Přívaly sněhu v Krkonoších nepolevují, ve střediscích napadlo už půl metru

Chumelenice s krátkými přestávkami neustává a neztrácí na síle. „Dneska od časného rána vyhazuji sníh potřetí. Pokaždé napadne patnáct centimetrů. Chumelení má snad polevit teprve v neděli,“ popsal situaci ve čtvrtek krátce po poledni jeden kuchařů z Hospody na Peci v Peci pod Sněžkou. Řadu horských silnic lze bezpečně projet pouze se sněhovými řetězy.

Sníh výrazně zkvalitnil povrch sjezdovek. Víkendoví lyžaři budou lyžovat na přírodním povrchu, což v českých horách tak často nebývá.

Pokud meteorologům předpověď vyjde, lze v Krkonoších do neděle očekávat celkový příval možná jednoho metru sněhu. Hřebeny nyní pokrývá 120centimetrová sněhová vrstva s několikametrovými návějemi. Převisy větrem navátého sněhu hrozí, že se každou chvíli utrhnou.

Horská služba vyhlásila třetí nejzrádnější stupeň lavinového nebezpečí z pětibodové stupnice. „Sněží za silného větru, který dosahuje nárazové rychlosti přes 60 kilometrů v hodině. Vítr přemístil sníh do závětrných partií, kde se vyskytují nebezpečné desky a převěje. Stabilita sněhové pokrývky se snižuje. Uvolnění laviny je možné již při malém zatížení zejména na strmých svazích,“ varují záchranáři.

Lokality, kde hrozí lavinové nebezpečí, ohraničují jasně čitelné cedule. „Vyhlášení čtvrtého stupně lavinového nebezpečí nepředpokládáme. Nelze to ale při podobném vývoji počasí vyloučit,“ míní lavinový preventista Horské služby Krkonoše Pavel Cingr. Čtyřku záchranáři v Krkonoších naposledy vyhlásili v polovině února 2012, kdy hřebeny pokrývala více než dvoumetrová sněhová pokrývka. Předtím v letech 2005 a 2009, kdy hřebeny byly pod čtyřmetrovou vrstvou sněhu.

V Krkonoších každoročně vznikne okolo pětadvaceti větších lavin. Jedna z největších lavin třetího tisíciletí spadla v Krkonoších 12. dubna roku 2002, kdy úbočím Studniční hory letělo možná dvousetkilometrovou rychlostí 280 tisíc tun sněhu.

Lavina obřích rozměrů zdevastovala 10. února 2015 Modrý důl. Katastrofy zdaleka nedosahovaly rozměrů mamutích lavin, které 8. března 1956 totálně zdevastovaly část údolí Bílého Labe, Obřího a Labského dolu. Sníh pod hromadou na třísky rozlámaných stromů vydržel dva roky.

Lavina s nejtragičtějšími následky stihla Krkonoše 21. března 1968, kdy v polském Bialym Jaru zahynulo devatenáct lidí. Smrt pod lavinou našla při druhém stupni lavinového nebezpečí v prosinci 2008 na Červinkově muldě nad Pecí pod Sněžkou 36letá skialpinistka. Masa sněhu v Krkonoších naposledy zabíjela začátkem února 2015, kdy v Malé Studniční jámě nad Obřím dolem zahynul 28letý skialpinista.