Hlavní obsah

Stát platí stamiliony za chyby úředníků, škody vesměs nevymáhá

Novinky, jas

Přes sto úřadů a státních institucí vyplatilo v letech 2014 až 2018 na náhradách škod a pokutách bezmála dvě miliardy korun. Jak upozornila obecně prospěšná společnost Kverulant, ačkoliv zákon umožňuje vymáhat škodu za nesprávná či pozdní rozhodnutí po úřednících, kteří se na nich podíleli, vymožen byl tímto způsobem pouze zlomek.

Foto: Gabriela Krejčová, Novinky

Ilustrační snímek

Článek

Spolek oslovil 115 institucí veřejné správy, které v inkriminovaných pěti letech vyplatily 944 milionů korun na pokutách a náhradách, přičemž od zaměstnanců vymohly pouze 10,5 milionu.

Vedle toho ministerstvo spravedlnosti vyplatilo miliardu a 22 milionů lidem, kteří byli poškozeni rozhodnutím či činností jiných orgánů, přičemž od zodpovědných osob se mu podařilo vymoci 3,5 milionu.

„Dohromady tak orgány veřejné správy vymohly od svých zaměstnanců jen 14 milionů korun, což je pouhých 0,71 procenta z částky 1 966 544 397 korun,” uvedl Kverulant.

Peníze z jedné kapsy do druhé

Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem hovoří v paragrafu 17 o tom, že „nahradil-li stát škodu, ke které došlo při činnosti státního orgánu, nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu od těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu, pokud byli k vydání rozhodnutí nebo k úřednímu postupu oprávněni”.

Šampion v nevymáhání je ministerstvo zemědělství

Že se tak většinou neděje, dokládá organizace i na příkladech jednotlivých institucí. Za „vítěze antisoutěže o nevymáhání pokut” Kverulant označil ministerstvo zemědělství, které v inkriminovaných pěti letech zaplatilo na náhradách 24 a na pokutách 228 milionů korun.

„Od svých zaměstnanců za jejich pochybení vyinkasovalo pouhých 381 korun,” zjistil spolek. Resort k tomu dodal, že v případě náhrady škody se jednalo vesměs o vlekoucí se a složité restituční kauzy, v nichž byl nucen platit za nepřiměřenou délku řízení.

Náhrady za pokuty placené jiným orgánům veřejné správy úřad pak nevymáhal s odkazem na judikát Nejvyššího soudu, podle něhož státu nevznikla škoda a jde o pouhý transfer peněz v rámci hospodaření země. „Laicky řečeno stát si pouze přendal peníze z jedné kapsy do druhé,” konstatoval spolek.

Podobně k problematice odpovědnosti úředníků za škody přistupují i další instituce.

Jak nákladné vyřizování této agendy je a kolik úředníků transfery peněz za pokuty mezi státními institucemi řeší, patrně vyčíslit nelze.

Změna nikdy neprošla

Všechny návrhy, které v minulosti směřovaly k tomu, aby stát povinně vymáhal škodu po úřednících, neprošly.

Úřady argumentovaly mimo jiné tím, že úředníci jsou v řadě případů ve svých rozhodnutích vázáni interními předpisy a v konečném důsledku ani nemají rozhodující vliv na konečnou podobu rozhodnutí.

Výběr článků

Načítám