Armáda si neví rady s nákupem kulometů z Belgie

Podle informací Práva mají na ministerstvu těžkou hlavu i s novou akvizicí, protože armáda chce s kulomety – které budou stát jen čtvrtinu ceny – nakoupit řadu příslušenství, jako je optika, přístroje nočního vidění nebo termovize.

„Chceme podepsat rámcovou smlouvu na nákup až 950 kulometů Minimi a příslušenství. Nákup je spojený, protože to byl požadavek uživatele, tedy armády,“ řekl Právu náměstek pro vyzbrojování Lubor Koudelka.

Podle zbrojařů je zakázka ale příliš složitá a hrozí, že ji bude resort obrany muset jako v minulosti několikrát zrušit a vypsat znovu. „Všechno to dali do jedné zakázky, je to tak překombinované, že to nepůjde splnit, a dohromady to vyjde hrozně draho,“ řekl Právu zdroj dobře informovaný o celém nákupu.

Armáda už pod tlakem dodavatelů upravila některé podmínky, ale na sloučení zakázky dále trvá. „Daný postup je zvolen z důvodu lepších možností dodavatele sladit jednotlivé části soupravy tak, aby splňovala požadavky armády,“ řekla Právu mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. „Tak předejdeme situaci, kdy budeme mít pouze novou verzi zbraně bez odpovídajících komponentů,“ doplnila Dvořáková.

Přitom potíže s dodavateli komponentů už zkomplikovaly nákup 47 zbraňových kompletů. V roce 2011 nejdříve ministerstvo zastavilo nákup za 39 mi­lionů kvůli údajné předraženosti a zakázku zadalo alianční agentuře NSPA, aby nakoupila kulomety přímo od belgického výrobce FN Herstal. Ale nákup se zasekl kvůli licenčním řízením na dodávky laserových zaměřovačů z USA a zbraně byly dodány až v roce 2015.

Dalším důvodem, proč se zbrojařům do zakázky příliš nechce, je také fakt, že obrana v chystané smlouvě počítá s vysokým penále. Za jeden den prodlení by to mělo být půl procenta z ceny. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka je takové penále nestandardní.

„Takový úrok z prodlení odporuje dobrým mravům a ve světě není obvyklý, zvláště když je v zakázce několik subdodavatelů,“ řekl Právu Hynek. Dodal, že zarážející je i fakt, že ministerstvo obrany si u různých dodavatelů účtuje různé penále v rozmezí od 0,05 do 0,5 procenta.

Obrana chtěla letos podepsat řadu důležitých kontraktů za desítky miliard, ale kvůli pandemii vyjednávání stojí. Největším nákupem je výměna bojových vozidel pěchoty. Podle původního plánu obrana chtěla kontrakt na pořízení 210 BVP za 52 miliard podepsat již letos. Po jarní první vlně covidu se vše ale posunulo na podzim.

V těchto dnech měly tři firmy, které vozidla nabízejí, předvést ve vojenském prostoru Libavá funkční stroje, ale tato zkouška se posunula na začátek roku.

„Nashromáždilo se nám zpoždění okolo šesti měsíců, a proto počítáme s podpisem smlouvy do konce poloviny příštího roku,“ řekl Právu Koudelka ještě předtím, než byly zkoušky přesunuty. Je tedy jasné, že k podpisu tak důležitého kontraktu dojde těsně před sněmovními volbami, které mají proběhnout v říjnu. A je otázkou, zda se k tomu vláda odhodlá.

Obrana má rozjednané i další velké nákupy, např. nákup 52 francouzských děl Caesar za pět miliard korun. „Ambicí je do konce roku či na začátku roku podepsat smlouvu a příští rok by měla být dodávka prvních tří kusů,“ řekl Koudelka. Ale i v tomto případě je časový plán ohrožen.