Článek
Na ÚS se obrátila skupina senátorů v čele s Tomášem Grulichem (ODS). Senátoři tvrdili, že restituční tečka by pouze vytvořila další nerovnost mezi lidmi, kteří náhradní pozemky dostali, a tisíci dalšími, kteří by dostali jen peněžní náhradu, navíc zcela nedostatečnou. Zákon podle senátorů zapomíná také na lidi, kteří svoje restituční nároky včas uplatnili, ale úřady o nich ještě nerozhodly.
„Novela zákona o půdě představuje pouze snahu státu, respektive Státního pozemkového úřadu, skrýt vlastní neschopnost restituční nároky řádně a včas vypořádávat,“ napsali senátoři ve svém návrhu.
Tečka, která není tečkou
Plénum se soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem uznalo, že snaha k nějakému datu vypořádat restituce je v pořádku. V případě této restituční tečky ale soudci upozornili, že se vlastně o žádnou tečku nejedná, neboť se jen mění způsob náhrady, a to bez přesvědčivého důvodu.
„Fakticky odlišuje osoby, jejich nárok byl uspokojen formou náhradního pozemku, od osob ve srovnatelném postavení, jejichž nárok, aniž by to nějak zavinily, takto již uspokojen být nemůže,“ upozornil Suchánek.
I kdyby zbývalo již jen jediné (restituční) řízení, není na místě zakládat nerovnost.
Vláda upozorňovala, že neskončená restituční řízení se týkají prý už jen desítek lidí. „I kdyby zbývalo již jen jediné řízení, není na místě zakládat nerovnost. Pohled zákonodárce by mohl být legitimní pouze za předpoklady, kdy by stát nezpochybnitelně neměl k dispozici žádné vhodné náhradní pozemky,” dodal Suchánek.
„ÚS ale nemá k dispozici přesvědčivé indicie, jež by mohly vést k úsudku, že stát není schopen poskytnout náhradní pozemky,“ vysvětlil dále soudce.
Diskusi soudci neuzavřeli
Soudci na závěr upozornili, že nechtějí jednou pro vždy vyloučit možnost ustanovit restituční tečku, ovšem zákonodárci by ji museli připravit maximálně šetrně.
Že ani téměř třicet let po pádu komunismu nebyly restituce dokončeny, kritizoval v úterý zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. Upozornil, že nikdy nejde napravit všechny křivdy a restituční předpisy od začátku říkaly, že nejde o napravení všech, ale jen o zmírnění některých z nich. I když i s tím se dodnes řada lidí těžko smiřuje, podle zástupce ombudsmanky je mnohem závažnějším problémem, jak dlouho restituce trvají.
„Stále ještě zbývá hodně případů, kdy dosud o nároku není rozhodnuto, a tisíce už přiznaných nároků nebylo vypořádáno. Co mělo původně zmírnit křivdu, ji ve skutečnosti dál protahuje. Lidem, kterým bylo v době zahájení restitucí 50 nebo 60 let, je dnes 80 a pokud se spory táhnou, oni sami už se nápravy nejspíš nedočkají,“ upozornil Křeček.