Augustýnů je v Česku jen osm, ale v kalendáři jsou. Matyášové mají smůlu

Vítězstvím v pomyslném žebříčku minimálně používaných jmen se pyšní již zmiňovaný Augustýn. Jak vyplývá ze statistiky Ministerstva vnitra, nositelů tohoto jména u nás žije jen 8. Následují Bonifácové (19), Apoleny (27), Havlové (28) a Saskie (39). Je jich sice málo, ale snadno jejich jména můžeme nalézt v kalendáři a popřát jim k svátku. Naopak smůlu například mají Matyášové, ačkoli jich v ČR žije 6011, Tobiášové (1036), Sofie (998) a další.

Český kalendář obsahuje na 370 jmen. Figuruje v něm 19 státních a ostatních svátků a významných dnů a ne u každého je svátkové jméno. Naproti tomu u některých datům je hned několik jmen - např. 2. října slaví svátek dohromady Olívie, Oliver a Galina.

Ale přibývá lidí, kteří své jméno vytištěné nenajdou. A naopak objevuje se v něm ještě nejméně 20 jmen, která  už mají minimum nositelů.

Proč jména v kalendáři nejdou s dobou, či se neaktualizují, vysvětluje tiskový mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka tak, že není nikdo, kdo by se tím zabýval. Podle něj v socialismu a ještě na začátku devadesátých let existovala komise, která měla za úkol určit, jaká jména se v kalendáři objeví a kdy. Komise však byla zrušena a nyní záleží jen na výrobcích kalendářů, zda se rozhodnou pro změnu.

Před revolucí v roce 1989 docházelo v souvislosti se zadáváním jmen do kalendáře i ke kuriózním situacím. Zakázku přepracovat kalendář dostal svého času i vedoucí katedry na DAMU Miroslav Česal. A podle vzpomínek svého bývalého kolegy ho přepracoval po svém. U některých jmen se rozhodoval např. podle sympatií k jejich nositelům.

Po mnoha letech se už možná změny přece jen dočkáme. Rodiče Tobiášů, kterých je v ČR 1767, a dalších dětí, které nemají to štěstí a nemohou si na své jméno ukázat prstem v kalendáři, volají po proměně kalendářů podle posledních pojmenovacích trendů. A chtějí jednat s jejich výrobci.

Některá jména by z nich tedy mohla zmizet a být nahrazena novými. Stejně jako už dříve Konstantin či Heliodor.

Zřejmě se však ještě rozproudí o jménech, která by byla adepty na vypadnutí, diskuse. Podle slov archiváře a autora knihy "Po kom se jmenujeme" Václava Rameše pro ČT jsou jména jako např. Bořivoj či Bonifác "už trochu vzdálena té současnosti, ale jsou jistě používána v rodinách s nějakou tradicí".

Vedou stále klasická jména. Mezi nejoblíbenější jména stále patří Jan, Jiří, Marie, Anna, Eva  či Josef .

Při výběru jména pro očekávaného potomka se ale stále více rodičů odchyluje od zavedených zvyklostí a vybírá si jména nekalendářová.

Maminka Johana a Luisy, Andrea Čapková říká, že ačkoli jména jejích dětí nejsou nijak zvláštní, v kalendáři chybí. Johan tedy svůj svátek slaví na Jana v červnu a Luisa na Ludvíka v srpnu.

"Datum svátku jsme vybírali podle podobnosti jmen. Mužská podoba Luisy je Luis a to je v češtině Ludvík. Ovšem k svátku naší malé přeje jen rodina, protože opravdu nikdo nemůže tušit, že Luisa je Ludvík," říká s nadsázkou Andrea Čapková. Proč však není v kalendáři jméno Johan, jeho maminka moc nechápe. "Jana i Johanka tam uvedeny jsou, Jan také, ovšem Johan má smůlu," říká.

Rodiče Hana a Ondřej Hrazdirovi si pro svého druhého potomka - dceru - vybrali jméno Meda. Sice neobvyklé, ne však neznámé. Zřejmě nejvíce ho proslavila sběratelka a mecenáška umění Meda Mládková.

Překvapení Hrazdirovi zažili již v porodnici. "Nejdřív manželovi tvrdili, že musíme mít nějaké povolení a přemlouvali nás, ať si vybereme jiné, tedy běžnější jméno. Manžel neustoupil a Medu nám nakonec uznali," říká Hana Hrazdirová. Na matrice sice také nebyli  výběrem jména nadšeni, ale nakonec ho ke spokojenosti všech zapsali. Meda samozřejmě v kalendáři také není, a tak si její rodiče, jako mnoho jiných, museli vypomoci nalezením podobného jména, které v něm zaneseno je. Meda tedy slaví svátek na Medarda.