Článek
Prezident Zeman si stále dává na čas s výměnou ministra kultury. Kdo vlastně šéfuje vládě – vy, nebo prezident?
Samozřejmě že šéfem vlády jsem já.
Vážně? Protože to spíš vypadá, že o ministrech rozhoduje prezident. Navrhl jste Michala Šmardu za Antonína Staňka, ale nic nenaznačuje, že to Zeman hodlá udělat.
Prezident řekl, že k 31. červenci odvolá pana Staňka a že se k nominaci ČSSD na ministra kultury vyjádří do poloviny srpna. To je jeho stanovisko, nejsem nadřízený prezidenta.
Proč zrovna v polovině srpna?
Protože se tak rozhodl.
A vy jste to přijal, aniž byste se ho zeptal proč?
Mám snad prezidentovi lámat ruku, aby mi vysvětlil, proč se tak rozhodl? Má asi nějaký důvod, mně ho ale neřekl. Prezident má na celou věc, kvůli níž už dvakrát musel přerušit dovolenou, nějaký názor a nyní řekl, že se vyjádří v polovině srpna.
Podle ústavních právníků ale v čele úřadu musí stát člen vlády nebo řízením musí být někdo pověřený. Nevadí vám, že kultura nebude mít ministra?
Takové případy, kdy resort nějakou dobu nebyl řízen ministrem, jsme už zažili víckrát. Nejdelší to bylo za Topolánka, kdy místo pana Čunka ministerstvo pro místní rozvoj 4,5 měsíce vedl náměstek. Když chybí ministr, neznamená to, že resort nefunguje, jsou tam náměstci a státní tajemník. Pan Staněk chyběl na posledních třech jednáních vlády, místo něj přišla náměstkyně Kalistová.
Náměstkyně na ministerstvu kultury Kateřina Kalistová na snímku z roku 2014.
Ale hlavně od 1. srpna jsou vládní prázdniny, kabinet zasedne zase až 26. srpna. A chvíli bez ministra resort určitě bude fungovat. Pro jistotu jsem ale na 31. července, kdy prezident odvolá pana Staňka, svolal na ministerstvo na osmou ranní poradu vedení, abych panu Staňkovi poděkoval a seznámil se s problematikou resortu a probral s náměstky, jestli je něco, co nesnese odklad.
Nevadí vám, že je Ústava poslední dobou přinejmenším natahována?
Je ústava, procedury, tradice a obvyklé postupy. Ústava při výměně ministra žádné termíny nemá, takže není porušována. Jak říkám, prezident jasně řekl, že odvolá pana Staňka k 31. červenci.
Ale jestli jmenuje Šmardu, je ve hvězdách.
Pan prezident se stále definitivně nevyjádřil. Čekal jsem, že se celá věc vyřeší dřív, což se bohužel nestalo. Nemám ale žádnou možnost prezidenta k tomu donutit, tak snad těch pár týdnů, kdy jsou vládní prázdniny, vydržíme.
Nemáte možnost, nebo nechcete? Pak se nedivte, že vám opozice i soc. dem. spílají, že jste slabý premiér, když hlavní slovo má prezident, a nikoli vy.
Víte, dlouho jsem se držel zpátky a hledal kompromis, ale moje trpělivost už došla. Takže vám něco řeknu. Už nejsem ochoten dál hrát s ČSSD divadlo, už nejsem ochoten ze sebe nechat dělat hlupáka a otloukánka a nejsem ochoten poslouchat ze všech stran, včetně od funkcionářů ČSSD, že jsem slabý premiér.
Premiér Andrej Babiš
Dost jsem panu Hamáčkovi a jeho straně pomáhal, vždy jsem jednal podle koaliční smlouvy, šel jsem na předsednictvo soc. dem., abych zdůraznil, že je naše vláda úspěšná a bylo by škoda ji rozvrátit kvůli tomuto problému. Pro udržení kabinetu jsem dělal maximum.
To si v soc. dem. nemyslí.
Celý problém si vyrobila ČSSD a její představitelé. Jde o vnitřní boj v rámci strany. Kauzu vyrobilo Sobotkovo a Chovancovo křídlo v soc. dem., tedy Plzeň, Ústí nad Labem, Praha a část Brna, které nikdy nepřijalo výsledek vnitrostranického referenda a celou dobu od vstupu do vlády hází panu Hamáčkovi klacky pod nohy.
Právě představitelé tohoto křídla zřejmě donutili Hamáčka, aby odvolal Staňka v rozporu s dohodami, že odvolán nebude. Nevím sice čím a jak, ale donutili. A jelikož prezident o těch dohodách zřejmě věděl, tak jeho postoji rozumím. Takže ať si to ČSSD nyní laskavě vyřídí, nehodlám za ni vést její vnitrostranický boj.
Každý vidí, že problém v preferencích soc. dem. není účast ve vládě, ale neustálý vnitrostranický boj proti Hamáčkovi, který soc. dem. vstupem do vlády zachránil.
