Babiš: Demonstrace mi dodávají sílu

Samozřejmě že jsme si to vyříkali. Ale s detaily se vám nechci svěřovat. Nechci s vámi vést tuto konverzaci, protože můj syn je nemocný, ale on to neakceptuje. Jen ho takové konverzace naštvou. Stejně jako lži, že jsem ho rok a půl neviděl, což také není pravda. Viděli jsme se v Ženevě dvakrát, server Seznam Zprávy nadále lže. Nebo že je svědek, když je obviněný.

Jde tady jen o to rozeštvat tátu se synem. Jak je na tom můj syn, ale nebudu komentovat, do toho vám nic není.

O té vymyšlené kauze nepadlo ani slovo.

Proto, abych synovi s jeho maminkou pomohl a poradil, jak se mají bránit proti novinářům, kteří jim bouchají už několik dní na dveře a terorizují je.

Nevím, že se odmlčel. Je mu 35 let. Jak říkám, se synem jsem mluvil, věci jsme si vyříkali, ale je nemocný a jeho nemoc se nějak projevuje.

To, že ho novináři zneužili, si snad uvědomil, tak už jim snad neuvěří. Snad moje exmanželka podnikne nějaké kroky, protože není normální, že nemohou vycházet z bytu, aniž by na ně nečekali novináři.

Určitě ne. Obě pseudokauzy vyšetřuje policie a také všechno vyšetří. Je naprostá lež, že bych já či někdo jiný chtěl, aby se vyhýbal vyšetřování. To není pravda.

Nebudu se omlouvat. Prostě jsem spekuloval, jak to vy novináři tak rádi a často děláte. A propojení jednoho novináře, který měl někdy v minulosti být údajně zavražděn, s člověkem, který pracoval pro policii a následně pracoval v rozvědce, je všeobecně známo. Konkrétní ale nebudu. Lidé, kteří se v tom prostředí pohybují, dobře vědí, o čem mluvím.

V rozhovoru v pátečním Právu mluvil naopak pan Hamáček pozitivně. Když jsem navštívil v týdnu poslanecký klub soc. dem., kde jsem byl hodinu a půl a všechno jim tam vysvětlil a odpověděl jim na všechny jejich otázky, tak jsem neměl pocit, že by moje vysvětlení nebylo přijato.

Není důvod, abych odstupoval. Myslím, že jsem úspěšný premiér, což moje oponenty ještě více štve. V zahraniční politice jsem za jediný rok toho udělal víc a potkal víc politiků než někteří, co byli přede mnou, za celý život. ČR je vidět ve světě, prosadil jsem zrušení kvót pro ilegální migranty, plním, co jsem slíbil lidem. Moje vláda je úspěšná.

Protože pravda je na mé straně. I na prezidentské standartě je psáno, že pravda vítězí. A pravda musí zvítězit.

Proč lidé nehodnotí moji politickou kariéru od ledna 2014, kdy jsem se stal ministrem financí? Každý si může přečíst, co všechno pozitivního jsem udělal. Snížil jsem třeba zadlužení státu, zatímco ten, kdo zemi zadlužil o 670 miliard, teď něco křičí na Václavském náměstí.

Ať ti, co stojí proti mně, proti mně bojují ve volbách, a ne na náměstích, kde znovu a znovu opakují stále dokola tytéž lži za přispění některých aktivistických novinářů. A to, že někteří z nich nyní zneužívají nemoc mého syna, aby ho stavěli proti mně, je hyenismus.

Na vaše spekulace odpovídat nebudu. Žádná vládní krize není. Kabinet zasedal ve středu v šest ráno, pak jsme se v koalici dohodli na růstu minimální mzdy, ve čtvrtek jsme jednali s polskou vládou, v pátek jsem jednal v Bruselu. Vláda normálně funguje, tu „krizi“ si vymyslela hlavně některá média.

Myslím, že pan Hamáček zachránil ČSSD vstupem do vlády, protože by jinak soc. dem. mluvili v opozici do zdi s programem Antibabiš. Soc. dem. je náš rovnocenný partner, s jejími ministry si píši, esemeskuji a normálně komunikuji. Není to tak, že by nějaký ministr musel čekat šest týdnů na schůzku s premiérem, jak se to stalo panu Pelikánovi u Sobotky.

Každému členovi kabinetu měřím stejným metrem, nepreferuji naše ministry. Chovám se slušně a myslím, že spolupráce funguje. Samozřejmě že vnímám, že v soc. dem. jsou lidé, kteří byli proti našemu vstupu do vlády a nyní situaci zneužívají a vyvíjejí nátlak na pana Hamáčka, aby odešel z vlády. Jsou to ale vnitřní věci soc. dem., které nebudu komentovat.

Pane redaktore, odmítám mluvit k panu Hamáčkovi vaším prostřednictvím. Nechci mu něco vzkazovat přes média, to se nedělá. Jak říkám, neměl jsem po setkání s poslanci soc. dem. pocit, že by chtěli z vlády odcházet.

Rekordně navyšujeme důchody i platy, ekonomika roste, investujeme, všechno funguje, jak má. Česko je šestou nejbezpečnější zemí na světě, jsem jeden z lídrů boje proti ilegální migraci, jezdím po světě a říkám naše názory. Konečně je ČR vidět a ani se svojí ženou v Paříži jsme zemi také neudělali ostudu.

