Hamáček: Šmarda, nebo jdeme

Nedokážu to odhadnout. Je to tak zásadní věc, že to musí vyhodnotit vedení strany. Teď to stojí tak, že buď předsednictvo ČSSD podpoří nominaci Michala Šmardy na ministra kultury, nebo se rozhodne, že naše vládní angažmá nemá smysl a odejdeme z vlády.

To jsou věci, které bude muset zvažovat vedení strany.

V tuto chvíli je možné cokoliv. Rozhodnutí padne v pondělí.

V pondělí musí zaznít, jaký plán zvolí soc. dem. dál.

Trvám.

Nerozvíjel bych další větev spekulací.

Celý rok, co jsme ve vládě, existuje skupina uvnitř soc. dem., která se nesmířila s výsledkem referenda. Přirovnal jsem to k situaci, kdy stojíme na žebříku a češeme strom a daří se nám plody sbírat a ta skupina stojí pod stromem, klepe žebříkem a říká „spadni". To je pan Chovanec (exministr vnitra), to je pan Andrt (šéf ústecké ČSSD), to je Milan Štěch (místopředseda Senátu). Těžko se úspěchy ve vládě prodávají, když máte za sebou tuhle skupinu, která vám klepe žebříkem, dokud z něj nespadnete. Chtěl jsem od nich slyšet, jakou mají alternativu, řekl jsem jim to i na sjezdu, ať se postaví a řeknou, co budou dělat. Nikdo nevstal, jen kopou do kotníků.

I na událostech tohoto týdne se ukázalo, že ČSSD ve vládě má smysl a dokáže mnoho dobrých věcí prosadit. Ale za cenu, že budeme autonomní součást koalice a budeme si moci nominovat své kandidáty na ministry.

To je vždy až ta poslední varianta. Znamená to, že politici selhali a nejsou schopni se dohodnout. Pokud všechna řešení selžou, tak je to na stole.

To je další divoká spekulace. Situace je jasná. Buď bude soc. dem. trvat na svém kandidátovi, nebo se rozhodne, že pohár trpělivosti přetekl a z vlády odejde.

Nelituju. Bylo to logické rozhodnutí. Byl primátorem velkého města Olomouc, první měsíce jeho působení byly v pořádku. Na ministerstvu se etabloval, zvládl jednání o státním rozpočtu. Pak už měla jeho výkonnost sestupnou tendenci, některé jeho aktivity byly naprosto zbytečné. Např. peripetie kolem Karla Sýse (komunistický básník, kterého Staněk navrhoval na vyznamenání – pozn. red.), účast na křtu knihy pana Grebeníčka. Několikrát jsem mu také říkal, ať zvýší svou aktivitu v resortu.

Kvůli panu Fajtovi ho odvolat rozhodně nechceme. Pan Staněk udělal toto zásadní rozhodnutí, ale nebyl poté schopen ten resort stabilizovat a naplnit úkoly, které jsme mu dali (vypsat výběrové řízení na šéfa galerie a Muzea umění Olomouc), a obhájit své působení v resortu. Proto přišel čas na jeho výměnu, to je právo každé strany.

Samozřejmě. Pro mě naprosto nepochopitelný byl způsob, jakým v květnu přinesl rezignaci na Pražský hrad. Měl jsem za to, že pokud ministr dává demisi, tak to myslí vážně a je schopen říci prezidentovi, že již nechce být ministrem. Ale Antonín Staněk zaujal pozici ani ryba, ani rak a od té doby se v tom vezeme. Pokud by postupoval tak jako ministři před ním, tak bychom v problému nebyli.

Tam to bylo jinak. Soc. dem. v zájmu toho, aby v Česku byla stabilní vláda, akceptovala řešení dočasného pověření mě jako ministra zahraničí a poté přišel ministr Petříček. Ale to byla výměna ministra za chodu. Co se pana Staňka týče, Ústava hovoří jasně, že prezident ministra na návrh premiéra odvolá. Bylo to v rukou pana prezidenta a premiéra. Pan premiér to řešil stylem, že nechtěl za to řešení nic moc zaplatit nebo obětovat. Nějaká cena se za to ale zaplatit musí. Jestli pan premiér nechce dát kompetenční žalobu, nechce se připojit k ústavní žalobě, která je obrovskou nebo silnou pákou na pana prezidenta, protože na konci příběhu je odvolání prezidenta z funkce Ústavním soudem, tak musí přijít s jiným řešením.

Pokud by se ukázalo, že jiné řešení není, tak bychom se k ní připojili.

Já ty vztahy nerozboural.

Samozřejmě že když je mezi námi takový konflikt, tak vztahy nejsou tak dobré, jako byly. Ale těžko mi někdo může vyčítat, že jsem rozboural vztahy s prezidentem. Snažil jsem se všechno řešit konsenzuálně. Osobně máme velmi dobrý vztah. Ale stojím za tím, že Ústava platí pro všechny včetně pana prezidenta.

