Na osobní bankrot dosáhne víc lidí. Sněmovna odklepla insolvenční novelu

Exekuce jsou v Česku palčivým problémem. Vloni mělo nějakou exekuci téměř 900 tisíc Čechů, tedy desetina obyvatel. Podle výroční zprávy o stavu lidských práv za rok 2017 se v Česku nedaří problémy s předlužením řešit.

Zmírnění podmínek má umožnit předluženým lidem vrátit se zpět do obvyklého ekonomického života. Řada lidí v exekucích totiž pracuje načerno, protože z oficiálního výdělku by jim při splácení závazků zbylo jen minimum peněz.

Novela, která ve Sněmovně proti vládnímu návrhu doznala změn, počítá se dvěma variantami oddlužení.

První z nich předpokládá, že lidé splatí věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů – vláda původně navrhovala polovinu. Ve druhé variantě by měli uhradit za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud by zaplatili méně, o jejich oddlužení by rozhodoval soud. Ten by musel v takových případech uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil.

Vstup do osobního bankrotu by byl navíc zamítnut, pokud by splátky stačily jen na měsíční asi tisícikorunovou odměnu insolvenčnímu správci.

Snazší oddlužení by mohli mít podle schválené verze předlohy senioři. Bez dluhů by mohli být už za tři roky. Takové oddlužení by ale mohli využít jen jednou.

Pozmění se pořadí uspokojování pohledávek. Pohledávky, u nichž takzvané příslušenství, tedy úroky, pokuty nebo penále převyšují jistinu, se stanou podřízenými. Znamená to, že lidé je budou splácet jako poslední.

„Usilujeme o to, aby se ti občané, kteří jsou v dluhové pasti, co nejdříve vrátili do standardního sociálního a ekonomického prostředí a aby se zapojili do standardního fungování společnosti,“ uvedl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO).

„Je potřeba ten zákon novelizovat, pokud chceme dostat z dluhové pasti několik desítek tisíc lidí. Jsou to například matky samoživitelky či invalidní důchodci,“ apeloval šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka.

Pro novelu zvedlo ruku 154 ze 177 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo.