Vyšší daň na prázdné byty? Stále ve hře, říká pražský radní Zábranský

Víme, že je to problém. To je jedna z věcí, na které jsme se shodli, ale veškeré odhady prázdných bytů jsou odlišné a každý se to snaží vyvozovat ze starých dat a přesná čísla nikdo nemá. Z mého pohledu je velká škoda, že naše snaha zjistit počet prázdných bytů (kontrolováním spotřeby elektřiny na elektroměrech - pozn. red.) vyvolala takový odpor a jsme označováni za komunisty. Celé to zablokovalo cestu, jak se k počtu dobrat.

Je pravda, že jsme ve sněmovním programu měli, že chceme dát městům možnost, aby skrze daně řešila prázdné byty. Jsou v zahraničí města, kde je to zcela běžné. Zatím není sice úplně jasné, jak nástroje fungují, ale není to neobvyklý institut.

Podle mě je zásadní nebrat to takhle izolovaně. Obecně chceme dělat změny v daňovém systému tak, abychom méně zatížili zdaněním práci, což je zásadní, a spíše zdaňovali majetek a nemovitosti. Chceme, aby lidé byli motivováni pracovat, a výpadky ve státním rozpočtu je potom třeba kompenzovat. Co se týče prázdných bytů, tak hlavní motivace by neměla být, aby město získalo více prostředků, ale spíše motivovat majitele bytů, aby je využívali k bydlení.

Ano, ale zároveň bychom to nebrali izolovaně, ale komplexně v daňovém balíčku.

Já myslím, že to často nebudou Pražané. I developeři mluví o tom, že podstatná část těchto lidí jsou zahraniční vlastníci z Ruska nebo Itálie.

Poprvé jsme jako město udělali to, aby nám městské části daly informace o počtu prázdných bytů. Už to je absurdní, že město neví, jak městské části užívají svěřený majetek. Byty spravované magistrátem, kterých je asi 700, chceme zrekonstruovat a znovu obsadit. Je připravován plán toho, jak je nejrychleji obsadit.

Do konce roku.

Seznam bytů a finanční požadavky na rekonstrukce s ohledem na rozpočet pro příští rok. Rekonstrukce začnou příští rok. Potom jsou tu byty městských částí, kterých je asi 1500. Tam může město motivovat městské části, aby s opravami začaly. Pro ty, které nemají peníze, jsme připravili dotační výzvu z fondu dostupného rozvoje bydlení.

Nevíme. Víme, že v roce 2011 jich bylo 42 tisíc.

Je potřeba říct, že je to jedna z potenciálních příčin bytové krize. Shodujeme se na tom, že víme o tom, že jsou i jiné a mnohem závažnější příčiny. Například nedostatek nových bytů a prioritně se zaměřujeme na efektivní nastartování výstavby a aby změny územního plánu netrvaly několik let. Naprosto zásadní je změnit legislativu. Ta ale musí vzejít z ministerstva pro místní rozvoj a musí to být vládní návrh. Je to role vlády.

Mojí gescí je správa magistrátního bytového fondu. Ten je velmi malý, a tak se snažíme zaměřovat na ty nejohroženější skupiny lidí, kteří nedokáží dosáhnout na tržní bydlení. Snažíme se naplnit koaliční závazek, aby na ubytovnách nebyli žádní senioři a rodiny. Také se zaměřujeme na městskou bytovou výstavbu, jelikož město bohužel více než 20 let samo nestavělo.

Je tady velmi malý počet projektů, ale třeba na Černém Mostě je projekt, kde je stavební povolení a můžeme nějaké byty postavit. Zároveň na IPRu začal fungovat městský developer, který by měl zalepit nedostatek města v této výstavbě a připravit městské pozemky.

Ten proces na to, jak je vytipovat, je složitý. Různou filtrací jsme se dostali třeba k 10 pozemkům. Na podzim bychom chtěli říct, kde chceme stavět. Konkrétní pozemky nebudu zatím říkat.

My těm lidem nechceme sebrat byty.

Ano, to je pravda. Mně to ale přijde fér. Privatizace historicky znamenala, že se město zbavovalo svého majetku za zlomek jeho hodnoty. Praha tak přišla až o 150 tisíc bytů a myslím, že kdyby mělo město tolik bytů dnes, tak bytová krize není tak závažná. To už je tak podstatná část bytového fondu, že dokáže ovlivňovat i ceny na soukromém trhu.

Ti lidé bydlí dlouhodobě za velmi dostupné ceny a mají typicky smlouvy na dobu neurčitou, tzn. že když tam budou chtít bydlet, tak tam budou bydlet dál. Myslím, že je to situace, ve které by chtěla být většina Pražanů. Oni platí cca 70 korun za metr čtvereční, zatímco ostatní 250 až 300, a navíc mají smlouvy na dobu určitou. Z pohledu města si myslím, že je privatizace škodlivá a město tím přišlo o majetek za zlomek jeho skutečné hodnoty. Samozřejmě chápu ty lidi, že si ty byty zvlášť za ty ceny chtěli koupit, protože byly poloviční nebo třetinové.

Tady byli historicky politici, kteří něco slíbili a pak ty sliby nenaplnili. Ale naše zodpovědnost je postupovat v zájmu města a myslím, že v jeho zájmu je nadále neprivatizovat bytový fond.

Není to tak, že chceme získat moc nad Pražskou plynárenskou. Byli jsme naprosto smíření s tím, že na základě povolební dohody tam budeme mít tři zástupce. Co se týče pana Janečka, tak máme dlouhodobý problém s firmami, které nejsou transparentní, a pražská plynárenská je ten nejzávažnější příklad, protože místo toho, aby mi poskytli informace o odměnách členů vedení, tak se zasekli, dohnali to až k Ústavnímu soudu, který mi dal za pravdu. To mi přijde úplně absurdní, aby se takto chovala městská firma.

Ne. To neříkám. Vliv na městské společnosti vyplývá z gescí jednotlivých radních.

Samozřejmě, ale na to ten zákon pamatuje. Ale to je pseudoargument. Zákon zná termín obchodního tajemství, akorát u plynárny je ten problém, že společnost říká, že se na nás nevztahuje zákon a informace nám nedá. Na radě jsme schválili tisk, který upozorňuje společnosti, že musí poskytovat informace a dodržovat zákon o svobodném přístupu k informacím. A chceme od nich vědět, jakým způsobem povinnosti dodržují.

Do konce prázdnin by nám měly dát městské společnosti vědět, jak dodržují zákon, jestli zveřejňují informace apod.

To, aby ředitel městské společnosti nedával informace členům dozorčí rady, je naprosto nepřijatelné. A jestli to nadále bude pokračovat, tak nevidím jinou cestu. Požadavek jsme vznesli, odpovědnost za PP mají Spojené síly a ve chvíli, kdy Spojené síly a Praha sobě nebudou chtít odvolat ředitele, tak se to prostě nestane.

Pro mě to není důvod pro odchod z koalice, ale z našeho pohledu je ta situace nepřijatelná.