Takže pokud někdo chce vyvolat vládní krizi v době, kdy se nám neskutečně daří, a zboří rozpočet, tak ať to udělá. Občané si to pak vyhodnotí, oni rozhodně nejsou hloupí. Naopak.

V těžkých chvílích, když člověk zažívá velký nápor, když mi útočí na děti a na celou moji rodinu, tak si velice cením stanoviska pana prezidenta a v pondělí (tj. dnes) mu za jeho podporu poděkuji, stejně jako jsem děkoval senátorovi Čunkovi. Člověk si v takových chvílích zapamatuje, kdo jej podpoří.

V životě jsem nedostal tolik podpůrných e-mailů a SMS jako nyní. Ani když jsme vyhráli sněmovní volby. Dokonce lidi, kteří mě nemusí, mi teď vyjadřují podporu. A chci znovu všem za tu podporu poděkovat. Útočit na děti a ještě k tomu na nemocné děti, to je ten největší hyenismus.

Jsem šokován, kolik lidí s touto nemocí mezi námi žije. Kolik je mezi námi rodičů, kteří mají podobně nemocné děti a jaké je to pro ně obrovské trauma. Napsal mi pán, který popisoval, že má manželku, s níž má čtyři děti. A když jeho paní dostala schizofrenii, tak tvrdila, že žádné děti ani manžela nemá.

Určitě ne. Přemýšlel jsem, jestli tam nejít před odletem za synem do Švýcarska, ale jelikož by to bylo brzy ráno a z 16. na 17. listopadu jsem stejně pracoval, tak jsem tam šel po schůzce pár minut po půlnoci, a pak jel domů.

Reakcí jsem se nebál, těch jsem si ostatně užil dostatečně v srpnu před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské třídě. Když někteří vybraní novináři stále dokola tisíckrát opakují tytéž lži, tak to některé lidi zfanatizuje. Protože tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou.

Jako že na mě lidé křičí, že jsem byl estébák. To je lež. Byl jsem v KSČ jako 1,7 milionu dalších lidí, protože ne všichni byli hrdinové, a protože bylo plno maminek, které takto chtěly pomoci svým dětem.

Nikdy jsem estébák nebyl, nikdy jsem nic nepodepsal, v rodině jsme měli tři emigračky. Vyhrál jsem na Slovensku také soudy, ale po podivném rozhodnutí slovenského Ústavního soudu jsem nucen se se Slovenskem nyní soudit u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. A ten soud vyhraji.

To, že trvalo 14 let, než byly zveřejněny svazky StB, že jich bylo zničeno 25 tisíc, že estébáci si svazky vedli bez vědomí lidí, aby plnili plán, jako je můj případ, to nikoho nezajímá. Stejně jako nikdo nemluví o tom, že se údajně prodávala lustrační osvědčení.

Kolem Čapího hnízda se stále mluví o tom, že došlo k nějaké korupci. To naprosto odmítám, nikdy tam žádná korupce nebyla. Farma slouží veřejnosti dodnes.

Všechno to vzniklo, když moje starší dcera, která miluje koně, přišla s investicí do farmy s tím, že je možné získat dotaci. Firma byla ustanovená podle zákonů a také podle pravidel dostala dotaci.

Devětkrát byla kontrolována, nikdo nic neukradl, nikdo nikoho nekorumpoval, žádný podvod se nestal. Proboha, kdybych chtěl podvádět, tak tam nebudou moje děti a vlastník bude sídlit na Bahamách. Žádný důkaz není, je to jen dobře organizovaná záležitost proti mně.

Navíc žádná škoda nevznikla, dotace byla vrácena. To bylo hlavně proto, že kdyby se moje bývalá firma soudila s dotačním programem IROP a soud by samozřejmě musela vyhrát, tak by se IROP odvolal na ministerstvo financí, kde by o věci pak rozhodovala ministryně Schillerová, z čehož by se všichni zase zbláznili.

Co na to říct? Ukazuje to úroveň lidí, kteří o sobě hlásají, že jsou demokraté, a pak se takto chovají.

Je mi to líto, protože kytice měla krásnou stuhu, na které byla napsány sloky z Modlitby pro Martu od paní Kubišové: „Ať mír dál zůstává s touto krajinou. Zloba, závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou, ať už pominou.“

Myslím, že bychom si to my všichni měli opakovat každý den před tím, než vyjdeme z domova, a večer před spaním.

Právě naopak. Dodávají mi sílu, abych bojoval za pravdu. Nechci provokovat a nesnažím se o to. Ale byl jsem zvolen ve volbách. Vždy jsme chtěli svobodné volby a rozhodovat o prezidentovi a o složení vlády ve volbách. Ne při demonstraci, která se pak ukáže, že je demonstrací opozičních politiků, na kterých se ještě zneužívají děti. To je, myslím, přes čáru.

Se svobodnými volbami souhlasit jen v případě, že v nich vítězí vaši kandidáti a jinak plnit veřejná prostranství při různých výročích a nadávat těm, kdo volby vyhráli, a přitom stále mluvit o demokracii, je zvláštní. Stejně jako demonstrovat proti mně na základě lží.

Celé rozdělení společnosti začalo přímou volbou prezidenta, kterou vyhrál Miloš Zeman, a protože schwarzenbergovci nikdy nepřijali výsledek. A stejné je to s hnutím ANO a mojí osobou.