Článek
V letošních volbách stačilo na jeden mandát hnutí ANO něco přes 19 tisíc hlasů. Druhá ODS potřebovala o tři tisíce hlasů více. Piráti a SPD pro zisk jednoho mandátu potřebovali 24 tisíc hlasů.
Kdo potřeboval kolik hlasů k získáni jednoho mandátu |
ANO: 19 232 |
ODS: 22 918 |
Piráti: 24 836 |
SPD: 24 481 |
KSČM: 26 207 |
ČSSD: 24 556 |
KDU-ČSL: 29 364 |
TOP 09: 38 402 |
STAN: 43 693 |
Výrazný nepoměr vzniká kvůli metodě, kterou se v Česku přepočítávají hlasy. „Používání D´hondtova dělitele v kombinaci s velikostí volebních obvodů, které jsou v ČR, vede k tomu, že vzniká poměrně významná bonifikace pro vítěze voleb,” vysvětlil Novinkám politolog z CEVRO institutu Ladislav Mrklas.
„Pokud je výsledek takový, že je velký rozdíl mezi tím, kdo vyhraje, a tím, kdo je druhý, tak se ten systém chová tak, že o to výrazněji napomáhá vítězi,” dodal.
Což je právě i letošní případ. Hnutí ANO totiž vyhrálo se velkým náskokem (29, 64 %), zatímco v pořadí druhá ODS dostala 11,32 procenta.
Roli hraje velikost obvodu
Jak uvedl politolog, roli v přerozdělování mandátů hraje také velikost volebních obvodů. Nejméně mandátů se rozděluje v Karlovarském a Libereckém kraji. O nejvíc mandátů se naopak hraje v Praze, Středočeském kraji, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji.
To, jak je velikost obvodu důležitá, ukazuje třeba případ z roku 2006, kdy v Libereckém kraji Strana zelených získala 9,58 %, což jí však nepříhrálo ani jeden mandát. Naopak v Moravskoslezském kraji obdrželi Zelení 4,34 % a po přepočtení hlasů získali jedno poslanecké křeslo.
Tzv. D'Hondtův systém se u voleb do Poslanecké sněmovny používá od toku 2002. Patří mezi jedny z nejčastěji používaných systémů.