že je veden mafií, a své stíhání označuje za účelové.
Rezignace šéfa GIBS by byla další personální změnou, které vláda v demisi od začátku roku provedla. Odvoláni byli například generální ředitel agentury CzechInvest Karel Kučera, ředitelka pražské Nemocnice Na Bulovce Andrea Vrbovská, ředitel Fakultní nemocnice v Ostravě Svatopluk Němeček a generální ředitel České pošty Martin Elkán.
KSČM o odvolání věděla
Informace o odvolání Michala Murína v úterý potvrdil i předseda KSČM Vojtěch Filip. Babiš mu to podle jeho slov oznámil již minulý týden.
„Andrej Babiš se o tom zmínil a nedivím se tomu kroku. Uvnitř GIBS je rivalita,“ uvedl Filip. O jiných odvoláních ho Babiš neinformoval.
Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše došlo hned k několika schůzkám Babiše s Murínem. „Byla mi potvrzena i náhlá finanční kontrola na GIBS. Zdá se, že tato šikanózní praxe je poměrně běžná. Tlak je vyvíjen. Je to podobné vágní zdůvodnění jako u ředitele České pošty nebo u ředitelky nemocnice na Bulovce,“ řekl novinářům Bartoš.
Komentoval tak vyjádření Andreje Babiše, že v Murína ztratil důvěru. „Budu po něm chtít znát ty důvody, proč chce odvolat takto vysoce postaveného člověka,“ doplnil Bartoš.
Podle ODS by takové zásadní personální změny neměla především dělat vláda, která je v demisi. Občanští demokraté v této souvislosti připravují usnesení o tom, aby vláda v demisi nepřijímala žádná zásadní rozhodnutí.
„Obávali jsme se, že přijde útok vlády na bezpečnostní složky. A ukazuje se, že obavy nebyly zbytečné. Žádnou konkrétní informaci jsem ale neměli a taky mít nemáme a to je správně,“ uvedl předseda poslanců Zbyněk Stanjura.