Maláčová plánuje změny v oblasti rodinné politiky za desítky miliard korun

Rodinný balíček by měl podle ministryně pomoci rodinám s dětmi ke slaďování práce a soukromí. Ona sama prorodinnou politiku označuje za tu nejlepší investici, která se státu vrátí. Pokud dojde ke schválení balíčku, změny by Maláčová chtěla uvést do praxe od ledna 2020. Balíček by se měl zaměřit na čtyři základní věci.

Zaprvé by měl řešit zvýšení rodičovského příspěvku od ledna 2020 o 80 tisíc korun, na 300 tisíc. Na tom se již vláda shodla. [celá zpráva]

Další oblast balíčku by se měla týkat financování dětských skupin, které fungují již čtyři roky a kde se chce resort zaměřit především na systémové financování. Na to by měla podle ministryně navazovat oblast částečných úvazků, hlavně s důrazem na zřízení tzv. sdíleného pracovního místa. Poslední oblastí je otázka zálohovaného výživného.

Každá z navrhovaných změn se podle Maláčové týká jiného zákona, ale jde o spojené problémy, a proto vše předloží společně v jednom balíčku. Návrhy na změny zákonů o státní sociální pomoci nebo zákoníku práce, jichž by se změny týkaly, už prošly meziresortním řízením a kompletně je Maláčová na vládu chce předložit na přelomu ledna a února.

Náš koaliční partner chtěl, aby navýšení rodičovského příspěvku šlo na dvě etapy, pokaždé navýšení o 40 tisíc. My jsme řekli dobře, ale první etapa bude od července 2019. Ministryně Schillerová řekla, že na to mají peníze v rozpočtu až od ledna 2020. Řekla jsem dobře, ale když to bude od ledna 2020, tak to bude jedna etapa a rovnou 80 tisíc korun.

Máme tady situaci, kdy ještě na podzim tohoto roku bylo přes 30 tisíc odmítnutých žádostí do školky pro tříleté a starší. To znamená, že 30 tisíc žen nemohlo jít do práce, protože nenašlo místo ve školce. Nehledě na to, jaká je situace ještě pro děti mladší. Před čtyřmi lety jsme zavedli dětské skupiny, které se ukázaly jako super úspěch. Dnes jsou ale financované z evropských fondů, což je strašně složitý a nepředvídatelný systém, kdy zřizovatelé soutěží o dotace. Chceme ze státního rozpočtu zavést systémové financování. Když zřizovatel splní zákonem dané podmínky, tak dostane peníze na příští kalendářní rok a bude mít jistou existenci. Zároveň je tady poptávka pro ještě menší děti. I když to není masová věc, tak navrhujeme tzv. mikrojesle, které už dva roky pilotně ověřujeme.

Pokud bude naplněná kapacita a pokud tam děti budou alespoň v 70 procentech docházky, tak pošleme na dítě 7500 korun měsíčně. Ve skupině by mělo být šest dětí na jednu pečující osobu. Do toho si rodič něco připlatí a do toho mohou být třeba ještě příplatky od zaměstnavatele, pokud tu dětskou skupinu zřídil.

Podle současného počtu dětských skupin je to zhruba miliarda, ale pokud to bude fungovat, tak očekáváme razantní nárůst. Bude to záviset i na hospodářské situaci a na tom, jaká bude finální verze financování.

Stihnout se to dá. Důležité je ještě říct, že ta částka 7500 korun na dítě měsíčně je polovina toho, co matka odvádí v případě, že pracuje s mediánovou mzdou (polovina populace dostává nižší mzdu a polovina vyšší, mediánová mzda v prosinci 2018 vzrostla o 9,8 procenta na 27 719 korun - pozn. red.). To znamená, že státu se to vyplatí. My sice nainvestujeme poměrně hodně peněz do zřízení toho místa, ale pro stát je to velmi výhodné.

Navrhli jsme v zákoníku práce v srpnu tzv. sdílené pracovní místo. To je věc, která dobře funguje v Německu nebo na Slovensku. Vtip je v tom, že zaměstnavatelé si stěžují, že u částečných úvazků jsou tzv. fixní náklady, a sdílené pracovní místo je to, že jsou dvě nebo tři osoby, které se na pracovišti střídají.

Není, vůbec. Má to několik osvícených velkých nadnárodních korporací, ale není to automatika. My to legislativně upravíme, jak se to bude dělat se sociálním a zdravotním pojištěním nebo v případě nemoci. Plus chceme dát těm zaměstnavatelům, kteří to zřídí, příspěvek až 16 tisíc korun.

To v tuto chvíli nevíme. Předpokladem částečných úvazků je ta předškolní péče. Pracujeme s různými scénáři, kde bychom to vzali. Dnes se ženy po mateřské buď nevrátí do práce vůbec, nebo jdou na sto procent. Máme cca 110 tisíc narozených dětí ročně, dnes se vrací matky po třech letech, ale 60 procent z nich končí na úřadech práce. Počítáme s tím, že by se vracely postupně. Jsou to věci v řádu stovek milionů až miliard. Ale jelikož nám do toho zasahuje předškolní péče a hospodářská situace, tak jsou ta čísla předem věštěním z koule.

Pevně doufám, že ne, protože kdykoliv něco navrhuji, tak říká, ať jdeme hledat více lidí do práce, tak spor neočekávám.

To potom nebude fungovat. Jsou to věci, které jsou vzájemně provázané, a nejdůležitější je předškolní péče. Reaguji na to, aby matky a rodiny měly alespoň nějakou šanci. Lepím tady něco, co by mělo v systému vyřešit ministerstvo školství. Zároveň víme, že když funguje infrastruktura pro děti a možnost částečných úvazků a možnost volby, tak to vede automaticky k vyšší porodnosti. Zase z jiných průzkumů víme, že většina lidí si přeje dvě děti, ale porodnost máme jen 1,7. To ukazuje, že někde v té rodinné politice je problém.

Určitě. Já to znám z vlastní zkušenosti, když si absolvujete celé to kolečko, tak si to u druhého dítěte pěkně rozmyslíte.

Byla jsem minulý týden v Bruselu na jednání evropských ministrů práce a sociálních věcí, a právě jsem tam vtipkovala o tom, že bych chtěla vědět, ve kterém členském státě EU je sociální politika zadarmo. Jestliže děláte politiku pro 10 milionů obyvatel, tak to prostě není bezplatné.

Myslím, že prorodinná politika je ta nejlepší investice. Na studiu ekonomie mi vždy říkali: Ukažte mi firmu, která když chce investovat do svého rozvoje, tak se nezadluží. I ty největší firmy na světě se zadluží.