Článek
Pozůstalí po mrtvých vojácích dostávají sice od státu odškodné, ale podle náčelníka generálního štábu Petra Pavla jde o jednorázovou pomoc, zatímco vojáci a jejich nejbližší potřebují pomoc i v jiných těžkých životních situacích.
„Chtěli jsme něco, co bude trvalejší a co dokáže pomoci všem vojákům, kteří budou zraněni, přijdou o život při výcviku či při operaci, i jejich rodinám,“ řekl Právu Pavel.
Dodal, že vojáci se často dostanou do úzkých, protože jejich děti nebo partneři vážně onemocní a nemají např. prostředky na speciální pomůcky nebo léčbu. A v takových případech by mohli vojáci nebo jejich příbuzní požádat o peněžitou pomoc.
Generál Pavel o zřízení fondu přemýšlel podle svých slov již delší dobu, ale vždy narazil na to, že armáda ani ministerstvo obrany nesmějí zřizovat žádný fond či pořádat sbírky.
Až červencová tragédie pěti českých vojáků v Afghánistánu ho nasměrovala na charitu. Ta totiž pomáhala vojákům z Chrudimi, odkud padlí byli, uspořádat jednorázovou sbírku pro pozůstalé.
Charita má dodat důvěryhodnost
Lidé na pomoc pozůstalým poslali rekordních pět a čtvrt miliónu korun. „Napadlo mě, když jde pod záštitou charity uspořádat sbírku, tak proč ne celý fond,“ uvedl Pavel.
Sešel se proto s představiteli charity i katolické církve, aby jim se vznikem fondu pomohli. „Spojení s Charitou ČR dodá fondu důvěryhodnost, protože u nás takovéto aktivity mnohdy vedou k tomu, že se na tom chce někdo obohacovat,“ dodal Pavel.
Mluvčí Charity ČR František Coufal soudí, že fond bude úspěšný, když armáda přesvědčí vojáky, aby do něj přispívali. Podobný fond pro nikoho ještě nevytvořili. „Je to pro nás úplně nová věc, tak proto k tomu přistupujeme opatrně, aby byla správně nastavena pravidla hry, aby nebyl jediný důvod ten fond zpochybnit,“ řekl Právu Coufal.
Biskupský sekretář Tomáš Holub Právu sdělil, že se církev projektu ráda zúčastní. „Nabídli jsme naše znalosti a podporu, aby vojáci mohli pomoci svým lidem, kteří to potřebují,“ řekl Právu Holub. Ten sloužil devět let jako vojenský kaplan a soudí, že každý způsob, jak mezi vojáky pěstovat solidaritu, je dobrý.
„Solidarita je totiž základní charakteristika, která odděluje vojáky demokratické země od žoldáků,“ podotkl Holub. Text smlouvy mezi armádou a charitou je už skoro hotov a v únoru by ji měl podepsat Pavel s kardinálem Dominikem Dukou.
Zabrání zneužití
Generál počítá s tím, že do fondu budou přispívat hlavně vojáci, občanští zaměstnanci ministerstva obrany, ale i veřejnost a firmy. Pět procent z vybraných peněz by mělo jít na charitu.
O udělení peněžité pomoci bude rozhodovat fondový výbor a zasednou v něm zástupci všech hodnostních sborů armády – tedy mužstva, poddůstojníků, praporčíků i důstojníků – a také lidé z charity. Funkce ve výboru má být bezplatná.
Výbor bude také zkoumat, zda žádost je oprávněná. „Určitě bychom nechtěli, aby adresáty benefitu toho fondu byli lidé, kteří se do tíživé sociální situace dostali kvůli gamblerství,“ uvedl Pavel. Každá žádost se podle něj bude rozhodovat individuálně.
Fond by měl být průhledný pro ty, kteří do něj přispějí, ti budou moci nahlédnout, na co nasbírané peníze jdou.
Armáda má ze zákona možnost vyplatit manželce a dětem po vojáku zabitém v misi až 120násobek minimální mzdy, tedy až milión, a také měsíčně platit výživu dětí a manželky. (Minimální mzda činí 8500 korun, od Nového roku 9200 korun.)
„V případě vojáků, kteří v červenci zemřeli v Afghánistánu, využil ministr obrany možnost částku zvýšit až na dvojnásobek a pozůstalým rodinám přiznal nejvyšší možné odškodné,“ řekla Právu mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeisterová.