Antibabiš už se rýsuje: ministři by přišli jen o média

Předloha se dotkne zejména ministra financí a předsedy ANO Andreje Babiše, jenž vlastní vydavatelství Mafra a jehož koncern Agrofert v minulosti vyhrál stovky veřejných soutěží.

Babiš si také úsilí kolegů ve Sněmovně bere osobně. „Tradiční politické strany, ČSSD, ODS, TOP 09 a KSČM, si ve Sněmovně rozumí. Určitě si rozumí i v tom, že je potřeba mne dostat ven z politiky, přitom mají některé strany přes agentury větší vliv v médiích než naše hnutí. Takže je to další návrh lex Babiš,“ napsal v pondělí Právu.

Na otázku, zda se vydavatelství zbaví, pokud bude muset, dodal: „Musíme jenom zemřít bohužel.“

Podle návrhu by měl člen vlády ukončit své angažmá v mediálním domě do 60 dnů od nástupu do funkce, jinak by ztratil hlasovací práva ve vydavatelství i zisk za kalendářní rok. ČSSD a KDU-ČSL chtějí pro návrh hlasovat i přesto, že to vyvolá střet v koalici s ANO.

„Postavíme se k tomu čelem. Vzhledem k agresivní kampani některých médií vlastněných politiky podpoříme proti politické konkurenci omezení vlastnictví médií,“ napsal Právu vicepremiér a lidovecký předseda Pavel Bělobrádek.

Podpořit by měly strany podle údajné dohody i návrh Martina Plíška (TOP 09), který vylučuje firmy, v nichž nějaký člen vlády vlastní 25 a více procent, z účasti na veřejných zakázkách. „Tento návrh prošel ústavně-právním výborem a má širokou podporu,“ potvrdil Právu Plíšek.

Pro oba návrhy by zvedla ruku zřejmě i ODS, ve Sněmovně by se tak i bez hnutí ANO dočkaly i s ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 nejméně 105 hlasů a mohly by být schváleny. S podporou navíc může přijít i KSČM, která se dosud úplně jasně k návrhu nepostavila.

„Jestli budou zákazy pro firmy členů vlády v účasti na veřejných zakázkách, to je věc podpořitelná,“ řekl Právu Marek Benda z ODS.

Osobně se domnívá, že by Sněmovna mohla firmám členů vlády odepřít i nenárokové dotace a investiční pobídky. „O veřejné zakázky musíte alespoň soutěžit, o nenárokové dotace nesoutěžíte,“ vysvětlil.

Sociální demokraté by chtěli ještě omezit členy vlády v ovládání jejich firem – tedy disponovat 40 a více procenty všech hlasů ve statutárním orgánu. To se však nelíbí ODS. „Zákaz vlastnictví médií si dokážeme představit, ale nedokážeme si představit jiné zákazy vlastnictví,“ řekl Právu Benda.

Hlasy modrých poslanců přitom soc. dem. bude potřebovat, aby návrh Sněmovnou protlačila, takže v tomto bodu nejspíš ustoupí.

„Novelu čeká druhé čtení. To očekávám na konci června. Nyní vyhodnocuji připomínky kolegů a nevylučuji, že ještě předložím drobnější úpravy, které ovšem budou ctít filozofii mého pozměňovacího návrhu,“ řekl Právu Chvojka.

Možné zmírnění návrhu je podle Plíška škoda. „V Polsku nebo v Chorvatsku mají ještě přísnější úpravu. Nejde o zásah do vlastnického práva, ale po dobu výkonu funkce nesmí člen vlády současně řídit ministerstvo a firmu. Není správné, aby člen vlády dával managementu své firmy pokyny, kterých veřejných zakázek se má účastnit nebo o jakou státní dotaci má požádat,“ řekl.

Podle ústavního právníka Jana Kysely není ke zmírnění pozměňovacího návrhu důvod. Ani ten původní, pro který odmítá hlasovat ODS, nebyl protiústavní. „Ani v té přísné původní podobě to nebylo něco, nad čím bych se měl pozastavovat. Ten zákon není koncipován jako překážka pro volené funkce, neomezuje ani poslance, ani senátory,“ uvedl pro Právo.

„Omezuje jen členy vlády, což je nepatrná skupinka lidí s tak velkou odpovědností, že není šokující, když někdo koncipuje právní úpravu, která chce velkou odpovědnost a velkou moc vyvažovat. Myslel jsem si, že to je smysl zákona. Kombinace ekonomické, mediální a politické moci vytváří pro liberální demokracii systémové riziko,“ dodal.