Článek
Dolní komora má 200 poslanců a Babiš mezi nimi patří, co se týká absencí, k nejhorším. Od loňského podzimu, kdy poslanci v novém volebním období zasedli do lavic, byl omluven ze 60 procent schůzí a účastnil se toliko 22,7 procenta hlasování.
Méněkrát byl u hlasování jen jeho stranický kolega Milan Wenzel, který je ale od loňského roku hospitalizován s leukémií, jak uvedl dříve na svém facebookovém profilu.
Přece nebudu ve Sněmovně poslouchat ministra, hájí Babiš „dovolenou“ v karavanu
Pokud se poslanec rozhodne, v praxi do Sněmovny vůbec chodit nemusí. Jednací řád sice ukládá zákonodárcům účastnit se „jednání Sněmovny a jejích orgánů, do nichž byl zvolen nebo ustanoven“, mezi důvody, za nichž zaniká poslanecký mandát, ale absence nejsou.
Mandát poslance ze zákona zaniká:
- odepřením slibu poslance nebo složením slibu s výhradou
- uplynutím volebního období Sněmovny
- prohlášením poslance na schůzi Sněmovny, kterým se vzdává mandátu, nebo okamžikem doručení notářského zápisu o vzdání se mandátu do rukou předsedy Sněmovny
- okamžikem, v němž nastala okolnost, která má za následek ztrátu volitelnosti poslance
- rozpuštěním Sněmovny
- okamžikem, kdy se poslanec ujal úřadu nebo funkce, jejichž neslučitelnost s funkcí poslance stanoví Ústava nebo zákon.
Poslanci sice hrozí krácení platu, jenž se pohybuje kolem 100 tisíc měsíčně, to ale pouze za předpokladu, že se řádně neomluví, jak to v případě neúčasti vyžaduje jednací řád.
„V případě absencí bez řádné omluvy lze poslancům krátit plat,“ potvrdil Novinkám ústavní právník Marek Antoš.
„Jestli se ovšem omlouvá, zbývá jen politický tlak,“ doplnil pro Novinky další ústavní právník Jan Kysela s tím, že ho mohou vyvinout například straníci, voliči, konkurenti či média.
„Je vcelku zřejmé, že kdyby to byl masový jev, parlament zahyne,“ doplnil Kysela.
Babiš: Pracuju tvrdě
Na Babišův případ upozorňují občanští aktivisté i jeho političtí konkurenti. On sám to jako problém nevnímá a tvrdí, že svou práci dělá velmi poctivě.
„Jako poslanec pracuju tvrdě každý den. Jezdím za lidmi, naslouchám jejich problémům a snažím se je následně řešit. Kdyby i vláda a její poslanci mluvili s lidmi jako já, tak by přestali ignorovat potřeby lidí a začali by pro ně také konečně něco dělat,“ napsal Novinkám.
Uvedl také, že do Sněmovny prý chodí, když dostane „povel“ od předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové. „Hlasuji vždy, když je to pro náš klub důležité a je šance cokoliv ovlivnit,“ popsal svou práci zákonodárce.
Na své místo v dolní komoře neplánuje Babiš zasednout ani ve středu ráno, kdy začíná schůze, na níž mají poslanci řešit například důchody pěstounů či závěrečné čtení novely týkající se snížení plateb za státní pojištěnce.
Místo toho opět vyráží na další ze svých „spanilých jízd“ karavanem za voliči, tentokrát po Středočeském kraji. Postupně navštíví Brandýs nad Labem, Čelákovice, Horní Počernice a výjezd zakončí odpoledne v Odoleně Vodě.
Já už sem ani chodit nebudu, reagoval Babiš na komplikace ve Sněmovně
Místopředseda ústavně-právního výboru dolní komory Marek Benda ODS připouští, že moc způsobů, jak donutit poslance ANO chodit na jednání, není. „Je to (Babišovo) rozhodnutí. Jeho voliči musí rozhodnout, zda se má courat za nimi, nebo sedět ve Sněmovně, kam byl zvolen,“ řekl na dotaz Novinek.
O Babišovi je známo dlouhodobě, že se ve Sněmovně příliš nezdržuje. Za svého premiérství se účastnil 21,4 procenta hlasování. Dolní komoru označoval za žvanírnu a avizoval, že do ní nebude chodit.
Za neomluvené absence přijdou poslanci o plat. Nic se nezmění, míní Farský
Svérázné pojetí mandátu zákonodárce v tomto volebním období předvedl i Jan Farský ze STAN, který oznámil, že odjede na několik měsíců na studijní stáž do Spojených státu, ale mandát si ponechá. Po kritice se nakonec funkce poslance vzdal.
Mezi nejkřiklavější případy absencí zákonodárců z minulosti lze uvést i senátora Františka Čubu (SPO). Ten se jednání horní komory neúčastnil rok a půl v letech 2017 a 2018. Pak na mandát rezignoval, k čemuž ho vyzýval i tehdejší šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD).
Dlouhodobé téma
Problematiku absencí zákonodárců řeší politici dlouhodobě. V roce 2019 poslanci odhlasovali zpřísnění pravidel, po nichž bylo ve Sněmovně patrné zlepšení a větší pečlivost při zasílání omluvenek. Kdo by tak nečinil, hrozilo by mu, že za dva neomluvené dny přijde o polovinu platu, a kdyby v tom pokračoval, tak o celý.
Tehdejší předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) si i poté posteskl, že systém není dokonalý. Upozornil tehdy, že nikdo neřeší, zda je zaslaná omluva opodstatněná. „Pořád stačí poslat omluvu i bez udání důvodu: Omlouvám se, Vondráček. Hotovo, a my to akceptujeme,“ řekl v roce 2019.
Podobně pod omluvu z „osobních důvodů“ lze zahrnout třeba i cestu na rodinnou dovolenou a pod „pracovní důvody“ zase politickou kampaň.