Hlavní obsah

Radary stále v nedohlednu, armáda vymýšlí krizové scénáře

Právo, ČTK, Oldřich Danda
Praha

Tak dusnou atmosféru poslanci branného výboru Sněmovny dlouho nezažili. Ministryně obrany Karla Šlechtová (ANO) pozvala ve středu poslance na ministerstvo obrany na jednání o bolavých otázkách týkajících se armádních nákupů radarů a vrtulníků, které se ministerstvu nedaří dokončit. Jednání výboru silně skřípalo hlavně mezi ministryní a šéfkou výboru Janou Černochovou (ODS).

Foto: Petr Hloušek, Právo

Ministryně obrany Karla Šlechtová.

Článek

Poslanci se s obavami ptali, kdy konečně dojde k podpisu smlouvy s Izraelem, jehož státní firma Elta by měla dodat armádě osm 3D radarů MADR za tři a půl miliardy korun, které by měly nahradit zcela zastaralé ruské radary.

Ministryně uvedla, že nemá stále garanci Izraele, že radary jdou připojit do systému NATO a do té doby smlouvu nepodepíše. „Takto velkou a nebezpečnou zakázku bez napojení do NATO nepustím,“ uvedla Šlechtová. Podle ní ale už vytvořili pracovní skupinu, která by měla najít řešení a do konce dubna připravit novou verzi smlouvy.

Náčelník generálního štábu Josef Bečvář ujišťoval zákonodárce, že mají pro případ, že dodávka z Izraele bude mít zpoždění, vymyšlené krizové scénáře. „Kontaktovali jsme znovu firmu, která měla (dosluhující) radary na starosti, zda by byla schopna v případě dalšího časového posunu provoz radarů zabezpečit,“ uvedl Bečvář.

V hledáčku policie?

Dodal, že radary již patnáct let přesluhují a mohou ještě dva tři roky fungovat. V nejhorším případě, když by přestaly radary úplně fungovat, tak je mohou nahradit pasivní radary Věra. Pokud se smlouva s Izraelem podepíše ještě letos, tak by první radar mohl do Česka dorazit nejdříve v roce 2020, myslí si Bečvář.

Podle Šlechtové by nákup mohlo zkomplikovat i to, že se o zakázku má zajímat policie. „Vzhledem k tomu, že v tuto chvíli možná probíhá nějaké šetření orgánů činných v trestním řízení, o kterém my nevíme oficiálně, a já to ani vědět nechci, tak říkám, že komplikace nastat mohou,“ řekla poslancům ministryně. Konkrétnější ale být nechtěla. Pouze dodala, že před jednáním vlády se sešla s premiérem Andrejem Babišem (ANO), aby ho informovala o „celkem závažných situacích“ na obraně týkajících se velkých zakázek.

Já jsem pouze prezentovala kroky, které na ministerstvu činím a poslanci asi měli jinou představu
Karla Šlechtová, ministryně obrany

Během bodu týkající se koncepce výstavby české armády, který byl pro novináře uzavřený, došlo k roztržce mezi ministryní a poslanci a hlavně Černochovou. Po otevření jednání i pro novináře nepříjemnou atmosféru komentoval komunistický poslanec a dlouholetý člen výboru Alexander Černý: „Jsem z toho vyjevený, ještě jsem nezažil takovéto jednání výboru.“

Ministryně si po jednání novinářům posteskla, že nečekala, že bude od poslanců takto „peskována“. „Nevím, jestli se něco stalo. Já jsem pouze prezentovala kroky, které na ministerstvu činím a poslanci asi měli jinou představu,“ uvedla

Černochová soudí, že ministryni se nelíbilo, že poslanci nesouhlasili s tím, aby celé jednání výboru bylo uzavřené pro veřejnost. „Ta nepohoda pramenila z toho, že jsem udělala paní ministryni čáru přes rozpočet, že jsem jednání výboru neuzavřela od začátku do konce, jak si to přála. Ale já nepovažuji za správné, aby z jednání, když to není nutné, byly vykazováni novináři,“ řekla Právu Černochová.

Tahanice o vrtulníky

Nákup víceúčelových vrtulníků pro armádu by mohl být v ideálním případě zadán v létě, řekla také Šlechtová. Ministerstvo chce zakoupit 12 nových víceúčelových vrtulníků, které by nahradily ruské bitevní vrtulníky Mi-24. Česká vláda v minulosti oslovila americkou a italskou vládu. Americká nabídla stroje Bell UH-1Y, Italové AgustaWestland AW139M.

Podle Šlechtové ani jedna z firem požadavky armády nesplnila. Od armády požaduje do pátku upřesnění požadavků, vojáci ale požadují odložit termín na konec března. Vedení ministerstva a armády se pře, zda vojáci měli reálné požadavky. Šlechtová poznamenala, že termín zadání zakázky bude záležet i na rychlosti „fungování generálního štábu”.  Rozhodnutí, zda by byla zakázka zadána mezivládní dohodou, nebo by byla použita výjimka ze zákona o zadávání veřejných zakázek, by chtěla oznámit na začátku dubna. Šlechtová by chtěla oslovit více než jednu firmu či stát.

Související články

Výběr článků

Načítám