Článek
Národní elektronický nástroj, skrývající se pod zkratkou NEN, měl s registrací zakázek začít již loni v létě. Kvůli nepřipravenosti i vadám vláda rozhodla o ročním odkladu. Dalším termínem je letošní 1. červenec.
Jak Právu potvrdila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO), žádný další odklad už nebude a státní orgány a jim podřízené organizace budou muset začít povinně portál zakázkami plnit.
„Je to na základě vládního usnesení. V zákoně máme danou povinnost elektronizace státní správy. Všechno v NEN je v pořádku,“ prohlásila ministryně.
NEN ale ještě nezačal fungovat, jak bylo naplánováno, a již vláda dostala na stůl první žádost o výjimku. Pikantní na tom je, že o ni žádá samotný Úřad vlády. Svou žádost opírá o dosavadní zkušenosti s dobrovolným používáním NEN.
V žádosti, kterou má Právo k dispozici, úřad nový systém nešetří. Je prý pomalý, dokonce pomalejší než komerční portál, který dosud vláda využívá.
„NEN je prokazatelně, jak vyplývá z dlouhodobého monitoringu, nejpomalejší státní web v ČR. Úkony v zadávacích řízeních, které v jiných elektronických nástrojích trvají několik vteřin, v NEN trvají desítky minut,“ kritizuje úřad vlády portál, který dobrovolně funguje již třetím rokem.
Úřad si jeho provoz vyzkoušel na některých zakázkách, ale pro jistotu jen takových, „které nejsou pro úřad natolik zásadní povahy, aby jejich nerealizací či zpožděním realizace mohlo dojít k ohrožení plnění úkolů“.
Čekali pět miliard, ale úspory žádné
Podle úřadu vlády „mohou některé závady dokonce způsobit, že zadavatel, tedy státní orgán, nedostojí podmínkám zákona o zadávání veřejných zakázek“. A tak dospěl k závěru, že pro úřad NEN „nepřináší žádnou přidanou hodnotu“.
Navíc upozorňuje, že smlouva na tzv. technickou podporu končí příští rok a není jasné, jak bude NEN fungovat pak. Proto si dál bude raději platit i komerční portál.
Úřad vlády argumentuje i zprávou Evropské komise, podle které je NEN neperspektivní a neudržitelný projekt. Není dobře uspořádán, není uživatelsky přívětivý, je postaven na zastaralé technologii. Podle EK hrozí, že dodavatelé nebudou motivováni k jeho používání.
Na to upozornil při čtvrtečních interpelacích i Martin Kupka (ODS). Podle něho stát pořídil systém za 230 miliónů, jeho provoz stojí čtyři milióny korun měsíčně a využívá ho podle něho jen zhruba 200 uživatelů.
Připomněl závěr NKÚ, který konstatoval, že v jím kontrolovaném období „nepřinesl NEN z důvodu minimálního využití pro zadávací proces předpokládané úspory pět miliard korun“.
Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval tím, že vláda tento projekt zdědila. „Byly v tom i evropské fondy. Kdyby tam nebyly, tak už jsme to dávno zrušili. Je pravda, že tam byly problémy a resortům se to nelíbilo. Mně se to také nelíbilo,“ řekl poslancům. Jak dodal, nyní už se pracuje na tom, aby byl systém uveden do provozu.
NEN dál hájí Dostálová. Kritiku považuje za neoprávněnou. „Udělali jsme u nás zkoušku. Pozvali jsme dva novináře. Jeden jel na soukromých profilech a jeden na NEN, a žádné prodlení jsme tam nezaznamenali. Zkoušeli jsme tři profily a byli jsme druzí. Tak to není tak špatné,“ odmítla tvrzení, že je NEN nejpomalejším státním webem.
„Odmítání NEN mi připadá, jako že se někdo nechce učit něco nového, a tak tvrdí, že je to špatně. Máme-li elektronizaci v zákoně, tak stát musí dát nějaký nástroj,“ dodala s tím, že na státní orgány si vláda může vyšlápnout, ale krajům a obcím nic přikázat nemůže. Pro ty tedy zveřejňování veřejných zakázek bude i nadále dobrovolné.
Za potřebný považuje systém šéf sněmovního hospodářského výboru Radim Fiala (SPD). „Zakázky je třeba evidovat, vědět, co se zadává a jak to bylo vysoutěženo. Nicméně podle odborníků i úředníků je systém pomalý, příliš složitý a nesplňuje to, co se od něj čekalo,“ řekl Právu. „V budoucnu asi nějaká revize bude nutná,“ dodal.