Článek
Světlezelená známka na žilkovaném papíře je doplněna obráceným přetiskem Pošta československá 1919 a byla původně rakousko-uherská.
Semilský filatelista Pytlíček ji koncem 90. let získal za 2,6 miliónu korun od původního majitele, který ji získal zpět v restituci. Je znám jediný exemplář. Vyvolávací cena byla čtyři milióny korun.
Výsledná částka představuje kladívkovou cenu, nezahrnuje tedy aukční provizi, která činí 19 procent.
Známka se dražila již v roce 1928
V aukci byla známka naposledy před 90 lety, když zemřel její první majitel Jaroslav Šula. V brněnské aukční síni Přehnálek se v roce 1928 prodala za tehdy výjimečnou částku 32 000 korun. Zakoupil ji vídeňský filatelista Kraus. Po něm se ve 30. letech jejím majitelem stal sběratel Zdeněk Kratina.
Po roce 1945 stát známku zabavil a uložil v Poštovním muzeu v Praze. Následně se coby nejvzácnější československá známka objevila na světových výstavách Praga 1968, 1978 a 1988.
Děti filatelistovu vášeň nezdědily
Prodejem nejvzácnější československé známky vyvrcholila postupná dražba Pytlíčovy Zlaté sbírky s 5000 listy, kterou zahraniční pojišťovny oceňovaly na víc než 100 milionů korun. Filatelista se rozhodl ji rozprodat, neboť jeho děti filatelistický koníček nezdědily. Její první pětinu prodal loni za deset milionů korun.
Pytlíček patří do nejprestižnějšího světového klubu majitelů filatelistických rarit Club 100 de Monte Carlo de l ́Elité de la Philatelie, jehož členkou je mimo jiné i anglická královna. Svoji vzácnou sbírku známek vydal v roce 2008 i knižně. Sběratel měl spory se Svazem českých filatelistů kvůli podezření z obchodování s padělky, soud ho ale osvobodil.