Článek
ÚS tak v úterý rozhodl v rámci případu ženy, která se cítila poškozena rozhodnutím policie, která ji v roce 2014 nepustila k pochodu Prague Pride, proti němuž chtěla demonstrovat. Žena se domáhá náhrady nemajetkové újmy a Ústavní soud jí dal v tomto ohledu za pravdu.
Neztotožnil se však s její argumentací proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 7, který jako důkazy provedl i takzvané printscreeny, tedy snímky počítačové obrazovky. Byly na nich vidět neveřejné příspěvky lidí organizujících protest proti Prague Pride.
Využití operativních prostředků
Pisatelka ústavní stížnosti namítala, že jde o nepřípustný důkaz. Poukázala na starší nález ÚS z roku 2014, kdy se soudci zastali člověka popotahovaného za dehonestování policie v neveřejné komunikaci na sociální síti. Tehdy se ale policisté dostali ke komunikaci jinak – svědek jim zpřístupnil svůj účet, existovaly však pochyby o dobrovolnosti. Policie tehdy také nepřiměřeně využila oprávnění plynoucí z trestního řádu.
Nález z roku 2014 však podle úterního rozhodnutí ÚS nedopadá na situace, kdy policie snímky obrazovky získá pomocí takzvaných podpůrných operativně pátracích prostředků. Jednou z možností je informátor, který má přístup k soukromému profilu či stránce na sociální síti.
Městský soud v Praze se bude muset znovu zabývat žalobou stěžovatelky na nezákonný postup policie při pochodu Prague Pride: https://t.co/9QFJSP3pYf pic.twitter.com/fWeHmZBllY
— Ústavní soud (@usoud_official) 4. června 2019
„To, že původce informace neví, že mezi subjekty, jimž informaci poskytuje, je policejní informátor, je v daném ohledu nepodstatné, naopak jde o podstatu zákonného institutu informátora,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Josefa Fialy.
Každý musí přemýšlet, co a komu píše
„Sám původce informace sdělované po sociálních sítích si může předem učinit obrázek, jakému okruhu subjektů informaci poskytuje či jaký okruh subjektů se může s informací seznámit a případně tuto informaci poskytnout někomu dalšímu, včetně policie,“ připomněli soudci.
Při splnění všech požadavků zákona o Policii ČR mohou vyšetřovatelé využívat také služební profily na sociální síti se zastřenou identitou. „Ani v tomto případě není vyžadován předchozí či následný soudní souhlas k získání informace prostřednictvím zastřeného policejního profilu na sociální síti,“ rozhodl ÚS.
Zákon o Policii ČR konkrétně říká, že policista je při předcházení trestným činům, při získávání poznatků o trestné činnosti, v souvislosti s trestním řízením a v souvislosti se zajišťováním krátkodobé ochrany lidí oprávněn používat podpůrné operativně pátrací prostředky. Jde o informátory, krycí prostředky, zabezpečovací techniku a zvláštní finanční prostředky.