Článek
Ministerstvo zdravotnictví s resortem školství chystají legislativní úpravu, která by umožnila provádět zdravotní výkony přímo ve škole. Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriely Štěpanyové to souvisí s inkluzí. „Zvýšil se počet dětí ve školách, které mají různá onemocnění, jež vyžadují poskytnutí zdravotní služby v době vyučování,“ řekla Právu.
„Počet takových dětí není vysoký, přesto je třeba tuto situaci legislativně dořešit. Není možné chtít po pedagogických nebo ostatních pracovnících školy, aby dětem poskytovali zdravotní služby, ke kterým nejsou odborně způsobilí,“ podotkla mluvčí.
Nemocných přibývá
Podle ní nejde výhradně o diabetiky. „Spektrum řešených zdravotních výkonů je širší,“ řekla Právu. Dětí s diabetem prvního typu je v ČR v současnosti kolem čtyř tisíc, za posledních dvacet let se jejich počet ztrojnásobil.
Podle ministerstva zdravotnictví by nová úprava měla zahrnout školu do zákona ve zdravotních službách. „Prostředí školy v době školního vyučování není nyní v zákoně o zdravotních službách uvedeno ve výčtu prostředí nahrazujících domácí prostředí pacienta, ve kterém je také umožněno poskytovat zdravotní služby. Případná legislativní úprava by tedy měla jít tímto směrem,“ řekla Právu Štěpanyová.
Ministerstvo školství souhlasí. „S ministerstvem zdravotnictví jsme o možnosti, že by do škol měly přístup sestry v domácí zdravotní péči, jednali. MŠMT s tímto návrhem souhlasí, je v souladu s našimi požadavky,“ řekla Právu mluvčí ministerstva Aneta Lednová.
Zejména v menších městech často není možné takové dítě umístit do předškolního zařízení
Návrh by uvítala i prezidentka Asociace domácí péče ČR Ludmila Kondelíková. „Takové opatření by ale bylo nutné ošetřit zejména z časového hlediska. Sester máme málo, navíc by zřejmě musely ve škole čekat na přestávku a také dohlédnout na požití stravy po aplikaci,“ uvedla pro Právo Kondelíková.
Rodič musí hlídat
Na to, že se situace malých cukrovkářů v poslední době zhoršila, upozorňuje i vedoucí lékař oddělení dětské diabetologie a endokrinologie v pražské motolské nemocnici Zdeněk Šumník, který je i předsedou sekce pro dětskou diabetologii České diabetické společnosti. „Zejména v menších městech často není možné takové dítě umístit do předškolního zařízení většinou s odůvodněním, že personál nemá čas hlídat dítě s chronickým onemocněním,“ řekl Právu.
Pokud rodiče nechtějí zůstat z práce doma a nemají-li v místě prarodiče, chodí do jídelny pohlídat, zda dítě sní celou porci a zda si před obědem píchlo inzulin, popsal situaci. „To může absolvovat pouze minimum rodičů, ostatní se snaží získat asistenta, přestože dítě s diabetem potřebuje asistenci jen jako dohled podání inzulinu před obědem, tedy jednou denně po dobu dvou minut i s měřením glykemie,“ dodal lékař.
K návrhu, aby za dětmi jezdily sestry domácí péče, je skeptický. „Dnešní diabetické děti jsou zhusta léčeny kontinuálními monitory glykemie, které ji měří 266krát za den. Na každou z nich je třeba potenciálně reagovat. Domácí péče by tedy musela jezdit do škol opakovaně, aby zasáhla,“ řekl Šumník.
Při aplikaci inzulinu se dnes často místo injekcí používají pera nebo speciální pumpy, které odměřují dávku léku
Některé děti si podle něj navíc musí aplikovat inzulin i před svačinou: „Glykemii si měří před každým jídlem nebo čím dál víc kontinuálně. Zde je třeba reagovat s inzulinem i častěji.“
Podle něj situaci dobře řeší Švédsko, kde dětem pomáhá inzulin aplikovat učitel společně se školním zdravotníkem na základě písemného návodu, který připraví rodiče ve spolupráci s diabetologem. Lékař podotkl, že situace se týká především nejmenších žáků. „Děti od čtvrté třídy jsou v péči o svůj diabetes víceméně samostatné,“ řekl.
Při aplikaci inzulinu se dnes často místo injekcí používají pera nebo speciální pumpy, které odměřují dávku léku. Pumpu si ale dítě nesmí odpojit.