Babiš: K normálu se můžeme začít vracet už před Velikonocemi

Chtěl bych, aby návrat k normálu začal mnohem dřív. Možná už v pondělí na vládě přijdeme s uvolněním určitých obchodů jako elektra, papírnictví či obuvi. Přemýšlíme o tom, že bychom uvolnili venkovní sportoviště určená pro cyklistiku, běh, in-line brusle, skateboarding, tenis, sportovní střelbu, letectví, kanoistiku a další.

Naopak jsme odmítli nápad zavřít v neděli obchody, protože řetězce nabraly tisíce nových lidí, motivují zaměstnance bonusy a o práci v neděli je velký zájem. Nemáme patent na rozum, vnímáme, co nám lidé i firmy říkají, a opatření podle toho upravujeme.

Když to půjde, tak postupně se můžeme pomalu vracet k normálu i před Velikonocemi. Musím zaklepat, protože boj s virem v porovnání s jinými zeměmi zvládáme celkem dobře a nárůsty počtu nakažených nejsou tak dramatické. A to hlavně díky tomu, že jsou lidé disciplinovaní.

Takže jsme na dobré cestě, ale může se to zvrtnout. Nesmí se zopakovat to, co se stalo v domovech seniorů a sociální péče, nechceme se dostat do situace v Itálii nebo Španělsku. Děkuji všem, kdo vládní nařízení dodržují. Inspirujeme se v zemích, které nákazu dostaly pod kontrolu, jako je Jižní Korea či Hongkong. Máme připraveny různé scénáře, ale musíme se dostat do pozice, že křivka nakažených se bude zplošťovat.

Proto když otevřeme obchody, některé služby a umožníme rekreační sportování, tak to musí být podle jistých pravidel a omezení. Když to půjde, tak další na řadu přijdou školy, restaurace, kulturní aktivity. S bary je ale problém, protože když lidé popíjejí, tak padají zábrany a jsou i méně zodpovědní, jak potvrzují zkušenosti ze zahraničí.

Určitě bychom neotevřeli mateřské a základní školy naráz, nejdřív bychom to vyzkoušeli na pilotních projektech, v úvahu připadají zpočátku třeba i některé dny v týdnu. Nevím, proč by metrové odstupy ve školách nemohly fungovat, když například to jde v Japonsku nebo na Tchaj-wanu. Klíčové jsou i rozestupy při jídle, kontrola zdraví dětí atd.

Naše děti jsou rozumné, situaci určitě vnímají. A když jim to rodiče a učitelé vysvětlí, tak snad pochopí, že i ony mají svůj díl odpovědnosti vůči rodičům a prarodičům.

Jsem optimista a doufám, že ano. Děláme vše pro to, abychom zploštili křivku nakažených na přelomu dubna a května. Pokud jde o letní tábory, tak za nějakých podmínek by jistě šly spustit, třeba s omezenými počty dětí. O tom všem bude debata.

Vím, jak je to všechno psychicky náročné a že nám všem se změnil život. Ale nesmíme si to teď pokazit. Musíme mít jistotou, že nemocnice budou mít dostatek lůžek, ventilátorů a kyslíku.

S něčím takovým nepočítám. Věřím, že virus zvládneme tak, abychom se mohli v Česku zase volně pohybovat. Potíž je, že nežijeme ve vzduchoprázdnu, je důležité, aby virus porazily i ostatní státy v Evropě. Opatření tedy budeme muset přizpůsobovat podle toho, co se bude dít kolem nás. Myslím ale, že celá planeta konečně pochopila, že virus musíme porazit společně.

Vytvářelo by to náročný režim pro letecký personál a jejich zdraví, přísné dodržování karantény po příletu. Podívejte se na Čínu. Virus se jim vrací na základě navrátilců z ciziny. Naším cílem není omezovat cestování lidí. Hranice otevřeme hned, jak to bude možné.

Ruzyňské letiště je více než na rozhodnutích vlády závislé na leteckých společnostech a ty dnes v celém světě stojí. Postupně vše bude přecházet do běžného režimu, ale s dovolenými bych byl ještě opatrný. Pokud se bude situace v Evropě zlepšovat, musíme v prvé řadě zajistit, aby se mohlo cestovat pracovně. Tím myslím odborné pracovníky, techniky a další, kteří dělají servis nebo zprovozňují průmyslové a technologické dodávky našich firem.

Samozřejmě že preferujeme české firmy do maximální možnosti jejich výrobních kapacit. Ministr průmyslu Havlíček vytvořil tým, který spolupracuje se 700 českými firmami, jež nabízejí zdravotnické pomůcky, na investicích, vývoji a umožňuje jim získat odbyt od státu.

České firmy dělají skvělou produkci vyšší kvality, ale spíš menší množství. My jsme ale naráz potřebovali desítky milionů roušek a respirátorů. To byla schopná dodat v podstatě jedině Čína, a kdyby novináři a opozice byli objektivní, tak to museli uznat. Ukažte mi na jednu zemi mimo Asii, kde bylo dost pomůcek. V USA doteď chybějí v nemocnicích.

Jako jedné z mála zemí se nám podařilo vytvořit letecký most z Číny a máme zásoby asi na tři týdny, což nám umožňuje poskytnout materiál jiným zemím jako Itálii, Španělsku či Slovinsku.

I u nás se zásobování zlepšuje, teď se soustředíme na pomůcky pro domovy seniorů a sociální péče, pro řidiče, prodavačky, hasiče a tak dále. A chci poděkovat ještě jednou lidem, že sobě i ostatním nezištně šili roušky. Žádná vláda na světě je nezvládla dodat v okamžiku, kdy roušky chtěli všichni.

