Článek
Resortu tuto výjimku umožňuje speciální paragraf zákona o státním občanství. „Žadatel musí prokázat, že udělení státního občanství České republiky jeho osobě by bylo významným přínosem z hlediska vědeckého, vzdělávacího, kulturního, sportovního, slouží k plnění mezinárodních závazků České republiky nebo účelům humanitárním nebo je v jiném státním zájmu,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Aby se zájemci vyhnuli standardnímu a zdlouhavému procesu, na jehož konci cizince žádající o české občanství čeká test z češtiny či českých reálií, musí se za ně zaručit některé ministerstvo, úřad, vysoká škola či jiná významná instituce.
Za žadatele se musí přimluvit český úřad či instituce
Pokud resort vnitra společenský význam dotyčných uzná, občanství jim mimořádně udělí. Současně musí žadatelé trvale žít v Česku a být trestně bezúhonní.
Padesát na padesát
Vloni si šestici „prominentních“ občanství rozdělili půl na půl sportovci a vědečtí a vzdělávací pracovníci.
Mezi úspěšnými žadateli je talentovaná šestnáctiletá závodní plavkyně Daryna Nabojčenko z Ústecké akademie plaveckých sportů, členka reprezentačního curlingového týmu Ežen Kolčevská a jachtařka Dominika Vaďurová původem ze Slovenska.
Ta se nyní, již jako Česka, připravuje na jachtařské mistrovství světa 2019, odkud by se mohla kvalifikovat na letní OH v Tokiu v roce 2020. Zatímco v oblasti sportu se jednalo pouze o ženy, za zásluhy o vědu a pedagogiku získali občanství naopak jen muži.
Občanem Česka se stal oční lékař Rus Alexandr Stěpanov, jenž dlouhodobě působí ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové a přednáší na Karlově univerzitě. Za vědeckou činnost v oblasti zubního lékařství udělilo ministerstvo vnitra občanství zubnímu lékaři Baselu Asarovi, původem ze Sýrie, který působí na Univerzitě Palackého v Olomouci. Občanství dostal i někdejší předseda představenstva zdravotnické společnosti AGEL a manažer roku 2016 v oblasti zdravotnictví Ján Dudra.
Podle Malé tomu tak bylo za „vědeckou činnost v oblasti zdravotního managementu a pedagogickou činnost na Univerzitě Karlově“.
Kontroverze v minulosti
Udělování „prominentních“ občanství v minulosti v některých případech vzbudilo kontroverze. Například v roce 2017 dostal takto české občanství za vědeckou činnost Rus Kyrill Kulakovský. Tři roky před ním dosáhl na český pas stejným způsobem jeho otec Alexandr. Přimluvilo se za ně tehdy Centrum pro výzkum energetického využití litosféry.
Později se ale ukázalo, že v Akademii věd ani jednoho z výše uvedených neznají, navíc před tímto centrem odborníci varovali. V Liberci pak rozhodli kvůli nečinnosti centra o jeho zrušení.