Hlavní obsah

Ústavní soud odmítl zasáhnout do systému dluhové brzdy pro samosprávy

Právo, pko
Brno

Argumenty snesené 64 senátory nepřesvědčily Ústavní soud (ÚS), aby zasáhl do tzv. dluhové brzdy, tedy systému opatření, která by se měla začít uplatňovat v případě zhoršení zadlužení obcí a krajů. Podle senátorů ustanovení několika zákonů zasahuje do práva na samosprávu, soudci ale nenašli žádný důvod k zásahu.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Podle napadené právní úpravy se uplatní několik konkrétních opatření v rozpočtové oblasti, pokud by se výše dluhu v sektoru veřejných institucí dostala na minimálně 55 procent nominálního hrubého domácího produktu.

Podle předpisů navíc mají kraje hospodařit tak, aby výše jejich dluhu nepřekročila 60 procent průměru příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky. Pokud by samospráva nastavená pravidla porušila, ministerstvo financí jí může přiškrtit finanční tok.

Jde o požadavky legitimní, hodné ústavní ochrany.
stanovisko Ústavního soudu

„Prostředky, s nimiž obce a kraje hospodaří, jsou veřejnými prostředky a jejich užívání musí být racionální, důvodné a ku prospěchu obyvatelů územního samosprávného celku. Od toho se odvíjí i povinnost samosprávných celků nakládat se svým majetkem hospodárně, odpovědně a s péčí řádného hospodáře. Jde o požadavky legitimní, hodné ústavní ochrany,“ konstatovali soudci.

„Jeví se jako férový požadavek, aby územní samospráva byla solidární vůči státu, dojde-li k situaci, kdy hospodaření celého sektoru veřejných institucí není příznivé, a aby přispěla k jeho zlepšení omezením deficitního rozpočtového hospodaření,“ vysvětlili soudci.

Ti při svém rozhodování nebyli úplně jednotní, čtyři soudci s rozhodnutím pléna nesouhlasili.

Výběr článků

Načítám