Článek
Minulý týden jste zařizoval byt pro jedenáctičlennou ukrajinskou rodinu romského původu. Vyšlo to?
Pronájem velkého bytu nevyšel. Paní majitelka chtěla ubytovat někoho na delší dobu a nebyla si v případě naší ukrajinské rodiny jistá. Nikdo neví, jak dlouho válka bude trvat a čtyři sestry se svými dětmi se chtějí vrátit zpět, jakmile to bude možné. Mají tam své muže a maminku. Myslím ale, že minimálně do června se zpět domů nedostanou, protože jsou z Poltavské oblasti z města Křemenčuk, na které před dvěma týdny začaly padat bomby. Momentálně tedy stále hledáme vhodné ubytování pro deset z nich, protože jedna ze sester se přestěhovala za svou kamarádkou.
Úprava nařízení umožní pronajímat sociální byty uprchlíkům z Ukrajiny
Kde nyní přebývají?
Jsou v Salesiánském středisku Don Bosco spolu s dalšími třiceti uprchlíky. Přijali je tam skvěle, jsou na ně hodní a je tam čisto. Dlouhodobě to ale není vhodné, proto stále hledáme. Jenže máme problém se sehnáním vhodného ubytování. Problémem je, že jsou velká rodina a není moc příležitostí, aby zůstali spolu. Byli by ochotní se i rozdělit, ale nedostali zatím možnost. Myslím, že spousta lidí Romy ubytovat nechce. Hejtman našeho moravskoslezského kraje (Ivo Vondrák, ANO, pozn. red.) nám také svými řečmi o škodách v dopravních prostředcích, na ubytovnách a o tom, že ukrajinští Romové kradou nepomohl. Byla to naprosto nepodložená tvrzení a zkomplikoval život těch lidí.
Takže podobné případy se nestaly?
Ne. Já jsem na té ubytovně, o které mluvil, byl, protože jsme vyzvedávali některé z uprchlíků a přesouvali je jinam. Tam téměř všechny pokoje byly čisté, až na dva. V těch maminky ve spěchu nechaly věci na zemi a neuklidily. Ještě tam někde byl rozlitý kečup na koberci a některé ze zhruba 25 dětí počmáralo pár zdí. Řešila se tam i rozbitá plexiskla u vchodu, ale správkyně mi řekla, že tak to už bylo, než uprchlíci přijeli. Rozhodně ubytovna nebyla zdemolovaná. Myslím, že slova hejtmana některé obyvatele poštvala proti ukrajinským Romům a má to i vliv na neochotu lidí je ubytovat.
Vláda schválila speciální usnesení týkající se ubytování a materiálního i finančního zajištění romských skupin. Navíc hledá vhodné objekty pro ubytování této skupiny.
Jsem z vnitra v kontaktu jen se Správou uprchlických zařízení. S nimi řeším hlavně pomoc ukrajinským Romům, kteří mají maďarské občanství a jsou v uprchlickém zařízení ve Vyšních Lhotách. Těm vozíme jídlo, protože nemají kvůli duálnímu občanství nárok na pomoc.
Dva měsíce od ruské invaze našlo v Česku práci už 24 tisíc Ukrajinců
Takový problém jste s jedenáctičlennou rodinou neřešil?
Ne. Všichni mají ukrajinské občanství. Mluví hlavně ukrajinsky a rusky. Ač všechny sestry romsky rozumí, jen nejstarší Naděžda se i domluví. Jedna z nich navíc mluví anglicky. Teď nám nejvíc starostí dělá ubytování a práce. Všechny čtyři sestry a dvě dcery, které jsou dospělé, přijaly nabídku umývání oken, tak snad to vyjde. Hlavně chtějí pracovat a být co nejblíže spolu i z ekonomického hlediska, protože se všechny skládají do společného rozpočtu. I na Ukrajině žili spolu v jednom domě a měli se dobře. Všechny čtyři sestry byly kuchařky, jedna dělala patnáct let catering. Zůstat spolu je pro ně důležité taky proto, že je pro ně rodina to nejhlavnější a chtějí se podporovat navzájem. Snažíme se pro ně dělat maximum.
S jakými se setkáváte reakcemi na to, že jim pomáháte?
Už jsem slyšel, že máme pomáhat našim, a ne cizím. My se snažíme pomoci každému, kdo to potřebuje. Asistenci ukrajinským uprchlíkům děláme navíc a dobrovolně k našim aktivitám pomoci českým Romům. Někteří z nich si stěžovali, že teď pomáháme spíše ukrajinským, ale vysvětlili jsme jim, že to tak není. Naše kapacity ale brzy budou nad limitem a potřebujeme zdroje, abychom mohli zaměstnat více lidí. Ted jsme podali na ministerstvo vnitra žádost o dotaci na mzdy, tak doufáme, že nám ji schválí, abychom posílili tým.
Proč potřebujete více lidí?
V tuto chvíli se náš Tým Hnízdo, který se zaměřuje na sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, stará zhruba o čtyřicet rodin i z řady etnických Ukrajinců. Také fungujeme v ostravském krajském asistenčním centru, které vytvořilo komunitní centrum po velké kritice, že segregovalo Romy od lidí z majority. Tam se střídáme s dalšími neziskovkami a asistujeme při různých aktivitách.
Česko se stará i o Romy z Ukrajiny, chtějí být spolu
Co by se ještě v otázce ukrajinských uprchlíků romského původu dalo zlepšit?
Já bych osobně chtěl, aby se uspořádal v Ostravě kulatý stůl se zástupci kraje, ministerstva vnitra, Správy uprchlických zařízení a nevládních organizací ohledně potřeb pomoci. Je nutné, abychom v tomto ohledu spolupracovali. Samozřejmě je aktivita organizací, které se pomoci Romům věnují dlouhodobě, lepší, protože známe jejich specifika, ale potřebujeme asistenci a stále se učíme. Je tu problém toho, že neumí jazyk, někteří mají maďarské občanství, chtějí bydlet spolu ve velkém počtu, ale i kulturně jsou jiní.