Analytik Smetana: Nejtěžší chvíle pro Ukrajinu a civilisty ještě nezačaly

Je těžké dávat predikce. Mimo jiné i proto, že ukrajinská armáda všechny vojenské analytiky pozitivně překvapila nejen svými schopnostmi obrany, ale i morálkou a odhodláním. Překonala v některých případech i ty nejoptimističtější představy.

Bohužel je však od začátku jasné, že Rusko má výraznou vojenskou převahu. Že se v některých ohledech ukrajinské armádě dařilo, souvisí s nízkou morálkou na straně ruské armády, taktickými a logistickými chybami, ale i s tím, že Rusko stále nenasadilo velkou část armády, kterou má připravenou.

Rusko je frustrované, že se mu nedaří dosáhnout cíle v rychlosti, jakou předpokládalo, a tak nasazuje další síly. Zřejmě také změní taktiku a bude více útočit způsobem, který bude mít dramatické dopady na civilní obyvatelstvo. Vyhlídky pro Ukrajinu nejsou příliš pozitivní. I když nás Ukrajina stále velmi pozitivně překvapuje.

Těžko říci. Může to být zástěrka, aby mohli tvrdit, že se pokoušeli o jednání předtím, než spustili další vlnu silnějších útoků. Pokud by se však Putinovu režimu podařilo vyjednat s ukrajinskou vládou takové podmínky, které by mohl pokládat za politické vítězství a předložit ho tak ruským elitám i obyvatelstvu, tak by to pravděpodobně pro Kreml byla preferovaná varianta. Nevíme, do jaké míry si Rusko ponechává své maximalistické politické požadavky, které padaly v posledních dnech a týdnech.

Bohužel zatím neznáme obsah jednání.

Můžeme v tuto chvíli jen spekulovat. Když vycházím z toho, co Putin tvrdí, tak je to uznání těchto dvou republik, formální uznání Krymu jako ruského území, prohlášení o neutralitě Ukrajiny, což by znamenalo změnu Ústavy v těch částech, které říkají, že se Ukrajina bude pokoušet o členství v EU a NATO, a nějaký slib, že se na Ukrajině nebude v budoucnu nacházet západní vojenská technika.

Ukrajina ukázala obrovské odhodlání, obrovskou soudržnost obyvatelstva, která všechny překvapila. Ukrajině se daří dominovat i v informační válce, daří se jí strategická komunikace jak směrem dovnitř, tak směrem k západním státům. To je bezprecedentní a fascinující. Obávám se, že velké teritoriální ústupky budou i vzhledem k tomu těžko politicky průchodné. Ale zároveň se obávám, že nejtěžší chvíle pro civilní obyvatelstvo a Ukrajinu jako celek ještě nezačaly. Takže si dokážu tuto variantu představit.

Obávám se, že toto, co popisujete, skutečně Západ uvidí. Prvotní strategie, ve které Rusko udělalo spoustu chyb, byla, že se pokusí o velmi rychlou vojenskou akci a oběti minimalizuje. V tuto chvíli přechází více k taktice, ve které je Rusko bohužel velmi dobré, a to je použití těžkého dělostřelectva či letecké útoky. Při nich bude civilních obětí výrazně více než dosud. Pravděpodobně bude situace velmi brutální, pokud se nepodaří v brzké době průlom v jednáních.

Pro Západ to bude strašný pohled. Do nějaké míry se dá očekávat, že se bude zvyšovat tlak na nějakou jeho akci. S jakýmikoli kroky je však spojené riziko další eskalace. Už v době studené války se tato eskalační rizika, především kvůli existenci jaderných zbraní, velmi řešila. Proto se nyní na straně Západu v tomto směru postupuje velmi profesionálně a uměřeně. Ne ze zbabělosti, ale kvůli všem těmto rizikům.

Ale pokud bude válka pokračovat dál a budou velké civilní oběti, tak tlak veřejnosti na to, aby Západ nějakým způsobem zasáhl, bude nejspíš růst. Není teď namístě začít panikařit z jaderné války, jakkoliv to je věc, kterou musíme mít na paměti, to riziko totiž existuje. Ale zatím to není pravděpodobné. Pořád se domníváme, že na tuto úroveň se konflikt nepřenese.

Zvýšení pohotovosti jaderných sil je signál směrem k Západu, kterým Putin v zásadě varuje před další možnou eskalací ze strany Západu. Např. před zavedením bezletové zóny nebo jinými kroky, které povedou k přímému vojenskému střetu. Na operační úrovni se toho nicméně moc nemění. Podstatná část ruských jaderných sil je ve vysoké bojové pohotovosti permanentně. Rusko by dokázalo rozhodnout o nasazení balistických střel během nízkých desítek minut i bez podobného prohlášení.

Americká strana potvrdila, že si zatím nevšimla reálných viditelných změn v připravenosti ruských strategických sil. Můžeme spekulovat, že by Rusko mohlo například vyslat na moře více jaderných ponorek, které nejsou všechny permanentně v operační pohotovosti, nebo že by zvýšilo pohotovost strategických bombardérů a začalo s nakládáním jaderných bomb, které jsou standardně uloženy ve skladech… Ale nic z toho aktuálně nevidíme, takže to berme v tuto chvíli skutečně především jako signál. Teď není ta chvíle, kdy by se analytici obávali, že by Putin chtěl přistoupit k použití jaderných zbraní.

Pokud by k tomu mělo dojít, tak pravděpodobně při otevřeném střetu mezi vojsky NATO a Ruskem, ve kterém by Putin vnímal, že výrazně prohrává a že ta prohra ohrožuje další existenci jeho režimu. V takové chvíli je možné, že by se rozhodl použít jadernou zbraň, aby porážku odvrátil. Buď by přinutil druhou stranu, aby eskalovala dál, tedy aby začala jaderná válka, nebo, v co by Putin doufal, aby se Západ byl ochoten domluvit na deeskalaci. Ale je to čistá spekulace. Jsou to akademické debaty, ke kterým nemáme precedent. Ta největší zvěrstva, která uvidíme v následujících hodinách a dnech, budou konvenčními zbraněmi.