Dříve chránění, dnes na odstřel

Ministerstvo životního prostředí (MŽP), jež má ochranu druhů na starost, tyto živočichy hájí.

„Zmíním bobra. Není v uvozovkách paušálně na odstřel. Na řadě míst je vítán kvůli jeho schopnosti obnovovat vodní režim krajiny, zadržovat vodu v hrázových systémech, pro vytváření mokřadů zvyšujících biodiverzitu krajiny,“ vyjmenovává za resort Ondřej Charvát.

Jenže máte-li sad, zahrádku, park, spravujete vodní toky a zabydlí se vám tam tato nepozvaná návštěva, nadšení z ní rozhodně nesdílíte. Zbavit se jí je totiž velmi složité. Odstřel? Za posledních pět let bylo odloveno pár desítek kusů z asi šestitisícové populace bobrů. Dospělá samice přitom ročně od května do června vrhne až pět mláďat.

„Zabij bobra a zachráníš strom,“ zpívají Tři sestry. Song by se mohl stát hymnou všech, kteří se zvířetem roky bojují. Rozhodně nejde o drobečka. Dospělý býložravý savec váží i třicet kilo a měří až 130 cm.

Shluk větví a nános bahna téměř uzavírají potok poblíž obce Ledce v okrese Brno-venkov. Na první pohled náhoda. Zadíváte-li se však blíže, v písku u břehu objevíte ťápoty. „Bobři do krajiny patří, ale čelit jim, jejich zubům okusujícím, co najdou, je velmi složité,“ říká mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař s pohledem upřeným na důmyslně zbudovanou hráz.

Jedno je jisté, někde poblíž žije bobří rodinka, což poznáte podle polámaných větví a poškozených stromů v okolí potoka. Co se jí rozhodně nedá upřít, je pracovitost a výkonnost. Ke zbudování větší bariéry ve vhodné lokalitě stačí pouhé dny. Budete-li postupovat podle platných zákonů, její odstranění vám zabere týdny… „Zasahovat do bobřího biotopu můžeme jen v části roku. A o každý krok – odstraňování hrází, zasypání nor, odchyt – musíme žádat kraj. Vše je třeba pečlivě zdůvodňovat,“ vysvětluje mi mluvčí.

Za ochranu stromů a povodňových hrází vydá Povodí Moravy ročně miliony. Spravuje 11 tisíc kilometrů toků, a kolik bobrů u nich žije, neví ani pan Chmelař, ani jeho nadřízení. Okusy dřevin jsou přitom tím menším problémem.

„Podobná hráz jako u Ledců hromadí až stovky kilogramů materiálu, jenž může při povodních napáchat ohromné škody. V tocích odstraňujeme ovšem jen ty hráze, které opravdu překážejí. Tahle je na řadě,“ vrací se Petr Chmelař pohledem k valu.

Teď technici čekají, až břehy vyschnou, aby k hrázi hladce dojel jeřáb. Lidé z povodí se obecně snaží být rychlejší než přičinlivá zvířátka. Jakmile v rajonu okusy objeví, přistupuje se k prevenci: stromy omotá pevné pletivo, kmen pokryje chemická látka.

„Vytvoří na kůře povrch připomínající pryskyřici, jenž má ostré řezáky zastavit. Stromu přitom umožňuje dále růst… Ale bobr si přesto občas poradí,“ posteskne si mluvčí. Problémem jsou i dlouhé a hluboké chodbičky. „Stačí, aby si je udělali v protipovodňové hrázi. Přijde-li náhlá voda, může ji lehce strhnout,“ dodává. I proto dávají vodohospodáři u podobných projektů do země desítky centimetrů dlouhé kovové zábrany schopné výkonné zuby zadržet.

