Zálohované alimenty od státu zase v nedohlednu

Zatím poslední nápad ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) opět naráží na nesouhlas v koalici i v opozici.

Návrh vyplácet zálohované výživné ve výši 15 až 25 procent průměrné mzdy, která dnes činí 31 885 korun, se nezdá některým poslancům i členům vlády.

Podle kritiků stát musí nejdříve zajistit vymahatelnost alimentů u dlužníků, až poté nový institut zavádět. Ten by měl přitom platit podle koaliční dohody od roku 2021.

„Na zavedení institutu zálohovaného výživného je v koalici jasná dohoda. Zároveň jsme se shodli, že součástí úpravy bude opatření připravené ministerstvem spravedlnosti, které by neplatičům výživného, za které jej bude odvádět stát, takříkajíc znepříjemnilo život. To je nezbytnou podmínkou toho, aby nový institut fungoval,“ sdělila Právu ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

„Nemůžeme dovolit, aby se neplacení výživného nezodpovědným rodičem přeneslo na stát a ten zároveň nezískal nástroje k efektivnějšímu vymáhání dlužných částek. Konkrétní podobu zálohovaného výživného nebudeme nyní předjímat,“ dodala Schillerová s odkazem na návrh MPSV, který je nyní v připomínkovém řízení.

Ministryně Maláčová navrhuje, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal dávky: dětem do šesti let 15 procent průměrné mzdy, dítěti mezi 6 a 10 lety až 17 procent průměrné mzdy, mezi 10 a 15 lety až 19 procent, dítěti od 15 do 18 let to má být 22 procent průměru a studentovi mezi 18 a 26 lety 25 procent průměrné mzdy v zemi.

Ta loni činila 31 885 korun. Zálohované výživné by tak činilo podle věku dítěte 4783 až 7971 korun. Pokud by rodič dětem posílal jen část alimentů, stát by je celé dorovnal, ale také nejvýš do stanoveného podílu průměrné mzdy.

Ředitelka organizace Vaše výživné Iveta Novotná, která samoživitelům pomáhá, Právo upozornila, že návrh nepomůže těm rodičům, kteří kvůli nízkým příjmům expartnera nemají na výživné nárok. Novotná také míní, že by se výše výživného, které soudy vyměřují, měla zvýšit.

„Medián je 2200 korun. Návrh pomůže, ale nepomůže rodičům, kterým bylo určeno malé nebo žádné výživné. Bylo by dobré, aby se výživné určovalo pečlivěji, mělo by se stanovit alespoň minimální výživné,“ řekla Právu Novotná.

Předsedkyně sociálního výboru Sněmovny Radka Maxová (ANO) neví, jak k výměře 15 a 25 procent průměrné mzdy MPSV dospělo. „Na parametrech se měla domluvit dvě ministerstva – finance a MPSV. Podle mých informací se tak nestalo. S takto nastavenými parametry nemůžu souhlasit,“ napsala Právu.

Vady na návrhu MPSV vidí i poslanec ze sociálního výboru Aleš Juchelka (ANO). „První problém je, že část obyvatel ani nebere průměrnou mzdu. Nejsem si jistý, jestli je proto dobré odstupňovat zálohované výživné na 15 až 25 procent průměrné mzdy,“ řekl Právu.

„Snažíme se hlavně o to, aby v ČR byla větší vymahatelnost práva. Když 40 procent neplatí alimenty, tak je něco špatně. Neměli bychom z výživného dělat další sociální dávku, která se nevrací zpět,“ dodal Juchelka.

Proti návrhu argumentuje i pirátská poslankyně Olga Richterová, byť zálohované výživné pokládá za dobrý nástroj prevence chudoby dětí, které za své neplatící rodiče nemohou.

„Spíš než vázat limit výše této dávky na průměrnou mzdu dává smysl nastavit vztah zálohovaného výživného k určitému násobku životního minima podle věku,“ sdělila Právu.

Poslanec KSČM Jiří Dolejš naopak nemá se zněním návrhu problém. „Některým nedochází to slovíčko zálohované, stát pomůže samoživitelkám v době, kdy je výživné nevymahatelné. Stát musí nezdárného otce honit a vyždímat to z něj. Je to spíš výpomoc. Jestli o něčem diskutovat, tak jestli by to nemělo být víc než 15 až 25 procent průměrné mzdy,“ řekl Právu.

„Daleko lepší by bylo řešit problém, proč máme neplatiče výživného, a tento problém vyřešit principiálně tak, aby neplatiči pokud možno neexistovali,“ napsal Právu šéf SPD Tomio Okamura. Děti by podle něj měly soudy nechávat ve sdílené péči obou rodičů.

Pravicové strany návrh striktně odmítají. „Všechny návrhy jsou jen zavedením nové sociální dávky, které převedou z nezodpovědných rodičů na plátce daní. Je velký otazník, jestli to bude stát schopen z neplatičů vymoct, v tom je základní problém. To by se mělo snažit zlepšit ministerstvo spravedlnosti,“ uvedla poslankyně Markéta Adamová (TOP 09).

Poslanec Jan Bauer (ODS) dodal: „Návrh problém s neplatiči alimentů pouze přesune na bedra státu, tedy všech občanů, a z Úřadu práce udělá nové vymahače.“

Opatření, která by měla posílit vymahatelnost alimentů, navrhuje v novele občanského zákoníku resort spravedlnosti. Neplatičům by se nezabavoval jen řidičský průkaz jako dosud, ale nově i zbrojní, pilotní či lodní kapitánský průkaz.

Omezení možností věnovat se koníčkům by podle resortu mohlo přispět k plnění povinnosti. Pohledávky na výživném by se mohly postoupit společnostem, které je budou vymáhat.

Původně Maláčová navrhovala, aby zálohované výživné dostávaly všechny děti neplatičů nebo děti neplatičů z rodin s příjmem pod 2,7násobek životního minima. Dávka se měla vejít do 2500 korun. Podle nynější verze by podpora mohla být výrazně vyšší.

O zálohované výživné jako o novou dávku by podle představ MPSV rodiče žádali poté, co jim peníze od bývalého partnera nedorazí alespoň dva měsíce. Podmínkou by bylo, že by rodič začal po dlužníkovi výživné vymáhat v exekuci či u soudu. Dávky by posléze po neplatiči vymáhal stát.

Návrh počítá asi s 24 tisíci žádostmi ročně, vyplatit by se mohlo asi 861,3 milionu, stát by zpět mohl dostat asi desetinu. Nutné by bylo pořídit nový informační systém a přijmout asi 149 úředníků. V prvním roce by to vyšlo na 111 milionů, v dalším pak na 101,3 milionu. Náklady by tak v prvním roce po odečtení vymožené částky činily 886,2 milionu, v dalším roce 876,5 milionu. S růstem průměrné mzdy by se zvedaly i výdaje.