Článek
Pro odklad účinnosti zvedlo ruku 16 poslanců, podpořilo ho i ministerstvo financí vedené hnutím ANO.
„Výbor doporučil účinnost od ledna 2021. Za předkladatele mohu říct, že jsme tento návrh nepodpořili, protože v něm nevidíme žádnou logiku,“ řekla novinářům šéfka rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).
Podle ní se jedná o snahu co nejvíce zdanění náhrad církvím odložit. Benda však argumentoval tím, že když se odpůrci zákona obrátí na Ústavní soud, což je téměř jisté, bude ten mít dostatek času rozhodnout, než začne zákon platit.
Komunisté nyní chtějí vyjednávat s ANO, aby na plénu posunutí účinnosti nepodpořilo. Sněmovna by zákon měla ve třetím čtení řešit na konci ledna.
Novela měla původně platit od 1. ledna letošního roku. Komunisté ji ve Sněmovně předložili v prosinci 2017.
| Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030. Zdroj: ČTK |
Zdanění církevních restitucí bylo jednou z podmínek komunistů k toleranci vlády ANO a ČSSD. „Budeme vyjednávat s hnutím ANO. V tuto chvíli nechci předjímat, zda bychom vůči vládě dělali drastické závěry, pokud by byla účinnost posunuta. Počkala bych, jak ta vyjednávání dopadnou,“ konstatovala Vostrá.
Zdaněním by podle KSČM mohl stát získat ročně zhruba 380 milionů ze dvou miliard korun, které církvím podle zákona a následně uzavřených smluv posílá. Novela by nebyla účinná zpětně.