Článek
Ministry nelze na jejich postech držet násilím a pokud by se rozhodli ze dne na den skončit, mohou se vzdát funkce. „Někdo z vlády by musel být pověřen řízením ministerstva,” konstatoval politolog.
Scénář s pověřením by následoval též v případě úmrtí některého z ministrů.
„Je to nestandardní situace. Pokud je vláda v demisi, prezident má udělat maximum pro to, aby taková vláda byla co nejdříve nahrazena vládou s důvěrou,” konstatoval Mrklas.
„Z hlediska základních principů se začínáme pohybovat na hraně, ne-li za hranou Ústavy. Vláda v demisi je něco, co je přirozené pro parlamentní systém, ale je to přechodná záležitost, která by měla být okamžitě řešena ze strany prezidenta a následně pověřeného premiéra,” poukázal na absurditu stávajícího stavu, kdy prezident Miloš Zeman dal Andreji Babišovi, jehož pověřil jednáním o sestavení vlády, přesně nespecifikovaný čas, aniž by ho vůbec podruhé jmenoval premiérem.
Podle Mrklase by měli být prezident i potenciální premiér motivováni vládu co nejrychleji sestavit.
Vláda by vládla až s důvěrou
Ústavně nekonformní situaci by se dalo předejít tím, že by se vláda ujala funkcí až v okamžiku, kdy by získala důvěru Sněmovny.
„V řadě zemí vládne po volbách vláda, která skončila, nicméně nepodává demisi. Až nová vláda získá důvěru, tak se ujme funkcí, čímž se překlene období vlády v demisi,” popsal Mrklas možné řešení.
Ani to však není zcela bez otázek. Legitimita takovéhoto kabinetu by rovněž mohla být zpochybňována. „Nicméně stále jde o kabinet, který 'kdysi dostal důvěru'. Teď tady vládne vláda, která nikdy žádnou důvěru neměla a už ji ani nelze nijak potrestat, protože nevyslovení důvěry je nejvyšší trest. Ona je v podstatě neodpovědná komukoliv,“ připomněl Mrklas.