Hlavní obsah

Dětský ombudsman? Experti ho vítají

Právo, Jan Martinek

České děti se u nás stále víc stávají oběťmi nejen fyzického a psychického týrání, ale často trpí i v soudních sporech, když si skrze ně vyřizují účty rozvádějící se partneři. Proto by prospělo zavedení tzv. dětského ombudsmana, který by jim mohl přímo pomáhat. Na semináři s názvem České děti: jak jsme na tom?, který v Poslanecké sněmovně pořádala místopředsedkyně sociálního výboru Alena Gajdůšková (ČSSD) se na tom shodli odborníci, kteří se dětem v nouzi věnují.

Foto: Milan Malíček, Právo

Seminář ve Sněmovně uspořádala místopředsedkyně sociálního výboru Alena Gajdůšková (ČSSD)

Článek

„Dětského ombudsmana dosud nemáme, ale veřejná ochránkyně práv velmi vítá iniciativy, které k vytvoření takové instituce vedou,“ řekla na semináři vedoucí odboru rodiny, zdravotnictví a práce veřejného ochránce práv Petra Šuplerová, která v debatě zastupovala původně ohlášenou ombudsmanku Annu Šabatovou.

„Mohl by to být například zástupce ombudsmana, nebo samostatný úřad. Možností je spousta, záleží na politické diskuzi,“ uvedla Šuplerová.

Měl by to být člověk, co bude mluvit za děti systematicky a profesionálně
Andrés Franco, zástupce ředitele centrály UNICEF

Ombudsmance dnes podle ní píšou i děti, které chtějí řešit problémy. „Děti nám píší na speciální mailovou adresu, máme od nich až šedesát podnětů za rok. Snažíme se jim velmi rychle odpovídat, nejpozději do tří dnů,“ řekla. Podle ní by se speciální péče měla věnovat dětem ve vyloučených lokalitách, které trpí chudobou. „Ačkoliv odebírání dětí z majetkových důvodů je u nás zakázáno, stále k němu dochází,“ řekla Šuplerová.

Myšlenka dětského ombudsmana není nová, poprvé se o ní diskutovalo už v roce 2011.

Zřízení úřadu ochránce dětských práv podpořil i Andrés Franco, zástupce ředitele centrály UNICEF. „Měl by to být člověk, co bude mluvit za děti systematicky a profesionálně, bude naprosto nezávislý a měl by řešit konkrétní případy porušení práv dítěte,“ řekl Franco v diskuzi.

Stoupá počet křivých obvinění

Klinická psycholožka Jana Procházková, která se specializuje na dětské oběti týrání a zneužívání, na semináři řekla, že takové děti často trpí citovým strádáním, pocitem sebeobviňování, zavržení a beznaděje. „Dlouhodobé následky mají vliv na vývoj dítěte. Mohou se u nich objevit přehnané, zbrklé a agresivní reakce, nepřiměřeně agresivní chování, či poruchy přilnutí k rodičům a osobám blízkým, které by je měly učit, že svět je bezpečný,“ řekla Procházková.

Falešná obviňování

Hovořila také o tom, že ve sporech o děti se stále častěji děje falešné obviňování jednoho z partnerů, které děti těžce nesou.

O stoupajících křivých obviněních partnerů, například ze sexuálního zneužívání, v soudních tahanicích o děti mluvila i opatrovnická soudkyně Dita Lukášová, která by se přimlouvala za přísnější tresty, pokud se ukáže, že obvinění bylo falešné.

„Křivé obvinění někdy končí jen podmínkou, ale někdy se vůbec k soudu nedostane. Lidé se sankce vůbec nebojí,“ řekla. Rozvedení partneři někdy podle ní dělají různé úskoky, aby nemohli umožnit tomu druhému střídavou péči, například se odstěhují někam daleko.

Související témata:

Výběr článků

Načítám