Článek
Zeman slova o „blbých” ministrech použil v projevu ve chvíli, kdy připomínal „těžké chvíle”, které národ zažil. „Uvědomte si, že se stále mluví o komunistickém puči, ale kdyby nebylo několika blbých ministrů, kteří podali demisi, pak by nebylo možné, aby Klement Gottwald se zaklínal ústavností tohoto komunistického puče,” uvedl.
„Bavme se někdy o našich vlastních chybách. Bavme se o tom, zda nebyla v roce 1948 možná finlandizace tehdejšího Československa,” dodal Zeman a sklidil za svá slova potlesk vyvolaný slovenským premiérem Robertem Ficem, který se aktu účastnil jako host.
Tzv. finlandizaci v roce 2014 Zeman doporučoval i Ukrajině a sklidil za to kritiku. Termín označuje komplikovaný vývoj vztahu poválečného Finska k Sovětskému svazu. V zájmu zachování své svrchovanosti tehdy Finsko řídilo svou zahraniční politiku s ohledem na stanoviska sousední komunistické mocnosti. Finlandizace se od té doby chápe jako dobrovolné uznání vlivové sféry mocného souseda.
| Komunistický puč v únoru 1948 |
|---|
| Demise ministrů nekomunistických stran 20. února 1948 otevřela dveře k ustavení první vlády Klementa Gottwalda. Demisi podalo 12 členů vlády zastupujících Československou stranu národně socialistickou (ČSNS), Československou stranu lidovou (ČSL) a slovenskou Demokratickou stranu (DS). Později vládu opustili i dva sociální demokraté. Byl to riskantní krok, který reagoval na čistky komunistického ministra vnitra Václava Noska v policii. Prezident Edvard Beneš jejich demisi přijal 25. února a Gottwalda pověřil doplněním vlády, čímž byl dovršen komunistický převrat, jenž byl později oslavován jako Vítězný únor. |
„Bavme se o tom, proč v tom roce 1968 se našel jediný statečný člověk, kterému jsem proto udělil státní vyznamenání, a to byl František Kriegel. A proč se všichni ostatní podělali hrůzou,” dodal Zeman s tím, že „mu zakázali vulgarismy”.
V jasné narážce na Alexandra Dubčeka posléze dodal, že to těmto lidem ani nijak nepomohlo. „Nejdřív dostaly tyto idoly funkci předsedy federálního shromáždění, pak už jen klesly na velvyslance v Turecku, a pak už ani to ne,” řekl prezident a poukázal na zásadu z prvních let normalizace, která podle něj volně řečeno zněla, že „si musím udržet funkci, protože jinak by tam přišla ještě větší svině, než jsem já”.
Tato zásada podle něj demoralizovala společnost a to, co Čechoslovákům dalo opět naději, byla listopadová revoluce.