O jakých dohodách mluvíte?
Řeknu vám celou posloupnost. 15. dubna za mnou přišel pan Hamáček s panem Staňkem a oznámili mi, že odvolají ředitele Národní galerie Praha pana Fajta kvůli nesrovnalostem v hospodaření a pan Staněk podal dvě trestní oznámení. K odvolání Fajta došlo o tři dny později.
Už 24. dubna vznikla petice požadující Staňkovo odvolání a 28. dubna začal odvolání vlastního ministra požadovat místopředseda ČSSD Onderka v rozporu se stanoviskem vlastního předsedy. Na Úřadu vlády jsem 2. května přijal signatáře petice, na setkání s nimi byl i pan Hamáček, který se za Staňka postavil.
Na protivládní demonstraci Milionu chvilek 6. května na Staroměstském náměstí poslanec z koaliční soc. dem. Dolínek prohlásil, že by měl Staněk odstoupit. Na situaci pak reagovalo grémium ČSSD 9. května, které Staňkovi vyslovilo podporu a uložilo mu, aby do 31. května udělal pořádek v resortu, zklidnil kulturní scénu a vypsal výběrové řízení na Fajtova nástupce.
No a 13. května bez jakéhokoli vysvětlení pan Hamáček oznámil Staňkovi, že má rezignovat. Otočil o 180 stupňů, šel proti rozhodnutí vlastního grémia. Takže tím, že pan Hamáček ustoupil sobotkovsko-chovaneckému křídlu, navrhl odvolání ministra kultury, podrazil pana Staňka a vlastně i prezidenta, který o těch záležitostech věděl, a vznikla tato situace.
Nebavíme se o tom, kdo na koho udělal podraz, ale jestli se dodržují ústavní pravidla. A odborníci – včetně profesora Jičínského, který vždy umírněně hodnotil vás i prezidenta – říkají, že tomu tak prostě není.
Ano, odborníci mají jasný právní názor a v ideální, teoretické rovině mohou mít pravdu, ale realita je taková, že prezident není automat na podpisy. To říkali i jeho předchůdci a podobně se chovali. Proto se to snažím řešit kompromisem a doufejme, že se to v srpnu vyřeší.
Přijde mi, že je vám vlastně jedno, co se děje kolem resortu kultury. Nebo vám spíš vyhovuje, jak Zeman cvičí se soc. dem.?
Jak jedno? Jak vyhovuje? 31. května jsem se setkal s panem Šmardou a v týž den jsem poslal jeho nominaci na Hrad. 28. června jsem se dozvěděl od pana Hamáčka, že prezident nechce jmenovat Šmardu, 4. července jsem jel s panem Hamáčkem za prezidentem. 11. července jsem se setkal s prezidentem, který mi oznámil, že odvolá Staňka, teď ve středu jsem byl u prezidenta zase.
A pokud jde o koaliční smlouvu, tak jsem podle ní vždy postupoval, na rozdíl od expremiéra Sobotky, který ji porušoval, když nám mluvil do personálních nominací, svévolně mě odvolal z financí a odmítl místo mě jmenovat paní Schillerovou.
Kdybych byl zodpovědný za nominace celé vlády, tak bych pana Šmardu nikdy nenominoval, zvlášť ještě po všech jeho veřejných vystoupeních. Souhlasím s prezidentem, že to není člověk, který je vhodný na kulturu. Je to specifický resort, na který je třeba mluvit jazyky, reprezentovat, mít znalosti.
Nejsem si jistý, jestli to splňuje zrovna pan Šmarda, ale jak říkám, akceptuji, že si to soc. dem. myslí, proto jsem jej také prezidentovi navrhl.
Říkáte, že ze sebe nechcete kvůli soc. dem. dál nechat dělat hlupáka. Ve vší úctě, nedělá ho z vás prezident, který výměnu protahuje?
Nedělá. Soc. dem. vyrobila tento problém a hodila ho na mě. To ČSSD porušila nějaké své dohody s prezidentem, zradila a udělala hlupáka z pana Staňka, a prezident se přirozeně postavil na jeho stranu. Ale když znám detaily toho příběhu, tak také musím konstatovat, že pan Staněk byl donucen k rezignaci navzdory termínu 31. května, na kterém se shodlo grémium ČSSD.
Prezident je bývalý předseda soc. dem., byl na sjezdu ČSSD, soc. dem. volil v eurovolbách, lidé ze soc. dem. ho znají dlouho. Znal ho pan Sobotka, který nejdřív šel s nominací pana Prouzy do čela resortu průmyslu a obchodu za prezidentem, a když Sobotkovi řekl, že Prouzu nikdy nejmenuje, přišel s jiným jménem a Prouzu ani nenavrhl. Stejně to bylo i s mým odvoláním, které neprosadil, tak jsem rezignoval sám.
