Článek
Senát návrh ani neschválil, ani nezamítl, ani nepřijal žádné pozměňovací návrhy. Předloha tak poputuje k prezidentovi, který by ji měl do 15 dnů podepsat.
Proti zpomalení růstu vystoupil ve středu během rozpravy senátor Oberfalzer. „Půjde to donekonečna, až skončíme na průměrných platech, najdeme si všichni ještě jiné zaměstnání,“ prohlásil.
„Senát je druhá ústavní nejvyšší instituce, Poslanecká sněmovna třetí. Odměňování by mělo odpovídat postavení těchto institucí. Rozhodujeme o platech i těch, kteří přijdou po nás,“ řekl Oberfalzer. Návrh označil za ryzí populismus.
Předlohu v Senátu hájila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Novela má stabilizovat výši násobku pro výpočet platové základny představitelů státní moci, aby nedošlo k mimořádnému skokovému navýšení,“ uvedla.
Plat přes 80 tisíc
Sněmovna schválila, že platy poslanců a senátorů by měly růst o devět procent místo toho, aby skokově vzrostly o dvacet procent. Senátní hospodářský výbor doporučoval vyšší, ale postupné navyšování v příštích dvou letech. Návrh ale neprošel.
Poslanci a senátoři letos berou základní plat 75 900 korun hrubého měsíčně. Pokud by brali o dvacet procent víc, základní plat by činil 90 600 korun. Sněmovna ale skokovému navýšení zabránila a odhlasovala si růst „pouze” o devět procent. Základní plat by tak měl být 83 900 korun.
Základní plat bez funkčních příplatků přitom bere pouhá dvacítka z dvou set poslanců. K tomu každý zákonodárce pobírá paušální náhrady od 39 400 Kč do 53 500 Kč hrubého.
Kdyby Senát předlohu vrátil do Sněmovny, poslanci Pirátů, SPD a hnutí ANO už avizovali, že v takovém případě by se mimořádně sešli 28. prosince. Novela se totiž musí schválit do konce roku.