Článek
Babišův jednobarevný kabinet při hlasování Sněmovny 10. ledna důvěru podle všeho nezíská, hned pak by tedy měla proběhnout další série jednání s ostatními stranami. V únoru chce prezident Miloš Zeman podle svých nedávných slov Babiše jmenovat premiérem podruhé. Následovalo by jmenování druhé vlády a další žádost o důvěru.
„Samozřejmě jsme otevřeni všem jednáním se všemi stranami. Na posledním jednání nechtěla ČSSD o programu vůbec mluvit,“ napsal ve čtvrtek Právu Babiš na otázku, zda by byl svolný k diskusi s ČSSD i za cenu změn priorit v oblasti zdravotnictví.
Ty totiž soc. dem. podrobila největší kritice. Zvlášť ostře se postavila k nápadu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha na transformaci malých nemocnic na ambulance či polikliniky, což ale nakonec ve vládním programu není.
Předseda komunistů Vojtěch Filip se případné spolupráci s ANO a ČSSD také dopředu nebrání. „Pokud by mělo být jednání mezi ANO, ČSSD a námi, tak KSČM by na takové jednání byla jistě připravena,“ sdělil Právu.
ČSSD je v otázce podpory Babišovy vlády rozdělená, proto se řada jejích představitelů přiklání k nápadu vyvolat o věci celostranické referendum.
„O případné účasti ČSSD a jejích zástupců ve vládě, o jejích parametrech nebo o odchodu do opozice by podle mého názoru měla svým hlasováním rozhodnout celá členská základna, nikoliv pouze současné vedení strany v demisi nebo poslanecký klub,“ sdělil Právu šéf jihočeské ČSSD Jiří Zimola, který chce na sjezdu 18. února kandidovat na místopředsedu.
Zimola propaguje názor, že by se soc. dem. měla zkusit s Babišem na vládě dohodnout a dokonce do ní i vstoupit.
Stačil by sjezd
Podle šéfa poslanců ČSSD Jana Chvojky o směřování strany ve Sněmovně rozhodne sjezd.
„S vnitrostranickým referendem nemám problém. Na druhou stranu si myslím, že ideální platformou, kde by se tato otázka mohla vyřešit, je sjezd. Myslím, že volba nového vedení bude přeneseně i o tom, zda podporovat vládu premiéra Babiše,“ napsal Právu.
Do vedení chtějí zatím kandidovat Zimola, poslanec Jaroslav Foldyna, pardubický hejtman Martin Netolický a místopředseda ČSSD Jan Hamáček. Kandidaturu zváží statutární místopředseda Milan Chovanec. Až na Hamáčka, který si nechává čas na rozmyšlenou, jsou však už teď dohodě s Babišem za určitých podmínek otevření.
„Dokud budu v čele ČSSD, tak budu dělat vše, abychom se neblížili k předčasným volbám. Pokud bude debata o vládním uspořádání, v němž by ČSSD mohla hrát roli podporovatele, tak se tomu nebudu bránit. Největším selháním politiků jsou předčasné volby,“ řekl Chovanec Právu před Vánoci.
Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním proslovu tento týden zdůraznil, že předčasné volby nikdy nevyhlásí. Politickým stranám pak vzkázal: „Pokud s vámi opravdu někdo nechce jednat, tak vy za ním musíte jít, nesedat jako panenka v koutě a jednání může začít i z vaší iniciativy. A mělo by to být jednání, které se bude týkat jak programových, tak personálních kompromisů, jak je v politice zvykem.“
Už dříve se k vnitrostranickému referendu o otázce podpory vlády přiklonili také místopředseda ČSSD Petr Dolínek a Foldyna.
Foldyna také razí názor, že by se ČSSD měla zkusit s Babišem dohodnout. Nepřekáží mu v něm ani fakt, že by se oranžoví poslanci ve Sněmovně postavili vedle KSČM, o níž strana v Bohumínském usnesení z roku 1996 tvrdí, že s ní nebude spolupracovat.
„Nevidím problém v tom, pokud by vládu tolerovali komunisté a sociální demokraté. Je potřeba, abychom zaujali vlastní postoj k vládě, udělali minireferendum v rámci členské základny. Když se podívám na programové priority, tak se o nich dá dobře diskutovat,“ řekl Právu. Bohumínské usnesení považuje za přežité, sám pro něj prý nehlasoval.
Hamáček se o věci zatím ještě nechce bavit. „Takovouto diskusi pokládám za předčasnou,“ napsal Právu.