Vy byste chtěl být součástí vlády, kdybyste nemohl jmenovat a odvolávat ministry podle libosti? Proč by na to ČSSD neměla mít právo?
Samozřejmě že to je jejich právo, ale už jsme měli případ Poche, Prouza, Babiš… Stále jsou slyšet názory, že by prezident měl konat hned, ale už jsem řekl, že nejsem schopen donutit prezidenta k rychlejšímu postupu.
A ústavní žalobou si to u něj nechcete rozházet, pro případ, kdybyste skládal další vládu?
Ale prosím vás. Žaloba by stejně nic nevyřešila, to víme oba. Akorát by krize trvala půl roku a možná déle. Určitě nechci tu věc řešit žalobami. Problémy s nominanty byly vždycky, výhrady měli všichni prezidenti. Myslím si, že do konce srpna se celý problém vyřeší.
Čím? Odchodem soc. dem. z vlády?
Nemyslím si, že tu jsou důvody, aby ČSSD odcházela z vlády, která je úspěšná. Dělal jsem vše pro to, abych problém, který si způsobili sami, vyřešil. Pro zachování vlády jsem udělal maximum. Vždy jsem jednal podle koaliční smlouvy, vyjadřuji se pozitivně o naší vládě, na rozdíl od některých ministrů za soc. dem.
Vzkazujete tedy ČSSD, aby si kauzu Šmarda vyřešila s prezidentem sama?
To tak není, věc budu samozřejmě dál řešit. Ale už to budu řešit tak, aby to mělo nějaký konec. Nemůžeme stále být v pozici, že soc. dem. říká Šmarda, Šmarda a prezident se nevyjadřuje. Budu aktivní, ale musíme si počkat na polovinu srpna na vyjádření prezidenta.
Řekl jste, že když by po vládních prázdninách do konce srpna nebylo jasno o budoucím šéfovi kultury, udělal byste zásadní kroky. Myslel jste demisi vlády, výměnu resortů nebo že byste stáhl návrh Šmardy a přišel s jiným jménem?
To vám samozřejmě neřeknu. Výměna resortů nepřipadá v úvahu a nevím, proč dávat demisi, když je vláda úspěšná. Celou situaci musíme vyřešit, protože je to v podstatě prkotina, úplně zbytečný spor, který už lidi otravuje a zneužívají ho opozice i média. Zatím se žádné drama a krize nekoná, vláda normálně funguje.
Krize může nastat, když se to nevyřeší do 26. srpna a soc. dem. jen stále bude opakovat, že trvá na Šmardovi. Pak může dojít vlastně na tři scénáře. Buď prezident pana Šmardu jmenuje, nebo jej odmítne a ČSSD navrhne někoho jiného, anebo soc. dem. odejde z vlády, což ale, opakuji, nepovažuji za dobrý nápad a bylo by to absurdní.
Nejde nakonec o váš a prezidentův plán, jak přimět soc. dem. odejít z vlády? Mockrát jste říkal, že nejlepší vláda byla vaše první, jednobarevná.
Určitě s prezidentem nemáme nějaký plán. A k tomu, že jednobarevná vláda je lepší, se hlásím, vždy jsem ale říkal, že je škoda, že nemáme většinový systém.
Co budete dělat, když soc. dem. z vlády odejde? Budete hledat podporu u SPD?
Když to nastane, tak to budu řešit, spekulovat nemá smysl. Nemám žádnou záložní variantu s SPD a KSČM. Xkrát jsem se vyjádřil, že nebudu chtít podporu pana Okamury, a to platí.
Říkáte, jak dodržujete koaliční smlouvu. Dodržíte ji i v případě, že ministři za soc. dem. podají demisi? Pak by měla následovat vaše demise, čímž by padla vláda.
Postupoval bych podle koaliční smlouvy.
Ale ve vládě může zůstat ministr zemědělství Toman a stačilo by doplnit volná místa.
Pan Toman je nominant ČSSD, toto s ním neřeším, řeším s ním vodu a kůrovce. Kdyby padla vláda, tak půjdu za všemi ostatními stranami a zeptal bych se jich, jak si vše představují.
Takže předčasné volby?
Nechceme je a nevidím důvod, proč by měly být, když je vláda úspěšná. Navyšujeme důchody a platy, investujeme, řešíme sucho, stavíme dálnice, zvyšujeme rodičovský příspěvek, stimulujeme ekonomiku. Způsobilo by to jen zbytečný chaos.
Ze Senátu do Sněmovny dorazí žaloba na prezidenta, dáte ruku do ohně za to, že proti ní budou hlasovat poslanci za ANO?
Beru to, že Senát je vyloženě antizemanovský a protivládní. Dneska Senát a priori neřeší objektivně návrhy zákonů, většinu vládních návrhů odmítá. V každém případě žalobu vůči prezidentovi považuji za zcela absurdní.
Celý text rozhovoru s premiérem Andrejem Babišem si můžete přečíst v sobotním Právu