Článek
Podle přednosty kliniky adiktologie Univerzity Karlovy Michala Miovského se v Česku najde jen málo rodin, ve kterých by tuto závislost starší generace nemuseli řešit. Hodně o tom vědí i zaměstnanci domovů důchodců.
„Sociální pracovníci a hlavně zdravotní sestry z různých zařízení pro seniory nám říkají, že se to netýká jednotlivců, ale že je to masivní problém a že je to hlavně o dvou látkách: léky a alkohol,“ řekl Právu profesor Miovský.
Pracovníci domů pro seniory se podle něj často dostávají do eticky komplikovaných situací, když se jejich pacienti stanou nemohoucími a nutně potřebují svou denní dávku alkoholu. „Pokud by je v tom nechali, tak by je vystavili riziku odvykacích stavů,“ podotkl Miovský.
„Ty pak budou nemoderované, a ti lidé mohou umřít předčasně na delirické stavy,“ dodal Miovský. Sociálním pracovníkům tak často nezbývá nic jiného než svým pacientům alkohol koupit.
Oborníci zatím pouze tuší, kolika seniorů se závislost týká, protože chybějí větší studie, které jsou např. mezi mládeží běžné. „Z prvních dat to ale začíná vypadat jako veliký problém, o kterém jsme doposud nevěděli,“ podotkl Miovský.
Splečenské tabu
Proč se o problému zatím příliš nemluvilo? „Jako bylo léta tabuizované ženské pití, tak závislost seniorů je ve společnosti velké tabu, a to hlavně z citlivých důvodů, protože jsou to naši rodiče a prarodiče,“ soudí Miovský.
Velkou otázkou podle něj je, jak postiženým seniorům co nejlépe pomoci. „Je to největší výzva za poslední dekády, která před naším oborem stála,“ podotkl přednosta kliniky. Dodal, že nejčastější metodou pomoci zatím je, že pijícím seniorům pracovníci domovů lahve s alkoholem schovávají a poté se snaží konzumaci rozumně řídit.
Podobnou cestou šla i paní Zuzana z jedné pošumavské vesnice, která začala pečovat o svého otce, který na stará kolena propadl alkoholu. Prožil aktivní život jako technik, jezdil na kole a hrál tenis. Když ale šel do důchodu, po čase přestal sportovat a začal víc pít. „Měl pocit, že má odpracováno a že si může už jen užívat. Ale po čase ho nedostatek pohybu a alkohol dostaly do žalostného stavu,“ řekla Právu paní Zuzana. Otce si proto vzala domů a začala mu organizovat životosprávu.
„Nejvíc dvě piva. Drsné, ale účinné“
„Maximálně dvě piva denně a jednou týdně do hospody. Možná je to drsné, ale jeho zdravotní stav se výrazně zlepšil,“ poznamenala.
Podle poslední výroční zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti v Česku pije alkohol denně 1,6 milionu lidí, 600 tisíc z nich je ve vysokém riziku ohrožení, což znamená, že pijí denně pět a více sklenic alkoholu.
Vysoký je i počet osob, které nadužívají sedativa a hypnotika. Podle některých odhadů je jich až 885 tisíc. „Z toho největší podíl tvoří osoby beroucí alprazolam (např. neurol), cca 270 tisíc osob, a zolpidem (např. stilnox), cca 190 tisíc osob,“ stojí ve výroční zprávě. Vedoucí monitorovacího střediska Viktor Mravčík soudí, že s nadměrným pitím alkoholu mají potíž hlavně starší muži.
Denně snědla stovky tablet
„Nepijí sice tak extenzivně jako ti mladí, ale zato pijí neustále,“ řekl Právu. K nadužívání sedativ a hypnotik podle něj inklinují zase starší ženy.
„Je známý případ jedné paní, která konzumovala stovky tablet denně,“ dodal Viktor Mravčík.
