Článek
V rámci operačního programu Praha – pól růstu ČR je možné čerpat do roku 2023 přes 1,3 miliardy korun, přičemž zhruba polovinu hradí fondy EU. Kontroloři prověřili také 22 projektů u 17 příjemců dotací za téměř 119 milionů korun.
Podle NKÚ bylo 60 procent kontrolovaných projektů účelných nebo jen s mírnými nedostatky. U 40 procent ale zjistil, že jejich přínos k sociálnímu začleňování a k boji s chudobou byl jen omezený.
„Některé z nich pak nemělo město podle pravidel programu k podpoře vůbec vybrat. Ještě o něco slabší byl výsledek u efektivnosti projektů, tedy porovnání přínosů s vynaloženými prostředky. Efektivní nebo jen s mírnými nedostatky byla podle kontrolorů jen lehce nadpoloviční většina – 55 procent projektů,” uvádí NKÚ.
Kontrola poukázala například na skutečnost, že namísto 112 plánovaných zázemí pro služby a sociální práci vzniklo pouze jedno. „Sociálních bytů mělo za peníze z programu vzniknout 137, do listopadu 2018 získal podporu jeden projekt na čtyři byty,” uvádí zpráva.
Hodnotit výsledky je předčasné
Hlavní město oponuje, že kontrola zpochybnila způsob využití 11,7 milionu korun, což je přibližně 0,89 procenta celkové alokace. „Závěry kontroly jsou výsledkem nesprávné a laické interpretace podkladů, zásadního nepochopení problematiky a ignorování doložených odborných stanovisek,” tvrdí ředitel Odboru evropských fondů pražského magistrátu Karel Andrle s odkazem na názory odborníků.
Hlavní město rovněž v reakci připomnělo, že program běží až do roku 2023 a poukazovat ke konci roku 2018 na neplnění cílů, je předčasné.
Stejně tak město odmítá i kritiku jednostranného rozdělování financí, když v průměru devět z deseti projektů se věnovalo podpoře kulturně-komunitních center a sociálních podniků a jen menšina podpoře azylových domů či sociálních bytů.
„Žádná z aktivit nebyla uměle upřednostňována, ovšem o podporu azylových domů a sociálních bytů byl ze strany žadatelů menší zájem než o ostatní aktivity,” konstatovalo město v tiskové zprávě.