Do Afghánistánu se vrátí elitní vojáci z Prostějova

Tentokrát však bude jejich úkolem výcvik speciálních jednotek afghánské armády, tzv. Kandaku v provincii Herát na severozápadě země. S bojovým nasazením se nepočítá.

Počet českých vojáků by se tak měl v několika týdnech zvýšit z 250 až na 390. Mandát schválil v červnu parlament, o jaké posily, kde a od kdy budou sloužit, se dosud neuvádělo. V rámci posil do země vyrazí i jednotka 40 vojenských policistů.

„Nově se hodláme podílet na výcviku praporu pozemních sil v provincii Herát a policejních složek v provincii Lógar,“ řekl Právu náměstek ministra obrany Jakub Landovský (ČSSD).

Dodal, že navíc čeští vojáci posílí ochranu sil velitelství pro výcvik afghánských vzdušných sil v Kábulu, kde čeští instruktoři už více než osm let každodenně cvičí okolo padesáti letců a techniků ruských strojů Mi-17 a Mi-24.

Prostějovští speciálové byli v Afghánistánu poprvé v roce 2002 a poté ještě třikrát, např. v provinciích Uruzgán a Nangarhár, který leží na neklidné afghánsko-pákistánské hranici. Ani v provincii Lógar nebudou čeští vojáci poprvé. Od roku 2008 do roku 2013 tu pracovali čeští experti v provinčním rekonstrukčním týmu, který chránila jednotka českých vojáků.

Část nových vojáků by měla také posílit strážní rotu v Bagrámu, kde už od října roku 2013 slouží okolo 150 českých vojáků. V současnosti jich tam je okolo 170. Jde o nejrizikovější misi, ve které čeští vojáci zatím byli.

Kromě tří vojáků, kteří zemřeli na patrole letos 5. srpna, zemřelo na výjezdu do okolí základny v roce 2014 pět českých vojáků. Základna v Bagrámu je srdcem aliančních misí od začátku bojů v roce 2001.

V době největší ofenzívy proti Tálibánu v roce 2011, kdy bylo v Afghánistánu 132 tisíc alian­čních vojáků, na základně působilo okolo 40 tisíc vojáků a zaměstnanců. Základna, kterou založila v sedmdesátých letech během své invaze sovětská armáda, se dnes rozkládá na 15 kilometrech čtverečních.

Česká rota má na starost nejen ostrahu základny, ale hlavně musí jezdit na hlídky do okolí, např. zkoumat místa, odkud povstalci ­ostřelují základnu raketami. A jak nyní připomenul generál Štefan Muránský, místní obyvatelstvo podporuje Tálibán.

Stejně mluvil i velitel jednotky kapitán Petr Liška s redaktorem Práva v roce 2014. „Naše přítomnost v prostoru je každodenní, s nepřátelským přístupem místních obyvatel se setkáváme také denně,“ poznamenal. Podle něj čeští vojáci za necelé dva měsíce vyjeli na 300 patrol, jezdí ve dne v noci, a navíc fungují jako doprovod pro americké velitele, kteří potřebují například něco vyjednat ve vsích s afghánskými představiteli.

Posílení čeká i další mise. V Iráku dnes slouží okolo 65 českých vojáků a jejich počet by se měl zvýšit až na 110 vojáků. V Iráku jsou na letecké základně v Baládu hlavně letečtí instruktoři, kteří cvičí své irácké kolegy obsluhovat letouny L-159. Dvanáct těchto strojů koupila irácká armáda od ČR a použila je i v bojích o Mosúl, který ovládali islamisté.

V Iráku slouží ještě instruktoři vojenské policie a protichemické jednotky. Podle mandátu by se měla navýšit jednotka chemiků. „Nově se připravuje vyslání jednotky k ochraně před zbraněmi hromadného ničení, jejímž úkolem bude monitorování a v případě zjištění ohrožení nebo použití zbraní hromadného ničení přijímat opatření k ochraně proti nim,“ řekl Landovský.

Víec než zdvojnásobit by se měla mise OSN v africkém Mali. Dnes tam stráží velitelství mise a cvičí maliské vojáky okolo 50 českých vojáků. Nově by se jednotka měla zvětšit na 120 příslušníků.

Letos armáda nově vyslala také na alianční misi do Litvy a Lotyšska dvě jednotky v počtu 290 vojáků, do Pobaltí s nimi vyrazila dvacítka pandurů. Na začátku roku bylo v zahraničních misích až 806 českých vojáků. Vedle Afghánistánu, Mali a Iráku působí třeba na Golanech, Sinaji nebo v Kosovu.

Podle návrhu se jejich počet může ještě letos zvýšit na 1081 a příští rok na 1191. V roce 2020 by v misích mohlo působit až 1096 českých vojáků.