Hlavní obsah

Pařížovská přehrada zadržuje už jen louži

Právo, Zdeněk Seiner

Přehradní nádrž Pařížov na rozhraní Chrudimska a Žďárecka se během léta změnila v pouhou větší louži. Za vše může déletrvající sucho, hladina umělého jezera je skoro šest metrů pod svým normálním stavem, stojí i obě turbíny na výrobu elektřiny.

Foto: Zdeněk Seiner, Právo

Hráz pařížovské přehrady nebyla od svého dokončení v roce 1913 takto odhalená.

Článek

„Přehrada musí po nějakou dobu vypouštět minimální zůstatkový průtok, takže jsme se řídili manipulačním řádem, ale protože je tak velké sucho a přehrada má tak malý objem, dostali jsme se na nízkou kótu. O moc méně už to jít ani nejde. Zásobní prostor přehrady je vypuštěný, protože se dotovaly průtoky pod nádrží,“ vysvětlila Petra Štulcová z vodohospodářského dispečinku Povodí Labe.

Z řeky je potůček

Řeka Doubrava, jediný přítok do Pařížova, je v těchto dnech potůčkem, který lze pohodlně přeskočit. Současný průtok je sotva pět litrů za sekundu. Kdyby se hráz uzavřela, čekalo by se na její naplnění za momentálního přítoku desetiletí.

V Česku takhle kvůli suchu teď stojí možná tisíce malých vodních elektrárniček.
energetik Radek Fülle

Současná hladina je 14 metrů pod korunou hráze, skoro šest metrů pod normálem.

„Kolik vody do přehrady z řeky Doubravy přiteče, tolik odteče,“ krčí rameny mluvčí Povodí Labe Hana Bendová. Plocha plné nádrže je téměř tři hektary a 120 metrů dlouhá kamenná hráz, která je technickou památkou, je stále po více než sto letech připravena zadržet 1,35 miliónu kubíků vody. Stavěna byla proti povodním, nejhorší tady byly v letech 1885 až 1892. Hráz se nakonec vyplatila, pomohla zadržet přívalové vody v letech 1997 a 1998.

V současnosti je využívána jako energetický zdroj. Od roku 1992 jsou v hrázi dvě turbíny. Letos v létě samozřejmě stojí. A není to poprvé. „Jejich přínos do energetické sítě je nepodstatný. Ale v Česku takhle kvůli suchu teď stojí možná tisíce malých vodních elektrárniček. Soukromí provozovatelé to balí, ekologové a rybáři jim nedovolí zadržet ani pár kubíků vody,“ řekl Právu energetik Radek Fülle.

Pařížovská přehrada není rekreačním centrem, vždy byla spíš náhradní zásobárnou pitné vody s přísnou regulací pohybu, výstavby chat nebo dopravy. Byla ale vždy rájem rybářů, a to, možná překvapivě, platí i v současných dnech. Na břehu z rozpraskaného vysušeného bláta, desítky metrů od břehů původních, vysedává denně trpělivě okolo dvaceti rybářů.

Na otázku Práva, zda berou, tři odmítli odpovědět, čtvrtý ukázal na plný vezírek u svých nohou a spokojeně povzdechl: „Jako vzteklý!“

Hrázný Jiří Horský doufá, že nedojde k hromadnému úhynu ryb, které se tísní v minimálním prostoru s nedostatečným přísunem potravy a kyslíku. „Noční teploty v posledních dnech byly naštěstí nižší, takže by problém s kyslíkem být neměl,“ řekl pro SeznamZprávy Horský.

Související témata:

Výběr článků

Načítám