Nemám. Nouzový stav jsme vyhlásili jako druzí v Evropě. Udělali jsme maximum pro návrat občanů ze zahraničí, pomáháme zaměstnancům, podnikatelům i živnostníkům. A za každou cenu se snažíme, aby u nás nedošlo k takovému průběhu jako v Itálii nebo Španělsku.

Pracujeme nonstop, od rána do noci jsme online. Od 2. března vláda jednala už 16krát a přijala 154 usnesení. Ani vlastně nevím, co je za den, už se mi to všechno slévá. Takže ať si nás vyšetřuje, kdo chce. Já mám svědomí čisté.

Uznávám, že jsem udělal chybu, když jsem slíbil dodávku pěti milionů roušek a 200 tisíc respirátorů, ale dostal jsem špatné informace, a za to jsem se už omluvil. Kdo ale nedělá chyby? Opozice nezvládala řídit stát ani za normálních časů, takže nevím, jak by to zvládala, když jsme ve válce a čelíme neviditelnému nepříteli. Když nás objektivně srovnáte s jinými státy, jsme na tom velice dobře a ČR je spíš dávána za příklad.

Neznervózňuje. Na jednu stranu mě mrzí a štve, protože zatímco jeden bývalý ministr financí, nyní v opozici, nasekal 670 miliard dluhů, já jsem dluh zásadně snížil, takže Česko má vůči HDP čtvrté nejnižší zadlužení v Evropě.

Díky tomu si dnes můžeme dovolit navýšit dluh, a dokonce navyšovat investice, čímž udržíme zaměstnanost, průmysl, profese, služby. Nechci zadřít hospodářství a spotřebu, jak to udělala nynější opozice, která by si zase ráda zaškrtala. Ale také nedovolím, aby došlo k rozvrácení veřejných financí.

Určitě nebudeme realizovat velké vojenské zakázky, ale dovybavíme armádu, pokud jde o základ a střelné zbraně. Podíváme se na to, kde mohou uspořit jednotlivé resorty. V květnu a červnu také budeme moudřejší, pokud jde o dopad našich opatření do rozpočtu, a když bude třeba, tak do Sněmovny půjdeme znovu, abychom mohli zvýšit schodek, který je zatím schválen ve výši 200 miliard.

Cíl je, aby ekonomika šlapala a firmy nepropouštěly. Chceme posílit rozpočet pro dopravní investice, přesunout peníze z měkkých programů, co nám ordinuje Brusel, na stavby, což se zčásti podařilo. Stavební průmysl tak bude mít příležitost nabrat lidi a udržet dodavatele, řemesla, projektanty, to je skoro 200 tisíc subjektů a 360 tisíc pracovníků.

A také bude příležitost i pro domácí turistiku, která dostane velkou podporu. Oživíme hotely, penziony, kulturu v regionech, hospody, malé pivovary.

Klíčové bude, jak se rozběhne automobilový průmysl, na který je napojena spousta subdodavatelů, kteří mají teď velké problémy. Jsme stále závislí na exportu do EU, který činí 87 procent, takže nejde jen o nás, ekonomiku musí nakopnout všechny evropské země.

Ministr Havlíček, který odpovídá za hospodářskou politiku vlády, již se svým týmem ekonomů, byznysmenů, bankéřů a vědců připravuje restart.

To je otázka rozpočtu na rok 2021. Tyto sliby ale musíme splnit, s tím počítám.

To je otázka. V programu s tím počítáme, ale musíme se o tom pobavit v koalici, soc. dem. byla proti.

Ty určitě rušit nechci, protože důchodci a studenti teď budou potřebovat peníze a každá koruna jim přijde vhod. Navíc teď na jízdném kvůli omezením ušetříme. Naopak je jasné, že závazky vůči NATO ve výdajích na obranu nesplníme v avizované výši na roky 2020 a 2021.

Slíbili jsme, že nebudeme navyšovat daně, a to dál platí. Nikdy jsme k tomu nesáhli, s výjimkou neřestí, tedy cigaret, hazardu a alkoholu.

Změníme ho tak, aby kritéria byla co nejjednodušší, aby nebyly vazby na tržby a další podmínky. Plošné to ale nebude, protože pomoc chceme cílit lidem, kteří ji opravdu potřebují a kteří si ji zaslouží.

Kurzarbeit navrhovala a shodla se na něm tripartita, vládě to pak předložila ministryně práce Maláčová. Upozorňoval jsem, že někteří mohou schválně brzdit brzký návrat do plného provozu a zastavovat výrobu, aby dostali peníze.

Proto ještě ministr Havlíček navrhuje motivační program pro ty, kteří mají výpadky, ale platí lidem 100 procent mzdy. Programů pro podnikatele je vícero, jako kompenzace za karanténu nebo program kvůli poklesu odbytu, omezování dodávek surovin. Naším cílem je, aby se peníze dostaly k lidem co nejdříve.

O program byl mimořádný zájem, ale zdrojů máme dostatek, ministr Havlíček nechal prodloužit příjem žádostí a navýšil zdroje na trojnásobek. V Covidu I se již vyplácí stamiliony denně až do výše pěti miliard. V Covidu II bude objem zdrojů kolem 20 miliard a dalších pět miliard jen pro Prahu. A počítáme s dalším navýšením až do 60 miliard.

Problém nejsou zdroje, ale kapacita Českomoravské záruční a rozvojové banky, která musí zvládnout za několik týdnů to, co dělala dříve rok. Posilujeme ji personálně, pracují na směny sedm dní v týdnu. Je to malá banka a na toto nikdy nebyla stavěna, ale zvládají to dobře. Musíme si uvědomit, že peníze nerozdává, ale půjčuje, a musí to mít nějaký režim.

Celý text rozhovoru s Andrejem Babišem si můžete přečíst v sobotním Právu