Armádní tendr na BVP za 52 miliard končí nezdarem

Resort pod vedením Jany Černochové (ODS) po půl roce právních analýz poslal před 14 dny třem možným dodavatelům obrněnců sadu přísných podmínek s tím, že pokud na ně do dvou týdnů všichni tři nepřistoupí, tak resort výběrové řízení zruší a zvolí jiný způsob pořízení obrněnců.

Obrněnce chtěly české armádě dodat tři firmy: BAE Systems (Švédsko) s vozidlem V-90, GDELS (Španělsko) se strojem Ascod a Rheinmetall (Německo) s obrněncem Lynx.

Podmínky odmítla španělská společnost GDELS, která svůj postup vysvětlila také poslancům branného výboru v dopise, ve kterém píše, že v současné době považuje za nejlepší řešení tendr na obrněnce zrušit a o akvizici jednat na vládní úrovni se španělskou vládou.

„Proto bychom Vás rádi informovali, že společnost GDELS nepodepsala prohlášení zaslané ministerstvem obrany dne 24. června 2022,“ napsal poslancům viceprezident GDELS Thomas Kauffmann. Podle něj jsou Španělé schopni dodat stroje za stanovenou cenu, a dokonce přenést většinu výroby do ČR. Ale ne do státního podniku VOP, jak chtěl resort obrany, ale do firem z konsorcia CSG, které v licenci od GDELS už vyrábí pro českou armádu kolové obrněnce Pandur.

„V současné postpandemické situaci GDELS a ELBIT (izraelský dodavatel věže – pozn. red.) věří, že takový přístup, zaměřený na jednotlivé státní podniky, není dostatečným ekonomickým stimulem,“ stojí v dopise.

Podle informací Práva požadavky ministerstva odmítl i německý výrobce Rheinmetall. Viceprezident společnosti Oliver Mittelsdorf to nechtěl komentovat. „S ohledem na stále platnou dohodu s ministerstvem obrany o mlčenlivosti, kterou jsme vázáni, litujeme, ale nemůžeme poskytnout žádné informace, které se týkají výběrového řízení anebo naší odpovědi,“ sdělil Právu Mittelsdorf.

Jedinou firmou, která podmínky podepsala, je tak podle informací Práva švédská firma BAE Systems, která se před 14 dny domluvila na dodání 152 obrněnců CV-90 za 42 miliard se slovenskou vládou.

Co bude teď ministerstvo dělat? Mluvčí resortu David Jareš Právu pouze sdělil, že dokud o zakázce nebude jednat vláda (zřejmě příští týden), tak ministerstvo nebude nic komentovat. Ministryně Černochová před 14 dny poslancům výboru pro obranu naznačila, že pokud firmy na podmínky nepřistoupí, nejschůdnější cestou bude dohoda na vládní úrovni. Což by znamenalo, že vláda osloví vládu země, kde se obrněnce vyrábějí, a bude jednat s ní. To může celý proces urychlit.

Podobně obrana nakoupila americké vrtulníky Bell, když předtím zrušila soutěž, ve které byly americké a italské helikoptéry. To se ale nelíbilo italskému výrobci, firmě Leonardo, jež si na postup obrany stěžovala u antimonopolního úřadu. Ten nakonec ministerstvu vyměřil půlmiliardovou pokutu.

Podmínky, které výrobci BVP museli splnit, byly poměrně striktní. Firmy se musely zavázat, že se vzdávají nároků na náhradu nákladů, jež jim během několikaletého tendru vznikly, dále že jejich nabídka nepřevýší původní hodnotu 51,68 miliardy korun včetně DPH. Dále musely souhlasit s tím, že ministerstvo obrany může bez udání důvodů jejich nabídku vyřadit nebo celý proces ukončit.

Zbrojařské firmy loni v září předložily ministerstvu své nabídky, ale obrana tendr zastavila kvůli tomu, že ani jedna nabídka nesplnila všechny požadavky.

Podle Černochové to byla chyba, protože o zakázce měla rozhodnout už minulá vláda. Tehdejší ministr obrany za ANO Lubomír Metnar to podle ní neudělal kvůli nerozhodnosti a z tendru pouze vyřadil nabídky, ale uchazeče ne. Černochová poznamenala, že podmínky hrubě nesplnila pouze jedna firma, protože převýšila cenu a nedodala důležité dokumenty. A tu měl Metnar vyřadit a pokračovat v tendru.

„Kdyby se to stalo, armáda se už dneska mohla těšit na nové BVP,“ poznamenala ministryně. Metnar, který dnes předsedá výboru pro obranu, se ale ohradil, že úředníci z vyzbrojovací sekce mu nedali na výběr. „Nedostal jsem jinou možnost než vyřadit nabídky a uchazeče ponechat,“ oponoval Metnar.