Ukazuje se, že je velmi složité najít modus vivendi mezi jakýmkoliv předsedou soc. dem. a Milošem Zemanem. Každá situace je unikátní a měl jsem pocit, že to řešitelné je. A bylo, než přišel tento konflikt. Jen Miloš Zeman ví, proč to takhle eskaluje.

Pokud bychom toto vyřešili a to řešení by bylo jen to, že by pan prezident naplnil Ústavu, odvolal Staňka a jmenoval Michala Šmardu ministrem, tak samozřejmě. Tím by se celý problém vyřešil.

Mohu se spoustu věcí domnívat, ale nevím. Miloš Zeman je prezident, který se vždy snažil si své hřiště vykolíkovat podle svého. Po vítězných volbách ke svému druhému mandátu řekl: „Já už nikdy neprohraju.“ On ví, že je to jeho poslední mandát, může si ho užívat a užívá si ho.

Mělo by platit pravidlo, že po 22. hodině se netweetuje a nepíše na Facebook. Tyhle večerní tweety jak pana Staňka, tak pana Dolínka situaci akorát eskalují. Rozhodně si nemyslím, že bychom měli někoho popravovat.

Staněk stejně jako ostatní ministři od začátku věděl, že pokud skončí ve funkci, tak se vrátí na své poslední působiště, v jeho případě poslance. Určitě by nezůstal na ulici.

Z mého pohledu jsou otevřeny všechny alternativy, ale klíč k nim má Andrej Babiš. Zatím to působí tak, že nechce udělat nic, ale ten problém se nedá vysedět. Je to škoda. Pořád si myslím, že vládní spolupráce má smysl. Tento týden se nám podařilo zvednout důchody, prosadit oddlužení mladistvých, zachránili jsme Českou poštu. Máme konkrétní výsledky, byla by škoda spolupráci potopit.

Na ministerstvu práce máme celý balíček prorodinné politiky. V krajských volbách má ČSSD připravenou podporu družstevního bydlení i za účasti krajů. To je obrovská věc. Na vnitru se nám podařilo vysoutěžit vozidla pro policisty, přijde razantní obměna vozového parku. Měníme Českou poštu, finančně ji stabilizujeme, konečně bude stát platit poště náklady, které má. Můžeme ji modernizovat. Na všech pobočkách už se dá platit kartou. Řešíme celou restrukturalizaci pošty. Připravujeme projekty digitalizace, běží e-občanka atd.

Co se Čapího hnízda týká: na ministerstvu vnitra jsme byli pod obrovským tlakem. Jakákoliv personální změna v policii se v mediálním prostoru vázala na Čapí hnízdo. Jaká je realita? Policie vyšetřování ukončila a předala státnímu zástupci. Mým cílem bylo, aby se policisté necítili pod politickým tlakem, to bylo splněno. Policie je v řádově lepším stavu, než byla před několika lety. V čele máme špičkového profesionála, kterému sbor věří a on ví, jak jej rozvíjet. Krajští ředitelé jsou v drtivé většině také špičkoví profesionálové. Podařilo se nám navýšit platy. Máme stabilizační příspěvek, teď měníme techniku.

Pokud pohár přeteče, tak prostě přeteče. Jsem naprosto přesvědčen, že pokud vláda padne a nebudou předčasné volby, tak za dva za tři měsíce se budou všichni ptát, kde je soc. dem. Vytvoří se přechodné řešení, ať to bude poloprezidentská vláda, nebo vláda poskládaná s podporou ad hoc z Poslanecké sněmovny. Schytáváme kritiku ze všech stran, ale nespravedlivě. Jen jsme se snažili situaci vyřešit a umožnit vládě fungovat a některé věci v ní brzdit. Například pan Semín. Možná je to pro občany marginálie, ale kdybychom nezatáhli za záchrannou brzdu, tak dnes tento člověk sedí v Radě ČTK.

Nebudu házet ultimáty. Jsem nahraditelný. Říkal jsem to i po eurovolbách. Vedení strany mě přesvědčovalo, ať ve funkci zůstanu. První, co bych udělal, by bylo, že bych si vzal dovolenou. Do jisté míry jsem už na konci svých fyzických i psychických sil. Pak bych se rozhodl. Nedržel bych stranu v nejistotě déle než týdny.

To by si musela říct strana. Pokud vládní projekt padne, tak čekám, že odpovědnost za stranu převezmou ti, kteří žebříkem klepali. A současně řeknou, co se stranou má být dál.

Ti, co křičí po opozici jako po samospasitelném řešení, na to musí odpovědět. Samozřejmě že bychom pracovali v opozici, máme celou řadu návrhů, které bychom se snažili prosadit. S 15 poslanci by to asi nebyla legrace.