Na dotaz, zda má bobry rád, odpoví diplomaticky: „Respektuji, že jsou chráněným živočichem. V našem povodí ostatně není situace tak špatná, abychom žádali o povolenky na jejich odstřel. Na Třeboňsku plném rybníků je to určitě horší.“

A zatímco velké firmy zákonnou ochranu skutečně dodržují, „běžní“ lidé spory s bobry řeší razantněji. Nezastaví je ani hrozící stotisícová pokuta, leckdy ani ohledy na okolí.

„Technici na ústředí hlásili mimo jiné výskyt v Česku zakázaných pastí na medvěda, které chránily před bobry sad u řeky, tuším, u Veverské Bítýšky. Nebyly ani vidět. Tomu, kdo je líčil, asi nedošlo, že mohou velmi vážně zranit člověka,“ vyjmenovává Chmelař.

Pochopení pro tato radikální řešení nemá žádné. Připouští ale, že zoufalství z bobřího řádění může být vskutku velké. Představte si, že jste majitelem pěstěného meruňkového sadu a jednoho dne zjistíte, že vám na stromy bobři chodí jako na dorty do kavárny. Postupně vám jeden po druhém „skácí“. Nebo máte vzácné dřeviny. Okousané usychají, případně hnijí. Správci lednického parku by mohli vyprávět…

Bobři zatím razantně hubeni nejsou. Jiné je to s kormorány. Loni na podzim ministerstvo zemědělství vypsalo zástřelné – pětisetkorunovou odměnu za zabití jednoho. Lov probíhá v zimě až brzkém jaru, kdy opeřenci páchají největší škody. Tehdy k nám míří přezimovat až desetitisícová hejna především ze severu Evropy a Pobaltí a rybářům decimují chovy.

A to nejen proto, že jsou velkými jedlíky. Je jich prostě moc. Průměrný dospělák váží až tři kilogramy a denně sežere i kilo ryb. Navíc je, podobně jako bobr, mlsný. Nejradši má plotice, okouny, oukleje a jelce, tedy druhy, jež jsou velmi cenné. Vyhlídne-li si takové dobře organizované hejno kormoránů právě váš rybník, vyplení ho do několika dnů. Co nesežere, poškodí.

Takže zatímco správci tekoucích vod řeší bobry, majitelé a správci těch stojatých kormorány. Dlouho s nimi kvůli zákonné ochraně nic moc dělat nemohli. Jejich čas nastal v roce 2013, kdy ptáci o tuto výsadu přišli. Od té doby počet odlovů roste. V roce 2016 myslivci nahlásili 6,5 tisíce zabitých kusů. „Tohle je poslední sumarizovaný údaj,“ říká k tomu mluvčí MŽP Ondřej Charvát.

„Myslivost zde plní úlohu ekosystémové služby a reguluje druh, jehož početnost narostla nepřiměřenou ochranou,“ uvádí mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Kolik se letos za zástřelné přesně vyplatí, neví. Odhad činí asi čtyři miliony korun.

Z terénu, hlavně od myslivců a chovatelů ovcí, přichází teď další tip: vlci. Dříve u nás vyhubené šelmy se tu usadily, množí se a začínají škodit.

„Stále se u nás vyskytují relativně málo. Aktuálně mluvím asi o pěti až šesti smečkách. Na celém území ČR hrubým odhadem žije celkem 50 kusů zvířat. Srovnejte si to se Slovenskem, kde jich je až 450,“ říká Ondřej Charvát s tím, že jakýkoli odstřel je „vskutku krajní, dochází k němu jen u skutečně problémových jedinců“.

Přidá jednu věc k zamyšlení: „Škody v České republice, které vlk způsobuje, se pohybují ve stovkách tisíc korun. Loni to bylo 1,5 mil. Kč. Škody způsobené přemnoženou spárkatou zvěří (mj. srnky a divoká prasata – pozn. red.) v lesích a v zemědělství jdou do miliard. A tahle zvířata značně ovlivňují i kvalitu našich lesů.“ Takže vlci jsou zatím spíše užiteční.